Základní právní pojmy

PRÁVO A STÁT

Znaky státu

• ohraničené území
• obyvatelstvo
• řídící orgány
• administrativní aparát
• ozbrojená moc

Právo

• všeobecná závazná pravidla chování vydaná státem, stát těmito pravidly usměrňuje chování obyvatelstva, organizací a státního administrativního aparátu
• u nás v písemné formě
• dodržování právních předpisů vynucuje stát pomocí administrativního aparátu a ozbrojené moci

2 významy „práva“:

objektivní právo

• právní předpisy, kterými stát určuje, jak se obyvatelstvo, organizace a státní orgány mají chovat

subjektivní právo

• vzniká uplatněním práva objektivního
• je oprávnění nebo nárok účastníka právního vztahu

 

PRÁVNÍ ŘÁD

• souhrn všech právních předpisů ve státě
• je vypořádán stupňovitě podle důležitosti (= právní síly) právního předpisu
• důležitost právního předpisu záleží na tom,

1. který státní orgán právní předpis vydal
2. jak se právní předpis nazývá (zákon, vyhláška, …)

• formální uspořádání právních předpisů

Pyramida právního řádu

Předpisy zákonné (= základní)

• Ústava ústavní zákony (vydává je Parlament ČR)
• Zákony a zákonná opatření (vydává je Parlament ČR)

Předpisy podzákonné (= prováděcí)

• Vládní nařízení (vydává je vláda)
• Vyhlášky ministrů (vydávají je ministři)
• Vyhlášky a nařízení obcí a krajů (vydávají je obce, kraje)

 

 

 

 

 

 

Rysy právního řádu:

• právní řád se mění a vyvíjí (= nové právní normy se stávají jeho součástí, staré právní normy se zrušují)
• mezi normami určitého právního řádu nesmějí být rozpory – právní předpis s nižší právní silou nesmí odporovat právnímu předpisu s vyšší právní silou → o soulad v právním řádu dbá Ústavní soud
• v roce 1992 se náš právní řád začal přibližovat k právu EU

Zákonnost = důsledné dodržování právního řádu

• zásady uplatňované v úsilí o zajištění zákonnosti:

1. před zákonem jsou si všichni rovni
2. neznalost zákona neomlouvá

Právní vědomí = znalost právního řádu

 

PRÁVNÍ NORMY

• všeobecně závazná pravidla chování vydaná a vynutitelná státem
• legislativa = tvorba právních norem
• sankce = postih za porušení právní normy (např. trest)
• právní předpis = soubor právních norem (např. zákon, vládní nařízení)
• právní vztahy = společenské vztahy upravené právními normami

ostatní společenské vztahy (tj. právem neupravené) se posuzují podle morálních norem

Druhy právních norem

1. a) podle způsobu vymezení pravidla chování:
2. právní normy přikazující – říkají, co být musí
3. právní normy zakazující – říkají, co být nesmí
4. právní normy opravňující – říkají, co může být
5. b) podle závaznosti:
6. právní normy donucující (= kogentní) – jsou závazné bezvýhradně, tzn. že účastníci právního vztahu se od ní nesmí odchýlit; jsou typické pro právo trestní, finanční a správní
7. právní normy podpůrné (= dispozitivní) – jsou relativně nezávazné, tzn. že se použijí pouze tehdy, když si účastníci své vztahy neupraví jinak; jsou typické pro právo občanské
8. c) podle obsahu:
9. právní normy práva občanského
10. právní normy práva trestního
11. právní normy práva pracovního

atd.

 

PUBLIKACE PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Sbírka zákonů České republiky – uveřejňuje ústavu, ústavní zákony, zákony, zákonná opatření, vládní nařízení a důležité vyhlášky

Věštníky ministerstev – uveřejňují ostatní prováděcí předpisy

Úřední desky – uveřejňují vyhlášky krajů, obcí

Novelizace právních norem = změny a doplňování

 

PLATNOST PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

– podmínky platnosti právních předpisů:

1. vydání oprávněným státním orgánem
2. předepsané náležitosti při jeho tvorbě

→ projednání

→ schválení

→ podepsání

3. vyhlášení = vydání = publikace

platnost právního předpisu = den vydání = den rozeslání

 

ÚČINNOST PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

• povinnost dodržovat právní předpis, řídit se jím
• bývá stanovena v poslední větě (účinnost může být i dnem vyhlášení)
• pokud není účinnost stanovena, nabývá právní předpis účinnost 15. dnem po vyhlášení
• mezidobí (legisvakační lhůta) = období od platnosti do účinnosti → slouží k nastudování, k organizační přípravě na používání právního předpisu

 

PŮSOBNOST PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

1. osobní – na které osoby se vztahuje
2. všeobecná (občanský zákoník)
3. omezená (autorský zákoník)
4. územní – např. stát (zákon o rodině), území města (vyhláška města o parkování)
5. časová = účinnost
6. věcná – kterých záležitostí se právní předpis týká

 

PRÁVNÍ VZTAHY

3 prvky právního vztahu:

1. účastníci

• osoby fyzické (= lidé)
• osoby právnické (= uměle vytvořené subjekty)

právních vztahů se mohou účastnit jen ty osoby, které mají právní osobnost (= způsobilost mít práva a povinnosti)

2. obsah – práva a povinnosti účastníků právního vztahu
3. předmět – to, k čemu práva a povinnosti směřují:

• věci (budova, auto)
• hodnoty lidské osobnosti (zdraví, čest)
• výsledky tvůrčí činnosti (umělecké dílo, vynález)

 

 

 

 

 

 

PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI

• vyvolávají vznik, změnu nebo zánik právního vztahu
• 2 druhy:

1. objektivní události – nezávislé na vůli účastníků právního vztahu, působí na právní vztahy samočinně, vyplývají z přírodních zákonitostí (např. čas)
2. subjektivní právní jednání – jsou projevem vůle, na právní vztahy působí záměrně a uvědoměle (např. uzavření pracovní smlouvy)

• platné správní jednání musí být

→ určité

→ srozumitelné

→ svobodné (bez nátlaku)

→ vážně míněné (právní jednání učiněné při vyučování není vážně míněné)

• neplatné právní jednání

→ svým obsahem nebo účelem odporuje dobrým mravům

→ někdo byl uveden druhou stranou v omyl o rozhodující okolnosti

• druhy právních jednání

1. podle počtu stran
2. jednostranné (výpověď, závěť)
3. dvoustranné (kupní smlouva)
4. mnohostranné (založení obchodní společnosti)
5. podle formy
6. výslovně (ústně nebo písemně)
7. projev vůle jinými způsoby, např. konkludentními činy = důsledné aktivní jednání, ze kterého je zřejmý úmysl (kupní smlouva při nákupu v samoobsluze)

 

REALIZACE PRÁVA

= uskutečňování práva tak, že podle právních norem se tvoří právní vztahy

 

APLIKACE PRÁVA

= uskutečňování práva individuálními právními akty státních orgánů, které rozhodují v konkrétních případech, např. soud vynesl rozsudek zaplatit dluh

části rozhodnutí (= aktu aplikace práva):

1. výrok (jak státní orgán rozhodl o právech a povinnostech účastníků; nejdůležitější část)
2. odůvodnění (podle kterých právních norem bylo rozhodnuto a na základě jakých zjištěných skutečností)
3. poučení o opravných prostředcích (např. odvolání)

 

SYSTÉM PRÁVA

• obsahové uspořádání právních předpisů
• podle obsahu se právní předpis zařazuje do právních odvětví

např. zákon o zaměstnanosti patří do pracovního práva

 

 

 

• nejdůležitější právní odvětví (slouží ke studijním účelům):

občanské právo

trestní právo

pracovní právo

ústavní právo

finanční právo

• formální prameny práva = podoby (formy) právních předpisů

např. zákon, vyhláška

• materiální prameny práva = poměry a problémy, které vyžadují právní úpravu

 

„prameny práva“ = formální prameny práva

 

PRÁVO VEŘEJNÉ A SOUKROMÉ

1. veřejné právo

• reguluje takové vztahy, ve kterých stát a jeho orgány vystupují jako nadřízení nositelé moci vůči podřízeným PO i FO
• patří do něj právo ústavní, finanční a trestní
• převažují donucující právní normy

2. soukromé právo

• reguluje vztahy na základě rovnosti účastníků právního vztahu
• do této oblasti patří právo občanské a pracovní
• převažují podpůrné právní normy