Trestní právo

5. 1 Pojem, prameny a účel trestního práva

Pojem, prameny a účel trestního práva

• Trestní právo je odvětvím veřejného práva
• Trestní právo je souhrn norem o trestání osob za závažná provinění (trestné činy) proti chráněným společenským a individuálním zájmům
• Rozdělujeme:
• Trestní právo
• Hmotné (materiální)
• Procesní (formální)
• Správní

Hmotné (materiální) právo

• Upravuje podmínky trestně právní odpovědnosti FO
• Co je trestný čin řeší
• Jaký trest je za něj uložen

Procesní (formální) právo

• Upravuje postup (proces) k tomu, aby trestné činy byly zjištěny a pachatelé potrestáni

Správní právo

• Zabývá se přestupky

-účel trestního práva je především udržování pořádku a bezpečnosti ve státě

5.2 Právní normy

• Nejvýznamnější právní normy:

1. Trestní zákon
2. Trestní řád

5.3 Protiprávní jednání

• Protiprávní jednání rozdělujeme:

1. Trestné činy
   – mezi trestným činem a přestupkem je hranice, která se označuje jako stupeň nebezpečnosti
   – pro společnost nebezpečné jednání, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně. je trestným činem proto, že:

• Je jako trestné popsáno v zákoně
• Ve své konkrétní podobě vykazuje určitý stupeň společenské bezpečnosti

– trestné činy projednávají, řeší a trestají soudy na základě trestního zákona

– podmíněné a nepodmíněné svobody, alternativní trest (veřejně prospěšné práce, 400 hodin za rok)
– přestupky – nižší stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, ve srovnání s trestným činem je přestupek stupeň nepatrný, přestupky projednávají, řeší a trestají obce (přestupková komise), policie zpravidla podle právní normy (správního řádu)
– sankce – napomenutí, pokuta, zákaz činnosti

5.4 Funkce a zásady trestního práva

Funkce trestního práva

1. Ochranná funkce

• Právní prostředek ochrany společnosti před nebezpečnými činy FO

2. Regulativní funkce

• Spočívá ve stanovení podmínek trestní odpovědnosti, ukládání trestů a ochranných opatření pachatelů trestných činů

3. Preventivní funkce

• Preventivní působení na potencionálního pachatele, prostřednictvím individuálního preventivního působení na konkrétního pachatele

4. Represivní funkce

• Směřuje k ochrannému cíli výlučně individuálním působením na pachatele, opírá se o donucovací formy

Zásady trestního práva

• Trestní práno je založeno na určitých zásadách, které vymezují hranice působení trestního práva

1. Zásada zákonnosti
   – trestní právo čerpá z Ústavy ČR, ústavních zákonů, zákonů a obecně závazných předpisů
   – zákonnost – dodržování právních norem
2. Zásada pouze pomocné úlohy trestní represe
   – trestnímu právu je vlastní určitá míra represe
   – aby byla represe efektivní, musí být použita v míře nezbytně nutné
3. Zásada odpovědnosti pouze FO
   – trestní právo je založeno na koncepci individuální odpovědnosti, trestat lze pouze člověka jako jedince za vlastní jednání
4. Zásada odpovědnosti za zavinění
   – trestat lze jednání FO, která provedla FO zavinění (zavinila) tzv. úmyslně nebo z nedbalosti musí existovat vnitřní vztah osoby k trestanému činu vyjádřený tím, že osoba chce čin spáchat nebo je si vědoma možnosti spáchání trestného činu
5. Zásada přiměřenosti = adekvátnosti trestu
   – úměrnost trestu musí odpovídat povaze trestného činu a dalším hlediskům uvedených v zákoně
   – nelze užívat trest „oko za oko, zub za zub“, ale individuální soudní sankce jako záruka přiměřenosti a tím i spravedlnosti, poue spravedlivý a přiměřený trest je účelný

• Pachatele trestného činu – účastníci trestného činu

Organizátor

• Čin zorganizuje nebo řídí, ale přímo se nepodílej na jeho páchání

Návodce

• Pachatele k vykonání činu úmyslně navede

Pomocník

• Pachateli poskytl pomoc, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, radou nebo slibem pomoci po trestném činu

5.5 Trestní zákon

Trestní zákon

• Platil trestní zákon č. 140/1961 Sb., byl mnohokrát novelizován a nový trestní zákon č. 40/2009 Sb. Rovněž novelizován
• Jeho struktura:

1. Část obecná
   = podmínky trestní odpovědnosti a ukládání sankcí
2. Část zvláštní
   = uvádí jednotlivé skutkové podstaty trestných činů

• Trestný čin a trest představují základní prvky trestní odpovědnosti
• Základní prvky trestní odpovědnosti – 2 stránky:

1. Materiální
   – nebezpečnost pro společnost
2. Formální
   – znaky uvedené v zákoně jako skutková podstata trestného činu

• Trestní odpovědnost spočívá v reakci státu na spáchaný trestný čin a to trestem
• Skutková podstata trestného činu představuje model trestného činu, přičemž popisuje konkrétní zakázanou formu jednání

5.6 Systém trestu

Systém trestu

1. Tresty pravidelné
2. Tresty odnětí svobody nejvýše na 15 let
3. Obecně prospěšné práce v rozsahu 50 – 400 hodin
4. Ztráta čestných titulů a vyznamenání
5. Ztráta vojenské hodnoty
6. Zákaz činnosti na 1 – 10 let
7. Propadnutí majetku
8. Peněžitý trest (2 000 – 5 000 000 Kč)
9. Propadnutí věci
10. Vyhoštění ve výměře 1 – 10 let nebo na dobu neurčitou
11. Zákaz pobytu na 1 – 5 let
12. Tresty výjimečné

• 2 formy:

1. Trest odnětí svobody na 15 – 25 let
2. Trest odnětí svobody na doživotí

• Univerzální sankcí je trest odnětí svobody, jeho výkon probíhá diferencovaně ve 4 typech věznic

1. S dohledem
2. S dozorem
3. S ostrahou
4. Se zvýšenou ostrahou

• O uzavření do jednotlivých typů věznic určuje soud
• Trestní zákon umožňuje podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody tzv. podmíněné odsouzení
• Zákon rozlišuje 2 druhy podmíněného souzení:

1. S dohledem (odnětí svobody nepřevyšuje)
   – výkon trestu se odkládá na zkušební dobu (1 – 5 let)
2. Bez ohledu (odnětí svobody nepřevyšuje 2 roky)
   – podmíněně odsouzený může soud uložit přiměřená omezení a přiměřeně povinnosti vedoucí k řádnému životu např. léčení ze závislosti, výchovný program

• Osvědčí-li se podmíněně odsouzený ve zkušební době, uložený trest odnětí svobody se nevykoná a na odsouzeného se hledí jakoby souzen nebyl
• Pokud se týká dohledu, definici stanoví zákon, dohled nad pachatelem provádí probační úředník podle zákona 257/2000, který se jmenuje: O probační a mediační službě
• Nepřípadnému pachateli, jehož pobyt by byl na svobodě nebezpečný nebo pachateli, který se oddává zneužíváním návykové látky a spáchal trestný čin pod jejím vlivem

5.7 Tresty mladistvých

Mladistvý (mladší 15 let)

• Zákon č.218/2003 Sb. Odpovědnosti mládeže za protiprávní činy upravuje podmínky odpovědnosti mládeže za protiprávní činy v trestním zákoně
• Zákon se vztahuje na 2 skupiny:

1. Na děti 15 let, které v době spáchání trestného činu nedosáhlo 15 let, není podle uvedeného zákona trestně odpovědné
   – propustí-li se dítě mladší 15 let trestného činu, učiní soud pro mládež opatření k jeho nápravě
   – např. doklad probačního pracovníka, zařazení do psychiatrického nebo jiného výchovného programu
2. Mladistvý
   – tato opatření uloží soud pro mládež v občanském soudním řízení

Mladistvý

• Osoba, která v době spáchání činu dosáhla 15 let a nepřekročila 18 let
• Pamatuj: trestný čin spáchaný mladistvým se nazývá proviněním!
• Trestnost činu, na který trestní zákon stanovuje odnětí svobody, je jeho horní hranice nejvýše 5 let spáchaného mladistvým zaniká, jestliže mladistvý po spáchání činu dobrovolně odstranil nebo napravil způsobený následek, svým chováním projevil účinnou snahu po nápravě a čin neměl trvalé následky pro poškození
• Mladistvým lze uložit tato opatření:
• Výchovná opatření
• Dohled probačního pracovníka
• Probační program
• Výchovné povinnosti
• Výchovné omezení
• Napomenutí s výstrahou
• Ochranná opatření
• Ochranná líčení
• Zabezpečování věci
• Ochranná výchova
• Trestní opatření
• Obecně prospěšné práce
• Peněžité opatření
• Peněžité opatření s podmínkovým odkladem výkonu trestu
• Propadnutí věci
• Zákaz činnosti
• Vyhoštění
• Domácí vězení
• Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské aktivity
• Odnětí svobody, podmíněné odložení na zkušební dobu
• Podmíněné odsouzení s dohledem
• Odnětí svobody nepodmíněně

Výchovná opatření

• Upřesňují způsob života mladistvého a tím podporují a zajištují jeho výchovu

Dohled probačního úředníka – PÚ

• Dohledem PÚ se rozumí pravidelné sledování chování mladistvého v jeho rodině způsobu výchovného působení na něj
• Vedení mladistvého PÚ musí být v souladu se zákonem
• Účel dohledu PÚ:

1. Sledování a kontrola chování mladistvého zaměřena na ochranu společnosti a snížení možnosti opakované trestní činnosti
2. Odborné vedení a pomoc mladistvému cílem zajištění, aby v budoucnu vedl řádný život

Povinnost mladistvého

1. Spolupracovat s probačním úředníkem tak, jak PÚ stanoví na základě programu
2. Dostavovat se k PÚ ve lhůtách stanovených PÚ
   – tady PÚ přehledně k poměrům mladistvého, jeho životní situaci i k prostředí ve kterém žije
3. Mladiství musí informovat PÚ o svém pobytu, zaměstnání a jiných důležitých okolnostech pro výkon dohledu
4. PÚ nesmí bránit ve vstupu do obydlí

 

 

 

 

 

Probační program

• Spočívá v povinnosti mladistvého, program má obsahovat zejména sociální výcvik, psychologické poradenství, vzdělávací doškolení, rekvalifikační, který rozvíjí sociální dovednosti a osobnost mladistvého v běžném životě
• Smyslem probačního programu je působit na mladistvého tak, aby se vyhnul, aby byl v prostoru rozporu

Výchovné povinnosti

• V případě řízení může státní zástupce uložit mladistvému, aby bydlel s rodiči nebo s dospělým, který je odpovědný za jeho výchovu jednorázově nebo ve splátkách zaplatit přiměřenou peněžitou částku obětem trestné činnosti
• Tuto výchovnou povinnost uloží tehdy, když peněžitá částka bude zaplacena z peněžitých prostředků, s nimiž mladiství smí nakládat

Výchovná omezení

• Mladistvému lze zakázat, aby navštěvoval akce (party), nevhodná zařízení pro něj, nesmí se stýkat s určitými osobami, nesmí přechovávat předměty, které by vedli k trestné činnosti, nesmí užívat návykové látky, nesmí provozovat hazard

Ochranná opatření

• Účelem ochranného opatření je kladně ovlivňovat duševní, mravní a sociální výchovu mladistvého tak, aby dále nepáchal provinění

Ochranná výchova

• Soud pro mládež může mladistvému uložit ochrannou výchovu, když:
• Není náležitě postaráno o jeho výchovu a nedostatek řádné výchovy nelze odstranit ve vlastní rodině nebo v rodině ve které žije
• Dosavadní výchova mladistvého byla zanedbávána nebo prostředí, ve kterém mladistvý žije, neposkytuje záruka řádné výchovy
• Ochrannou výchovu lze uložit jedině mladistvému nebo dítěti mladšímu 15 let
• Ochranná výchova trvá nejdéle do 18 let, ale soud pro mládež může prodloužit ochrannou výchovu do 19 let, vyžaduje to zájem mladistvého

Trestní opatření

• Lze použít tehdy, jestliže výchovná opatření nevedla k dosažení svého účelu
• Při výměře trestního opatřen soud přihlédne k polehčujícím okolnostem zejména k tomu, že pachatel úspěšně vykonal probační program, poskytl za dostiučinění poškozenému, soud přihlíží k tomu, že mladistvý spáchal provinění ve stavu zmenšené příčetnosti, kterou si přivodil vlivem návykové látky
• Důvodová zpráva k tomuto zákonu o mladistvých argumentuje tím, že mladistvý jsou skupinou, která je nejvíce ohrožena zneužíváním omamných a psychotropních látek a proto je potřeba, aby soud reagoval adekvátně např. uložením ochranného léčení

 

Obecně prospěšné práce mladistvých

• 50 – 200 hodin, denně nesmí pracovat více jak 4 hodiny

Odnětí svobody

• Trestní sazby odnětí svobody se podle trestního zákona u mladistvých snižují na polovinu, přičemž horní hranice sazby nesmí převyšovat 5 let a dolní hranice 1 rok
• Nepodmíněné trestní opatření odnětí svobody je posledním prostředkem postihu
• Výjimečný trest se ukládá tehdy, jestliže mladistvý spáchal provinění, za které trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, kdy mladiství je těžko napravitelný, soud může uložit výjimečný trest mladistvému ve výši 5 – 10 let má-li soud za to, že odnětí svobody 1 – 5 let k dosažení účelu trestního opatření by nepostačoval
• Soud pro mládež může upustit od trestního opatření, hledí se na mladistvého jako by nebyl souzen

5.8 Trestní právo procesní

Trestní právo procesní

• Trestné činy lze projednávat pouze v rámci trestního řízení
• Trestnou činnost pachatele objasňují orgány činné v trestním řízení
  a) policie čr
  b) státní zástupce
  c) soud
• Trestní právo procesní je odvětvím práva, které upravuje trestní řízení, je součástí práva veřejného, jeho normy mají povahu zavazující
• Trestní právo procesní je upraveno v trestním řádu
• Trestně procesní vztahy probíhají mezi orgány činnými v trestní řízení a obviněným
• Mezi orgány … a obviněným vznikají práva a povinnosti, které tvoří obsah, trestně právního vztahu

Práva orgánů činného trestního řízení

• Vyslýchat obviněného
• Předvést, zadržet obviněného
• Uvalit na obviněnou vazbu
• Provádět domovní a osobní prohlídku

Povinnosti orgánů

• Poučit obviněného o jeho právech
• Seznámit obviněného s výsledky vyšetřování

Práva obviněného

• Na stíhání zákonným způsobem v souladu s trestním řádem
• Uplatnit všechny zákonné prostředky a způsoby obhajoby, zvolit si obhájce
• Podávat opravné prostředky (odvolávat se všemi možnými způsoby)
• Činit důkazní návrhy

Povinnosti obviněného

• Dostaví se k výslechu
• Strpět osobní prohlídku
• Musí se podrobit vyšetření duševního stavu

 

Základní zásady trestního řízení

1. Obecné zásady
2. Zásady zahájení řízení
3. Zásady dokazování
4. Zásada veřejnosti
5. Zásada zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností

a)Obecné zásady

• Stíhat lze jen způsobem stanoveným trestním řádem
• Podmínkou stíhání je, že je dostatečné zdůvodnění, že trestní čin byl spáchán obviněným
• Zajištění práva na obhajobu – právo na obhajobu zahrnuje:
• Právo osobní obhajoby
• Právo obviněného
• Požadovat od všech orgánů činných v trestním řízení, aby byly zjištěny všechny skutečnosti objektivně
• Právo zvolit si obhájce a radit se s ním

Osobní obhajoba

• Znamená právo hájit se v trestním procesu sám
• Má právo vyjadřovat se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu
• Má takové právo nevypovídat
• Má ale právo činit návrhy, může předkládat návrhy na provedení důkazů, sám vyhledávat důkazy, sám důkazy provádět atd. Má právo si zvolit svého obhájce – obhajoba je nutná!
• Zásada rychlého procesu: Podle této zásady orgány činné v trestním řízení musí jednat co nejrychleji, ale tato zásada nesmí být na úkor řádného objasnění věci

b)Zásady zahájení trestního řízení

1. Zásada oficiality

• Znamená, že orgány činné v trestním řízení provádějí procesní úkony na základě své úřední povinnosti
• Pokud existují skutečnosti, které svědčí o tom, že byl spáchán trestný čin, musí orgány zahájit trestní stíhání
• Smyslem oficiality je, aby trestné činy nezůstaly nepotrestány

2. Zásada legality

• Znamená povinnost státního zástupce stíhat všechny trestné činy, o kterých se dověděl

3. Zásada obžalovací

• Trestní stíhání před soudem je možné vést pouze na základě obžaloby
• Obžalobu podává státní zástupce
• Toto vystihuje rčení: „Bez žalobce není soudce.“
• Před soudem jsou si státní zástupce, obhájce a obžalovaný rovni
• Zásada obžalovací se v plném rozsahu uplatňuje v přípravném řízení

4. Zásada presumpce neviny

• Znamená, že dokud není vina obžalovaného pravomocně vyslovena nelze na toho, proti komu je trestní řízení vedeno hledět, jako by byl vinen

1. c) Zásada dokazování viny obžalovaného

• Platí že „ k odsouzení je třeba, aby byla dokázána vina obžalovaného
• Z tohoto pravidla plyne, že obžalovaný není povinen dokazovat žádnou skutečnost, která svědčí v jeho prospěch, tzv. není povinen dokazovat svoji nevinu

1. d) Zásada veřejnosti

• Znamená, že trestní věci se před soudem projednávají tak, aby se občané mohli projednávání zúčastnit a sledovat ho
• Veřejnost lze z jednání vyloučit pouze v zákonem stanovených případech

Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, i když líčení probíhalo s vyloučením veřejnosti.

5.9 Subjekty trestního řízení

Subjekty trestního řízení

• Rozumíme ty činitele, kteří mají a vykonávají vliv na průběh řízení
• Jsou jimi:

1. Orgány činné v trestním řízení (státní zástupce, policie, soud)
2. Obviněný (obviněný z trestného činu)
3. Obhájce
   – advokát, který je povinen ze zákona poskytovat obviněnému právní pomoc
4. Poškozený
   – ten, kterému bylo trestní činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda
   – má nárok proti obviněnému na náhradu škody
5. Zúčastněná osoba
   – osoba, které byla zabrána věc nebo ta věc má být zabrána
6. Další osoby
   – v řízení proti mladistvému je přítomen orgán sociálně právní ochrany dětí, dále dalšími osobami jsou svědci, znalci oboru a tlumočníci

Osoba, proti níž se vede trestní řízení

• Osoba je jeden ze subjektů trestního řízení a trestní řád určuje její postavení
• Označení osob:

1. Podezřelý
   – ten, který byl zadržen, a dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání
2. Obviněný
   – obviněný z trestného činu – před podání žaloby soudu
3. Obžalovaný
   – ten, na kterého byla podána žaloba
4. Odsouzený
   – ten, proti komu byl vydán pravomocný odsuzující rozsudek

Zajištění osob a věcí pro trestní řízení

• Pro dosažení účelu trestního řízení je třeba zajistit přítomnost potřebných osob i věcí důležitých pro trestní řízení
• Zajištění osob upravuje trestní řád
• Přítomnost osoby zajišťuje:
• Předvoláním
• Předvedením
• Zadržením
• Příkazem k zatčení
• Vazbou

5.10 Zadržení

Zadržení

• Krátkodobé omezení osobní svobody obviněného – podezřelého ze spáchání trestného činu za účelem rozhodnutí o podání návrhu vzetí do vazby či propustit zadrženého na svobodu
• Zadržená osoba musí být předána soudu do 48 hodin od zadržení
• Soudce musí do 24 hodin od doručení návrhu rozhodnout bud o propuštěni obviněného ze zadržení na svobodu nebo rozhodnout o propuštění usnesením o vzetí obviněného do vazby
• Vazba je nejzávažnějším procesním úkonem, kterým se zajišťuje obviněný pro dosažení účelu trestního řízení
• Podstatou vazby je dočasné omezení osobní svobody obviněného

Podmínky vzetí do vazby

1. Jde o osobu, proti které bylo zahájeno trestní stíhání tj. obviněného
2. Z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava:
3. Uprchne, nebo se bude skrývat, aby se trestnímu stíhání nebo trestu vyhne tj. vazba útěková
4. Bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spolu obviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání = vazba koluzní
5. Bude opakovat trestnou činnost, pro kterou je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestní čin, který připravoval a kterým hrozil tj. vazba předstižná

• Vazba nesmí být zneužita k působení na obviněného, aby se doznal

Doba vazby

• Celková doba vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout:

1. 1 rok
   – je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, o kterém je příslušný konat řízení samosoudce
2. 2 roky
   – je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, o kterém v prvním stupni koná senát okresního nebo krajského soudu nejde-li o trestný čin uvedený v písmenu c) a d)
3. 3 roky
   – je-li vedeno trestní stíhání pro zvlášť úmyslný trestný čin, nejde-li o trestný čin uvedený v písmenu d)
4. 4 roky
   – je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, za který lze uložit výjimečný trest

• Výkon vazby je upravený v zákoně č. 293/1993 Sb.

Domovní prohlídka

• Domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo jiných prostorách sloužících k bydlení je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení
• Domovní prohlídku nařizuje předseda senátu, v přípravném řízení na návrh státního zástupce, soudce
• Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněný
• Příkaz k domovní prohlídce dává předseda senátu

5.11 Průběh trestního řízení

Průběh trestního řízení

• Trestní řád rozlišuje 5 úseků trestního řízení

1. Přípravné řízení
2. Předběžné projednání obžaloby
3. Hlavní líčení
4. Odvolací řízení
5. Vykonávací řízení

Ad. 1. Přípravné řízení

• Úkolem je zjistit, zda je podezření z trestného činu proti určité osobě natolik důvodné, že je možno podat žalobu k soudu
• Zjišťují se všechny okolnosti o pachateli o trestném činu, následně pak o trestu, případném ochranném opatření
• Zjistit všechny potřebné důkazy (koná Policie ČR a státní zástupce)

Ad. 2. Předběžné projednávání žaloby

• Úkolem této části je posoudit, zda žaloba podaná soudu, poskytuje spolehlivý podklad pro další řízení a zda výsledky přípravného řízení odůvodňují to, aby obviněný byl postavený před soud
• V této části se také rozhoduje o tom, zda dojde k nařízení hlavního líčení nebo NE (soud nebo státní zástupci dají věc k došetření a nebo dojde k zastavení trestního stíhání)
• Cílem této části je zabránit projednávání neodložených žalob

Ad. 3. Hlavní líčení

• Tato část je jádrem trestního řízení
• V něm soud rozhodne o podané žalobě, o vině či nevině obžalovaného, o uložení trestu či ochranném opatření
• Soud přezkoumává v hlavním líčení obvinění podaná v žalobě a to zásadně za účasti veřejnosti
• V hlavním líčení rozhoduje soud a to buď v Senátu, nebo samosoudcem
• Hlavní líčení probíhá ve 4 fázích:

1. Počátek hlavního líčení
2. Dokazování
3. Závěr hlavního líčení
4. Rozhodnutí soudu v hlavním líčení

• Hlavní líčení zahajuje předseda senátu sdělením věci, kterou bude projednávat
• Potom zjistí, zda poškozený navrhuje, aby obžalovanému byla uložena povinnost k náhradě škody způsobené trestným činem
• Dokazování řídí předseda senátu, začíná výslechem obžalovaného k obsahu žaloby
• Pokud byl uplatněn nárok na náhradu škody, tak se k návrhu vyjadřuje
• Obžalovaný má právo, nikoli povinnost vypovídat
• K výpovědi nesmí být žádným způsobem donucován
• Další dokazování provádí předseda senátu výslechem svědků, znalců, čtení protokolů a výpovědích obžalovaného, výpovědí svědků …
• Platí zásada, že hlavní líčení je ústní
• Závěr hlavního líčení tvoří závěrečná řeč a právo posledního slova obžalovaného
• Po závěrečné řeči státního zástupce promlouvá pak poškozený, obhájce obžalovaného a obžalovaný, který mluví vždy poslední
• Ten může uvést, co považuje na svoji obhajobu za závažné, důležité, významné

Ad. 4. Odvolací řízení

• Koná se tehdy, pokud je rozsudek soudu napadený
• Odvolání může podat obžalovaný, státní zástupce nebo další oprávněné osoby
• Trestný řád rozeznává opravné prostředky

1. Řádné – odvolání
2. Specifický opravný prostředek – proti trestnímu příkazu je odpor
3. Mimořádný opravný prostředek – je dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnova řízení

Ad. 5. Vykonávací řízení

• Účelem tomuto stádia je realizace obsahu rozhodnutí
• Výkonem rozsudku, kterým byl uložen nepodmíněný trest svobody
• Právní moc odsuzujícího rozsudku se pak dostává do tohoto posledního stádia vykonávajícího řízení