Psychologie
Předmět psychologie, vznik, klasifikace psychologických disciplín, psychologické metody
psychologie jako věda
- Vznikla ze dvou slov – psýché = duše a logos = věda
- Je to empirická věda, předmět je prožívání a chování jedince
- Věda o člověku, jeho chování, jak na něj působí prostředí, příčiny jeho chování
- Jejím cílem je získané poznatky využít ke zvýšení lidské spokojenosti a zdraví
- Zkoumá
- Nevědomí, psychické jevy, biologickou podmíněnost a sociální determinace
- Osobnost, její vývoj a formování, učení, rozdíl mezi lidmi
- Osobnosti vybavené schopnostmi, které se projevují činnostmi
- Patří k vědním oborům, které se v posledních letech značně rozvíjejí
- Získala široké uplatnění
- Školství, zdravotnictví, ekonomika, politologie…
- Úzce spolupracuje jak s přírodními tak společenskými vědami = interdisciplinární povaha
- Neexistuje jednotná platná definice psychologie
- Zabývá se lidskou psychikou
- Lidská psychika má dvě vrstvy:
- Vědomou
- Podvědomou (nevědomou)
- Prožívání:
- Je to souhrnný název pro vnitřní, subjektivní a psychické procesy a stavy (vjemy, představy, emoce, rozhodování)
- Člověk si psychické procesy a stavy uvědomuje do určité míry – rozlišujeme vědomé a nevědomé prožívání
- Prožívání se projevuje navenek v chování člověka (emoce)
- Chování:
- Je to soubor vnějších projevů, které jsou zpracováním a vyjádřením vnitřní situace člověka
- Všechny pohyby, činnosti, úkony, jednání, reakce, řeč, výrazy člověka
- 2 formy chování:
- Expresivní – vyjadřuje skutečné myšlení a pocity (bezprostřední výraz prožívání)
- Adaptivní – účelné přizpůsobování dané situaci (předstíraní, zastírání, stylizace)
- Cílem psychologických věd je vědecky poznat a popsat duševní jevy, jejich zákonitosti, seřadit tato fakta do logické soustavy, vysvětlit je a na základě toho předvídat a ovlivňovat chování a prožívání
- Cílem psychologie je získání teoretických vědomostí, získání praktických dovedností, chápaní chování a jednání zdravých a nemocných, porozumět sobě samému a naučit se profesionálnímu chování
- Původně součást filozofie (zakladatel Aristoteles – spis O duši), jako samostatná věda se vyčleňuje v 2. polovině 19. století
Psychologické vědy
- Dříve rozdělovány do 3 skupin (základní, aplikované, speciální), dnes jen 2 skupiny
- Rozlišujeme dvě základní skupiny:
ZÁKLADNÍ PSYCHOLOGICKÉ VĚDY:
- Obecná psychologie
- Věnuje se základním teoretickým otázkám psychologie
- Podává celkový obraz o člověku
- Zabývá se problematikou poznávacích procesů, dynamikou citového života, problematikou zaměřenosti a usilování člověka
- Zájmy, motivy, postoje…
- Zkoumá obecně platné zákonitosti psychického dění, všechny psychické jevy
- Zajímá se o to, co je společné všem lidem
- V úzké souvislosti s dějinami psychologie a psychologickou metodologií
- Psychologie osobnosti
- Zabývá se strukturou a vývojem osobnosti
- Zkoumá podobnosti a odlišnosti mezi lidmi, člověk jako individuum, ne obecně
- Zkoumá jedinečné psychické vlastnosti, které specificky ovlivňují způsob myšlení, cítění a chování určitého jedince či typické skupiny osob
- Sociální psychologie
- Obor, který se zabývá vlivem společenských faktorů na lidskou psychiku
- Zkoumá interakce mezi lidmi, které probíhají ve dvojicích i v sociálních skupinách
- Řeší otázky forem a mechanismů začleňování lidí do společnosti
- Vývojová psychologie (ontogenetická)
- Zabývá se otázkami psychického vývoje člověka
- Zkoumá činitele ovlivňující vývoj, věnuje se charakteristikám vývojových období člověka, zkoumá tělesné, emocionální, kognitivní a sociální změny, k nimž dochází během celého lidského života
- Důležitým tématem je stanovení podílu vlivu dědičnosti a prostředí na psychickém vývoji
- Hlavní metodou výzkumu je dlouhodobé pozorování
- Psychopatologie
- Zkoumá psychické poruchy a příčiny jejich vzniku, hledá léčebné metody, které je odstraňují
APLIKOVANÉ PSYCHOLOGICKÉ VĚDY
- Pedagogická psychologie
- Řeší psychologické aspekty rozvoje člověka v podmínkách výchovy a zkoumá problematiku účinného vyučování i poznávání žáka
- Klinická psychologie
- Orientuje se na diagnostiku duševních nemocí a potíží a na psychoterapeutickou péči o nemocné, včetně somaticky nemocných lidí
- Poradenská psychologie
- Zabývá se školním, výchovným, profesním a manželským poradenstvím
- Soudní (forenzní) psychologie
- Zabývá se studiem zločinnosti, psychologií pachatelů trestných činů, psychologickými expertizami pro soudní potřeby
- Další odvětví
- Psychologie zdraví
- Psychologie práce
- Psychologie reklamy
- Psychologie sportu
- Hraniční psychologické vědy
- Psycholingvistika
- Zabývá se souvislostmi mezi myšlením, řečí a jazykem
- Biopsychologie
- Věnuje se biologicko-fyziologické determinaci psychiky
- Psychofyziologie
- Zabývá se fyziologickými základy psychických procesů
- Farmakopsychologie
- Zkoumá účinky chemických látek, léků apod. na psychiku člověka
- Psychometrie
- Zabývá se tvorbou psychologicko-diagnostických testů
- Měření psychických vlastností
- Psycholingvistika
Metody výzkumu v psychologii
- Experiment
- Dělíme na přirozený a umělý (laboratorní)
- V experimentu záměrně zasahujeme do podmínek a vlivů dané osoby, dále pozorujeme chování osoby a nacházíme změny, které spojíme do souvislostí a vytvoříme nějaký výsledek
- Pozorování
- Metoda, pomocí které sledujeme člověka a jeho projevy bez zásahů psychologa a zaznamenáváme je
- Dělíme dle způsobu na skryté pozorování a zjevné
- Introspekce – vnitřní pozorování – pozorujeme samy vnitřní stav
- Extrospekce – pozorování někoho jiného
- Explorační metody
- = Zjišťující metody
- Zejména sociálně-psychologické výzkumné metody, které v psychologii slouží ke sběru dat
- Využívají různých technik – explorační rozhovory, dotazníky, testy
- Sociometrie – slouží ke zjišťování a analýze vztahů mezi členy malých skupin
- Obsahová analýza – zkoumá výskyt určitých témat v médiích a jinde
- Sémantický diferenciál – k měření významu různých objektu a jeho srovnávání
- Psychodiagnostické metody
- Soubor metod zkoumající vývoj člověka, vlastnosti jeho osobnosti, jeho aktuální stav, přítomnost symptomů a syndromů atd.
Dějiny psychologie
- Předvědecká psychologie – součást filozofie (do 19. století)
- 2 etapy vývoje:
- V první etapě byla chápána jako nauka o duši
- Ve druhé etapě je duše jako základní substance nahrazována vědomím
- Experimentální psychologie:
- Do 2. poloviny 19. století sem spadají počátky vědecké psychologie
- Wilhelm Wundt – založil první experimentální laboratoř, ve své vědecká práci se orientoval na oblast poznávání duševních pochodů pomocí vědecké introspekce
- Behaviorismus:
- Jeden z nejvýraznějších směrů
- Chápe psychologii jako chování (behaviour)
- Vznikl na základě snahy opustit zkoumání subjektivních pocitů a zaměřit se na zkoumání chování člověka, které vykládá zejména jako reakci na podněty
- Zakladatel Američan John B. Watson
- Behavioristé přeceňovali roli výchovy a neuznávali vrozené psychické dispozice
- Psychoanalýza:
- Zakladatelem je vídeňský lékař Sigmund Freud
- Freud zkoumal problém, zda se v psychologickém výzkumu stačí zabývat pouze vědomím a zda vedle vědomí neexistují další pochody, které ovlivňují naše chování a to v nevědomí
- Freud zjistil vztah mezi minulou zkušeností člověka a jeho současnými problémy – tím upozorňoval na vliv nevědomí
- Podle Freuda jsou rozhodujícím činitelem pudy, zejména sexuální (libido)
- Analytická psychologie:
- Představitel je Carl Gustav Jung – vytvořil teorii o společenském kolektivním nevědomí lidstva, jež je soubor archetypů (= předobrazy), ze kterých se zrodila naše kultura
- Tvarová psychologie:
- = Gestaltismus (němčina – gestalt = tvar)
- Psychické děje vystupují jako celky, jejichž strukturu a vlastnosti nelze odvodit z jejich jednotlivých částí, a že biologické, psychické a sociální jevy a procesy mají celostátní nedělitelnou povahu
- Zakladatelé jsou Max Wertheimer a Wolfgang Köhler
- Humanistická psychologie:
- Opozice k behaviorismu
- Zdůrazňovala tvořivost osobnosti, oproti psychoanalytickému nevědomí zdůraznila vědomí a sebeuvědomění
- Zakladatelé jsou Abraham H. Maslow a Carl R. Rogers
- Hlubinná psychologie:
- Zahrnuje v sobě klasickou psychoanalýzu, analytickou psychologii, individuální psychologii a neopsychoanalýzu
- Neobehaviorismus:
- Zakladatel je Edward C. Tolman
- Kognitivní psychologie:
- Za rozhodující považuje poznávací procesy, kterými si vytváříme tzv. vnitřní obrazy vnějšího světa
- Skrz vnitřní obrazy jsme schopni sebereflexe a utváření své hodnotové orientace
- Představitel je George A. Kelly
- Transpersonální psychologie:
- Zabývá se mimořádnými změněnými stavy vědomí, vznikajícími mystickými praktikami, meditací, drogami atd.
- Představitelem je Americký psycholog s českými kořeny Stanislav Grof