Rozvaha
2.1. Aktiva a pasiva
- Aktiva – majetek dlouhodobý, oběžný
- Pasiva – zdroje pořízení majetku
- Majetek podniku uspořádaný podle složení se nazývá aktiva, zahrnují zejména peněžní prostředky, dlouhodobý majetek, zásoby a pohledávky
- Majetek uspořádaný podle toho, z jakých finančních zdrojů byl pořízen, se nazývá pasiva, zahrnují zejména vlastní kapitál podnikatele, úvěry a další závazky
- Součet aktiv a pasiv se musí rovnat
Aktiva = Pasiva
2.2. Rozvaha – obsah, druhy, funkce
- Přehled o aktivech a pasivech podniku k určitému okamžiku, uspořádaných vhodným způsobem, se nazývá rozvaha
- Jednou z možných forem rozvahy je tzv. T-forma, tj. tabulka, v jejíž levé části se uvádějí aktiva a v pravé pasiva
Druhy rozvahy
- Podle časového okamžiku, k němuž se rozvaha sestavuje, rozeznáváme:
- Zahajovací rozvahu – sestavuje se při založení podniku
- Počáteční rozvahu – sestavuje se na začátku účetního období
- Konečnou rozvahu – sestavuje se na konci účetního období (příp. při ukončení činnosti podniku)
Počáteční rozvaha
- Přestavuje majetek, který může podnik v následujícím období při své činnosti používat a který může měnit svoji formu
Konečná rozvaha
- Vyjadřuje stav majetku po uskutečnění hospodářské činnosti v daném účetním období
2.3. Funkce rozvahy
- Základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat majetek podniku a jeho zdroje financování a poskytnout tak základ pro zhodnocení finanční situace podnik
- Kromě vyjádření stavu majetku a zdrojů financování má rozvaha další funkci, a to umožňuje zjistit výsledek (zisk nebo ztrátu), který lze vypočítat jako rozdíl mezi součtem aktiv a dosud známých pasiv (tj. bez zisku)
- Z toho plyne:
Zisk = Aktiva – Pasiva (bez zisku)
2.4. Struktura rozvahy
| AKTIVA | PASIVA |
| I. Dlouhodobý majetek
Ø Dlouhodobý hmotný majetek Ø Dlouhodobý nehmotný majetek Ø Dlouhodobý finanční majetek |
I. Vlastní zdroje (= vlastní kapitál)
Ø Základní kapitál Ø Kapitálové fondy a fondy ze zisku Ø Hospodářský výsledek |
| II. Oběžný majetek
Ø Zásoby (materiál, zboží, výrobky) Ø Krátkodobý finanční majetek – Pokladna a ceniny – Bankovní účty – Krátkodobé cenné papíry Ø Pohledávky |
II. Cizí zdroje
Ø Úvěry Ø Ostatní závazky – Dodavatelům – Zaměstnancům – Ostatním subjektům (finančnímu úřadu, zdravo. pojišťovnám, správě sociálního zabezpečení) |
2.5. Změny rozvahových položek – koloběh majetku
- Nákup materiálu
– Za hotové (dochází k přeměně peněžních prostředků v zásobu materiálu) nebo na fakturu (vzniká závazek podnikateli u dodavatele, který se vyrovná po zaplacení) - Výroba
– Dochází ke spotřebě materiálu a vzniku dalších nákladů (spotřebované mzdy, energie apod.), výsledkem výroby jsou výrobky, které se prodávají - Prodej
– Za hotové (dochází ke směně výrobků za peněžní prostředky) nebo na fakturu (vzniká pohledávka odběratelem)
– Za peněžními prostředky se nakupuje materiál a celý proces se opakuje
2.6. Změny rozvahových položek v rozvaze
- Schéma znázornění 1. změny
- Schéma znázornění 2. změny
- Schéma znázornění 3. změny
- Schéma znázornění 4. změny
Čtyři základní typy změn v rozvahových položkách
Shrnutí rozvahových změn
- Některé účetní případy mění rozvahu nejméně ve dvou rozvahových položkách, a to o stejnou částku
- Některé účetní případy vyvolávají změny na obou stranách rozvahy
- Některé účetní případy působí v rozvaze změny jen na jedné straně
- Po každém účetním případu trvá rozvahová rovnováha
2.7. Příklad
Základní změny na rozvahových účtech
O = obrat
PS = počáteční stav
KS = konečný stav
RÚA
| MD Pokladna D | |
| PS 10 000,- | 3) 5 000 ,-
VPD – |
| 1)10 000,-
2) 20 000,- PPD + |
|
| O 30 000,-
KS 35 000,- |
O 5 000,- |
KS = PS + O (MD) – O (D)
KS = 10 000 + 30 000 – 5 000 = 35 000,-
RÚP
| MD Základní kapitál D | |
| 3) 200 000,-
– |
PS 1 000 000,- |
| 1)100 000,-
2) 200 000,- + |
|
| O 200 000,- | O 300 000,-
KS 1 100 000,- |
KS = PS + O (D) – O (MD)
KS = 1 000 000 + 300 000 – 200 000 = 1 100 000,-