Rodinné právo – POJEM, ZÁSADA, PRAMENY

Pojem:

Rodinné právo tvoří právní normy, které upravují:

• manželství
• vztahy mezi rodiči a dětmi
• vztahy mezi dalšími blízkými příbuznými
• vztahy při náhradní rodinné péči

Zásada:

Zásada solidarity = členové rodiny jsou povinni si vzájemně pomáhat (podle svých schopností a možností)

• i když rodinné vztahy patří do soukromého práva, státní orgány do nich mohou zasahovat (za účelem ochrany zájmů nezletilých dětí)
• účastníci rodinných vztahů se zpravidla nemohou svých práv vzdát nebo je převádět na jiné osoby (v jiných vztazích soukromého práva mohou účastníci se svými právy a povinnostmi disponovat)

Prameny:

• občanský zákoník
• zákon o sociálně-právní ochraně dětí

MANŽELSVÍ

= trvalý svazek muže a ženy, který vznikl zákonným způsobem

Vznik manželství – sňatkem

2 formy uzavření sňatku:

1. občanský sňatek – manželství je uzavíráno před orgánem veřejné moci (starosta nebo jiný člen městského zastupitelstva) + matrikář
2. církevní sňatek – manželství je uzavíráno před orgánem církve nebo náboženské společnosti (19 církví může v ČR oddávat)

obě formy mají stejnou platnost a platí pro ně stejná pravidla:

při sňatečném obřadu (veřejný a slavnostní, v přítomnosti 2 svědků) snoubenci prohlásí, že:

1. jim není známa žádná překážka vylučující uzavření manželství
2. navzájem znají svůj zdravotní stav
3. zvážili uspořádání svých majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění
4. se dohodli na příjmení (3 možnosti)
5. spolu svobodně vstupují do manželství

 

 

Zákonné překážky manželství:

1. nedostatek věku

• platné manželství nemůže uzavřít nezletilý (= osoba mladší 18-ti let), který není plně svéprávný
• výjimečně může soud povolit uzavření manželství nezletilému, který není plně svéprávný a dovršil 16-ti let věku

2. nedostatek svéprávnosti

• platné manželství nemůže uzavřít osoba s omezenou svéprávností

3. dříve uzavřené a dosud trvající manželství (nebo registrované partnerství, nebo jiný obdobný svazek v zahraničí)
4. příbuzenství

• platné manželství se nemůže uzavřít mezi předky a potomky, mezi sourozenci (platí i při osvojení)

5. svěření do péče jiné osoby, poručenství a pěstounství

• platné manželství se nemůže uzavřít mezi poručníkem a poručencem, mezi dítětem a osobou, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, nebo pěstounem a svěřeným dítětem

 

• nastane-li některá z těchto okolností, jedná se o neplatnost manželství
• neplatné manželství vzniklo, má právní následky, a to až do doby, dokud jej soud neprohlásí za neplatné (pak se považuje za neuzavřené)
• může se stát platným manželství (bigamista se rozvede)
• zdánlivé manželství – manželství vůbec nevzniklo (sňatek nebyl uzavřen zákonným způsobem), nemá právní následky, o jeho existenci nemusí soud ani rozhodovat (manželství uzavřela osoba mladší 16-ti let, manželství nebylo uzavřeno před příslušným orgánem)

Bydlení manželů

Manželé mají obydlí tam, kde mají společnou domácnost.

Bydlení manželů:

1. rodinná domácnost
2. dohoda o trvale odděleném bydlení (má stejné právní účinky jako opuštění rodinné domácnosti!)

• pokud je obydlím manželů dům nebo byt, ke kterému má 1 z manželů výhradní právo bydlet, vznikne uzavřením manželství právo tam bydlet i druhému manželi
• pokud je obydlím manželů dům nebo byt, ke kterému měl 1 z manželů nájemní právo, vznikne uzavřením manželství oběma manželům společně nájemní právo

Zánik manželství

1. smrtí jednoho z manželů
2. prohlášení jednoho z manželů za mrtvého (rozhodnutím soudu)
3. rozvodem manželství (rozhodnutím soudu)

Vztahy mezi manželi:

Manželé

• mají rovné povinnosti a rovná práva
• jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, vytvářet zdravé rodinné prostředí, společně pečovat o děti
• se mají dohodnout o záležitostech rodiny
• mají právo navzájem se (bez plné moci) zastupovat v běžných záležitostech

MANŽELSKÉ MAJETKOVÉ PRÁVO

Příspěvky na domácnost

manželé

1. mají společnou domácnost – oba manželé povinně přispívají
2. nemají společnou domácnost – každý manžel hradí náklady jen své domácnosti

Majetkové vztahy mezi manželi

3 režimy:

1. Zákonný režim

společné jmění manželů – vzniká uzavřením manželství

rozsah SJM (= SJM tvoří):

1. majetek získaný některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství

zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů

2. závazky (= dluhy), které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství

dluhy nejsou součástí společného jmění manželů, pokud:

• se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů; a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku
• je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny

SJM není tvořeno tím, co (= součástí SJM není):

1. slouží osobní potřebě jednoho z manželů (oblečení)
2. majetek získaný darem, dědictvím nebo odkazem
3. to, co jeden z manželů získal jako náhradu nemajetkové újmy
4. majetek získaný jedním z manželů za majetek, který náleží do výlučného vlastnictví tohoto manžela
5. to, co jeden z manželů získal náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého majetku

 

 

 

2. Smluvený režim

• modifikovaný majetkový režim dohodnutý mezi snoubenci nebo manžely ve smlouvě formou veřejné listiny (= předmanželská nebo manželská smlouva)
• může spočívat v režimu:

1. oddělených jmění
2. vyhrazující vznik společného jmění ke dni zániku manželství
3. rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu

• změny je možná dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu

3. Režim založený rozhodnutím soudu

• soud ze závažných důvodů (manžel je marnotratný, podstupuje nepřiměřená rizika nebo začal podnikat) zruší nebo zúží rozsah SJM
• změna je možná smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu

Zánik SJM

1. zánikem manželství (smrtí jednoho z manželů, rozvodem)
2. odsouzením jednoho z manželů v trestním řízení k trestu propadnutí majetku
3. prohlášením konkurzu na majetek jednoho z manželů

 

Vypořádání SJM

• písemnou dohodou
• rozhodnutím soudu
• ze zákona uplynutím doby = jestliže do 3 let od zúžení, zrušení nebo zániku SJ nedošlo k vypořádání ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání soudem

potom

1. hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je užívá pro svou potřebu, pro potřebu své rodiny nebo domácnosti
2. ostatní hmotné věci a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou, podíly jsou stejné
3. ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma, podíly jsou stejné

RODINA, PŘÍBUZENSTVO

Rodina

= manželé a jejich děti (ostatní spolužijící osoby jsou příslušníky domácnosti)

Příbuzenství

• v přímé linii – mezi osobami pocházejícími jeden z druhého (děti, rodiče, prarodiče)
• ve vedlejší linii – mezi osobami, které mají společného předka (sourozenci – 2. stupeň příbuzenství, strýc a synovec – 3. stupeň příbuzenství, bratranci – 4. stupeň příbuzenství)

 

VZTAHY MEZI RODIČI A DĚTMI, RODIČOVSKÁ ZODPOVĚDNOST

• narozením dítěte vzniká jeho příbuzenský vztah k rodičům
• rodiče a děti mají vůči sobě navzájem práva a povinnosti, kterých se nemohou vzdát
• účelem práv a povinností rodičů k dítěti je zajištění hmotného i morálního prospěchu dítěte

Určení rodičovství:

určení mateřství

• matkou dítěte je žena, která dítě porodila

určení otcovství

• je postaveno na konstrukci 3 vyvratitelných domněnek (= předpoklad, který může být vyvrácen):

1. otcovství manžela matky = jestliže se narodí dítě provdané ženě, považuje se za otce manžel matky

jestliže se narodilo v době od vzniku manželství do 300. dne po jeho zániku

2. otcovství určené souhlasným prohlášením rodičů (soudem nebo před matričním úřadem)

takto je možné určit otcovství i k dítěti počatému nenarozenému

prohlášení o otcovství může učinit i muž, který není biologickým otcem dítěte

3. určení otcovství soudem v řízení o určení otcovství – v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 160 a více než 300 dnů (za otce dítěte se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v tzv. rozhodné době)

Rodičovská zodpovědnost

= souhrn práv a povinností rodičů, která spočívají v:

• péči o dítě (péče o jeho zdraví, rozumový, citový vývoj, …)
• zajišťování jeho výchovy a vzdělání
• jeho zastupování
• spravování jeho jmění

– vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti

– náleží oběma rodičům

– nese ji jen druhý z rodičů, pokud jeden z rodičů

• nežije
• není znám
• má omezenou svéprávnost
• byl zbaven rodičovské zodpovědnosti

 

 

 

 

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

– péči o opuštěné děti má na starosti stát

 

1. Osvojení

(„adopce“)

• přijetí cizího opuštěného dítěte za vlastní
• nejvhodnější forma náhradní rodinné péče, plně právně nahrazuje rodiče
• podmínky osvojení:
• souhlas rodičů osvojovaného dítěte, souhlas dítěte (pokud rodiče neprojevují o dítě opravdový zájem, souhlasu není třeba)

osvojitel

• osoba zletilá a svéprávná
• dobrý zdravotní stav
• přiměřený věk (obvyklý věk rodičů)

osvojenec

• nezletilý (za podmínek OZ lze osvojit i zletilého)

 

• vzniká právní vztah jako mezi rodiči a dětmi, osvojenec získá nové příjmení a nabývá dědické nároky vůči osvojiteli

1. a) nezrušitelné osvojení

• dítě musí být starší než 1 rok
• osvojitel je zapsán v matrice místo rodiče osvojence (dítě dostane nový rodný list – místo rodičů jsou v něm uvedena jména osvojitelů)

1. b) zrušitelné osvojení

• osvojitel je zapsán v matrice vedle rodiče osvojence
• může zrušit soud do 3 let od rozhodnutí o osvojení – pak se obnovují práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou, osvojenec bude mí opět své dřívější příjmení

 

2. Poručenství

Poručník

• je ustanoven, jestliže rodiče dítěte zemřeli nebo byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti (dítě nemá zákonného zástupce)
• zpravidla příbuzný (pokud není → orgán sociálně-právní ochrany dětí)
• je jmenován soudem
• povinnosti – výchova, zastupování a správa majetku dítěte (není povinen o dítě osobně pečovat, pokud o dítě osobně pečuje, náleží mu hmotné zabezpečení jako pěstounovi)

 

3. Pěstounská péče

• druhy:
• jednotlivce
• společná manželů
• skupinová (dětské vesničky SOS)
• může být poskytována dětem, jejichž výchova u rodičů není zajištěna z dlouhodobých příčin (děti, které nemohou být osvojeny)
• je dočasná (vzniká rozhodnutím soudu, zaniká nejpozději, nabude-li dítě plné svéprávnosti, jinak jeho zletilostí)
• nemění se příjmení, ani příbuzenské vztahy
• pěstoun
• může dítě zastupovat a spravovat jeho záležitosti jen v běžných záležitostech, zákonnými zástupci zůstávají jeho rodiče
• osobně o dítě pečuje
• dostává:

příspěvek na úhradu potřeb dítěte

odměnu za výkon pěstounské péče

další jednorázové dávky

4. Ústavní výchova

• kojenecké ústavy, dětské domovy
• nařizuje ji soud
• zánik – dosažením zletilosti

VYŽIVOVACÍ POVINNOSTI

– plnění vyživovací povinnosti = placení výživného + osobní péče o vyživovanou osobu

– o výživném rozhoduje soud

– rozhodnutí soudu musí být v souladu s právními i morálními normami

uzákoněné vyživovací povinnosti:

1. vyživovací povinnost rodičů k dítěti

• od narození dítěte až do doby, kdy je schopno samo se živit (nezáleží na tom, zda je zletilé nebo nezletilé)
• mají oba rodiče

2. vyživovací povinnost dětí k rodičům (v situaci, kdy to rodiče potřebují)
3. vyživovací povinnost mezi manželi

• životní úroveň má být po celou dobu trvání manželství stejná (zásada solidarity)
• pokud manželé nemají stejnou životní úroveň, může postižený manžel požadovat plnění vyživovací povinnosti mezi manželi

méně časté:

4. vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými

• v přímé linii (mezi dědečkem a vnukem; rodiče neprovdané matky, pokud je otec dítěte neznámý a matka není schopna své dítě uživit)
• i vzdálenější příbuzní

5. výživné rozvedeného manžela, který není schopen sám se uživit; na rozvratu manželství se převážně nepodílel!

• nejdéle na dobu 3 let po rozvodu

6. příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce

• je povinen poskytovat otec jejího dítěte po dobu 2 let