AKTIVNÍ FYZICKÉ TÝRÁNÍ DĚTÍ
Týrání dětí rozdělujeme na fyzické, sexuální a psychické. Fyzické týrání dětí se dále dělí na aktivní a pasivní.
Za fyzické týrání se považují všechny akty násilí na dítěti, při kterých dochází k tělesnému zranění dítěte, k jeho trvalému postižení nebo k jeho usmrcení. Někteří odborníci zde také zařazují pravidelné tělesné trestání dítěte užívané jako výchovný prostředek.
Za formy aktivního fyzického týrání je považováno např.:
- nepřiměřené bití rukou, bití různými nástroji, vytrhávání vlasů, nepřiměřené tahání za ušní boltce, kousání dítěte, způsobování popálenin, silné třesení
- přinucení dítěte stát nebo sedět v nepohodlné pozici nebo na místě, které v něm vyvolává strach (ve sklepě apod.), odpírání spánku nebo potravy za trest
- otravy jedy a chemikáliemi, podávání alkoholu a drog
Nejčastěji jsou týrány děti, které trpí fyzickým či psychickým postižením, děti s obtížným temperamentem (obtížně zvladatelné) či děti nechtěné.
Podle odhadů jsou ročně týrána 1-2% dětské populace (děti do 15 let), kolem 50 dětí ročně na následky týrání a nedostatečné péče zemře.
TĚLESNÉ TRESTY
U tělesného trestání dětí užívaného jakožto výchovného prostředku je velmi těžké rozlišit, kdy se již jedná o týrání dětí. OSN definuje tento rozdíl takto: tělesné trestání se stává tělesným týráním tehdy, je-li trest prováděn za pomoci předmětů (vařečka, pásek, vodítko na psa…), na citlivou část těla (hlava, bříško, oblast pohlavních orgánů, dlaně a plosky nohou) nebo když po ranách zůstávají na těle stopy (otoky, modřiny, škrábance).
V ČR jsou tělesné tresty považovány za adekvátní výchovný prostředek, zatímco např. v Rakousku jsou formálně zakázány a morálně odsuzovány. V ČR se s tělesným trestem setkalo 86% dětí (2003).
Mezi nejčastější tělesné tresty používané v ČR patří např.:
- výprask, facka, pohlavek, žděrcha do zad, třesení
- kroucení ušním boltcem, prudké přejetí palcem po zadní straně krku (burák), pevný stisk týlu, nadloktí, zalepování úst leukoplastí
Nejpoužívanějším trestem je výprask, nejčastější příčinou trestu je školní známka, neplnění domácích povinností a chování.
Tělesné tresty jsou kontraproduktivní (mají negativní výsledek), protože:
- jako výchovný prostředek mají krátkodobý efekt
- snižují sebedůvěru dítěte
- učí dítě násilí
- probouzejí touhu po pomstě
- snižují citlivost a soucit dětí, učí k popírání pocitů
- ničí jistotu pocitu bezvýhradné lásky, bezpečí
- učí, že dítě si nezasluhuje respekt
Tělesné tresty znamenají zneužití moci dospělého nad dítětem.