ETRUSKOVÉ

Dělení:

• 1 Období vzniku (zhruba polovina 8. století př. n. l. až do počátku 6. století př. n. l.)
• 2 Archaické období (od 6 století př. n. l. do poloviny 5. století př. n. l.)
• 3 Klasické období (od poloviny 5. do poloviny 4. století př. n. l.)
• 4 Pozdní období (od poloviny 4. do 2. století př. n. l.)

Umění:

• především zdobení předmětů denní potřeby a praktické věci. Díla a 7. století př. n. l. jsou ovlivněna především orientálním uměním, což se projevilo především zdobením ornamenty
• později bylo etruské umění konfrontováno s řeckým a římským uměním od něž převzalo řadu prvků
• snaha nevytvářet typy, ale zdůrazňovat individuální rysy. To se často dělalo narušením proporcí těla a hlavy ve prospěch hlavy
• trvalo velmi krátce a prakticky mělo velmi málo času na svůj vývoj, silnější státy jej pohltily

Sochařství:

• dřevo, vápenec, tuf, alabastr – archaické období
• nedotčeno pohřební sochařství, kamenné náhrobní stély a sarkofágy, které mají podobu nízkého, dlouhého dvojlůžka ( na kterém jsou zpravidla realistické sochy manželů
• převzetí některých řeckých technik i motivů
• klasické období – bronzové figurky, které sloužily jako dekorace kandelábrů (ozdobný svícen, nebo stojan pouliční svítilny)
• v pozdním období se prosadila keramika
• Vlčice Kapitolská (Řím), dva vlčicí kojení pidimužíci (někdy bez jakýchkoliv důkazů označovaných jako Romulus a Remus) byly přidělány neznámým vandalem až v renesanci a sochu značně poškodily

Architektura:

• první chrámy (Veje Chrám v Portonacci a Řím Chrám Jova Kapitolského) – lomená střecha, skupinové sochy bohů, řešení trámů, …). Chrámy zpravidla byly na podstavci k němuž vedlo čelní schodiště, přední část tvořil portikus, zadní část mívala až tři celly vedle sebe. Půdorys těchto staveb používalo později mnoho římských chrámů.
• mohylovité hroby o několika (až třech) místnostech s chodbou a předsíní
• začali budovat města plánovitě, jakýsi druh urbanismus, Římané od nich převzali stavby silnic, vodovodů, kanalizace

Malířství:

• za nejstarší malby jsou považovány malby z Vejských hrobů, které mají čistě dekorativní ráz
• tématy byla zvířata a netvoři, velmi brzy přibyly i pohřební témata
• později symboly a pozadí
• Kampánské desky, Paříž, Louvre, Boccanerské desky, Londýn, Britské muzeum
• prvním pokusyo perspektivní zobrazení (Goliniho hrobka; kolem 350 př. n. l.)
• objev portrétu v hrobech (např. Hrobka lidožrouta), opravdové portréty z tříčtvrtečního profilu
• objev možnosti pracovat se stínem