Základní ekonomické pojmy

1.1. EKONOMIE A EKONOMIKA

Předmět ekonomie

• Ekonomika je ekonomická praxe, například ekonomika určitého podniku, rodiny, státu.
• Ekonomie zkoumá hospodářský proces, který zahrnuje:

1. výrobu – je to činnost, při které člověk přetváří přírodu ve statky,
2. rozdělování – je to stanovení podílu jednotlivce, firem a státu na vyrobených produktech

(ve formě mzdy, zisku, daní),

3. směnu – je to proces výměny peněz za výrobky a služby (nákup v obchodech),
4. spotřebu – je to proces uspokojování potřeb.

 

1.2.  POTŘEBY, JEJICH ČLENĚNÍ A ROZDÍLNOST

Potřeby

• Potřeba je tedy nedostatek, který člověk pociťuje a snaží se jej odstranit.
• Členění potřeb:

1. Podle naléhavosti uspokojování
2. a) Nezbytné – jsou podmínkou existence člověka. Musí být uspokojeny na prvém místě. Potřeba jídla, pití, dýchání, spánku, bydlení. Vyplývají z biologické podstaty člověka.
3. b) Zbytné – člověk bez nich může existovat, ale usnadňují a zpříjemňují život, např. potřeba sportu, kultury, luxusu, vlastnit drahé šperky, cestování.
4. Podle charakteru
5. a) Hmotné – materiální, fyzické – potřeba jíst, bydlet, oblékat se.
6. b) Nehmotné – duševní – potřeba bezpečí, lásky, kultury, svobody, přátelství, vzdělání.
7. Podle toho koho se týkají
8. a) Individuální – potřeby jednotlivce, např. koupit si nové boty, být přijat ke studiu.
9. b) Společenské (kolektivní) – potřeby celé společnosti. Společnost má zájem lidi vzdělávat (školství), pečovat o jejich zdraví (zdravotnictví), chránit jejich bezpečnost (policie), veřejné osvětlení, zajištění dostatku pitné vody apod.

Maslowa pyramida potřeb

• Fyziologické potřeby
• Potřeba potravy, tepla, vyměšování
• Potřeba bezpečí, jistoty
• Projevuje se především vyhýbáním se všemu neznámému, neobvyklému či hrozivému
• Společenské potřeby
• Vedou k touze někam a k někomu patřit, být přijímán a milován
• Potřeba uznání
• Být vážený a mít úspěch v očích jiných lidí a na tomto základě být sám sebou kladně hodnocen
• Potřeba seberealizace
• Naplnit své možnosti růstu a rozvoje

Uspokojování potřeb

• Zamyslíme-li se nad tím, čím se uspokojují naše potřeby, zjistíme, že vedle naší vlastní činnosti k tomu slouží mnoho cizích věcí nebo činností. Abychom zahnali hlad a žízeň, musíme koupit různé potraviny a nápoje. Abychom si odpočinuli a ukryli se před nepohodou, potřebujeme vlastnit nebo pronajmout vybavený byt.
• Uveďte další příklady, kdy k uspokojení vlastních potřeb potřebujeme cizí činnosti či věci.

1.3.  STATKY

Potřeby uspokojujeme pomocí statků a služeb.

• Statky jsou zpravidla různé věci, jako např. mléko, chléb, boty, automobil, kniha, voda. Vznikají obvykle tak, že je lidé vyrobí. Proto se jim v běžném životě říká výrobky.
• Statky dělíme:

1. Podle dostupnosti
2. a) Statky ekonomické (vzácné)
3. b) Statky volné – nabízí je příroda
4. Podle charakteru
5. a) Statky hmotné
6. b) Statky nehmotné
7. Podle spotřeby
8. a) Statky spotřební (nevýrobní)
9. b) Statky kapitálové (výrobní)

• Statky spotřební a kapitálové se dále dají rozdělit na:

o Statky jednorázové spotřeby (potraviny, materiál apod.).

o Statky dlouhodobé spotřeby (nemovitosti – byty, budovy, pozemky; věci movité – auta,

stroje, počítače apod.).

1.4.  SLUŽBY

• Jsou cílevědomé cizí činnosti, které uspokojují lidské potřeby.
• Členění služeb:

1. a) Věcné služby – slouží k navrácení původních funkcí a k údržbě věcí – praní, čištění, opravy, malování bytu atd.
2. b) Osobní služby – bezprostředně se váží k člověku – služby zdravotní, školské, kulturní,

rekreační, bankovnictví, pojišťovnictví, kadeřnictví, kosmetika atd.

1. c) Placené služby – jsou poskytovány za úplatu, např. čistírny a prádelny, dárkové balení,

fotografování, výroba klíčů atd.

1. d) Neplacené služby – jsou poskytovány bezplatně, např. poradenská služba v obchodě,

balení zboží atd.

1.5.  SPOTŘEBA

• Je proces uspokojování potřeb.
• Členění spotřeby:

1. a) spotřeba konečná – spotřeba lidí = konečných zákazníků (sním rohlík, nosím boty apod.),
2. b) spotřeba výrobní – spotřeba výrobních prostředků ve výrobě (z materiálu a energií se vyrábí výrobky apod.),
3. c) spotřeba jednorázová – uspokojení potřeby jídla = okamžitá spotřeba,
4. d) spotřeba dlouhodobá – uspokojování potřeby dlouhodobým užíváním (vybavení bytu nábytkem, pořízení auta apod.).

1.6.  ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ

• Je stupeň uspokojování potřeb obyvatelstva a souhrn podmínek, za nichž jsou tyto potřeby uspokojovány.
• Ukazatelé životní úrovně:

1. spotřeba hmotných statků a služeb – kolik a jakého zboží se prodalo, spotřebovalo, kolik

služeb bylo poskytnuto občanům,

2. úroveň pracovních podmínek – bezpečnost práce, délka pracovní doby, hygiena

pracovního prostředí, délka dovolené,

3. úroveň bydlení – počet bytů, velikost bytů, počet lidí v jednotlivých bytech, dostatečné

množství obchodů, škol, kulturních zařízení, středisek služeb aj.,

4. stav životního prostředí – čistota ovzduší a vod, ochrana přírody, hlučnost prostředí,
5. zdravotní péče – počet obyvatel na 1 lékaře, úroveň zdravotní péče,
6. kulturní úroveň obyvatelstva – počet kin, divadel, ceny vstupenek,
7. délka a využití volného času – prodloužit volný čas můžeme zkrácením pracovní doby

a zlepšením úrovně služeb (veřejné stravování, prádelny, čistírny, paní na úklid, hlídání dětí

apod.).

 

1.7. Výroba, výrobní faktory

Výroba

• Je hospodářská činnost, při které vznikají – výrobky
• Výsledkem výroby mohou být i věcné služby
• Výroba je činnost, při které člověk přetváří přírodu, její předměty a síly v užitečné věci, tj. ve statky a služby
• Výroba je závislá na spotřebě a spotřeba na výrobě

Výrobní faktory

1. Práce

• Je cílevědomá lidská činnost, která se použitím přírodních zdrojů a kapitálů vytváří statky a služby – uspokojování potřeb
• V podniku má práce podobu činností:

1. Řídící či výkonné
2. Produktivní či neproduktivní
3. Jednoduché či složité
4. Fyzické či duševní
5. Mechanické či tvůrčí
6. Přírodní zdroje

• Půda (pozemky), Přírodní bohatství (nerostné suroviny, lesy)
• Přírodní síly (sluneční energie, síla, vítr, voda)

 

3. Kapitál

• Hmotný (budovy, stavby, stroje, zařízení …)
• Nehmotný (finanční prostředky – finanční kapitál)

1.8. Hospodářský proces

Hospodaření

1. Co největší šetřené se všemi prostředky bez ohledu na stupeň dosažení stanoveného cíle
2. Je účelné nakládání s prostředky, které má společnost k dispozici

• Hospodářský proces zahrnuje fázi výroby, rozdělování, směny a spotřeby

1. Výroba

• Je činnost, při které člověk přetváří přírodu, její předměty a síly v užitečné věci (statky a služby)

2. Rozdělování

• Je vytváření podílů jednotlivců a kolektivů na celospolečenské výrobě

3. Směna (oběh)

• Představuje všechny činnosti, které se uskutečňují po ukončení výroby až do předání výrobku spotřebiteli (skladování, doprava, evidence, prodej)

Vzácnost, užitek, hranice výrobních možností

• Většina statků je lidem dostupná pouze v omezeném množství
• Tato omezenost se nazývá vzácnost

Vzácnost

• Vzácnost vyžaduje nutnost volby
• Volba musí být taková, aby přinesla co největší uspokojení potřeb
• Celkový užitek s růstem spotřebovaných statků roste, ale užitečnost klesá