Soudní řízení

Pojem a prameny občanského soudního řízení

• občanské soudní řízení je postup soudu v součinnosti s účastníky řízení za účelem spravedlivé ochrany práv a oprávněných zájmů účastníků
• soustava obecných soudů

 

Prameny:

Občanský soudní řád (= obsáhlý zákon) s účinností od 1.4.1964 (několikrát novelizován)

• podle něj se u soudů projednávají téměř všechny záležitosti kromě trestných činů
• účastníky mohou být FO i PO
• řídí se jím jednání, která se týkají občanského a pracovního práva

Exekuční řád

 

Průběh občanského soudního řízení

• k řízení v 1. stupni jsou příslušné okresní soudy (existují výjimky, kdy v 1. stupni rozhodují krajské soudy – např. ochrana osobnosti, spor mezi podnikateli, kteří jsou zapsání v OR)
• v řízení jedná a rozhoduje jediný soudce = samosoudce (existují výjimky, kdy jedná a rozhoduje soudní senát – např. ve věcech pracovních)
• každý se může dát na základě plné moci zastupovat jinou osobou (např. advokátem

 

Zahájení řízení – na písemný návrh účastníka

1. při nesporném řízení (řízení o výživě dětí) podává návrh navrhovatel
2. při sporném řízení (řízení o neplatnosti výpovědi) podává žalobu žalobce

• existují výjimky, kdy soud může některá řízení zahájit i bez návrhu (řízení o opatrovnictví, péče o nezletilé, řízení o dědictví)
• předmět řízení – navrhovatel se může domáhat, aby soud rozhodl o:
  • osobním stavu (o rozvodu manželství, o osvojení, o určení otcovství)
  • splnění povinnosti vyplývající ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva (zaplatit náhradu škody)
  • určení, zda tu právní vztah nebo právo je nebo není (zda smlouva byla uzavřena platně, určení vlastnického práva k vkladní knížce) = určovací žaloba
• předepsané náležitosti návrhu:
  • označení účastníků
  • vylíčení rozhodujících skutečností
  • navrhované důkazy
  • čeho se navrhovatel domáhá = žalobní petit
• účetníci řízení
  • navrhovatel = žalobce x          odpůrce = žalovaný
• místně příslušný je soud žalovaného
  • u FO soud, v jehož obvodu má občan své bydliště
  • u PO soud, v jehož obvodu má PO své sídlo

 

Průběh řízení – formou veřejného ústního jednání (vyloučení veřejnosti – z důvodu mravnosti, ohrožení obchodního tajemství)

• dokazování provádí soud:
  • výslechem svědků
  • znaleckými posudky
  • zprávami a vyjádřeními státních orgánů
  • listinami
  • ohledáním
  • výslechem účastníků
• na předvolání soudu je každý povinen dostavit se k soudu a vypovídat jako svědek (svědek může odepřít svědectví jen pokud by tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým)

 

Ukončení řízení – rozhodnutím soudu:

• usnesení (o vyloučení veřejnosti, o zastavení řízení)
• rozsudek (= rozhodnutí o věci samé) – vyhlašuje se veřejně, účastníci dostanou písemné vyhotovení + (opakování => části aktu aplikace práva)

 

Opravné prostředky

1. odvolání

• opravný prostředek proti rozhodnutí soudu 1. stupně
• podává se do 15 dnů od doručení rozhodnutí
• napadené rozhodnutí nenabývá právní moci
• odvolací soud (= krajský, jde-li o rozhodnutí okresního soudu; vrchní, jde-li o rozhodnutí krajského soudu)
• má 4 možnosti rozhodnutí:
  • odmítne odvolání (odvolání bylo podáno opožděně)
  • potvrdí rozhodnutí soudu 1. stupně (rozhodnutí soudu 1. stupně je správné)
  • změní rozhodnutí soudu 1. stupně (rozhodnutí soudu 1. stupně není správné)
  • zruší rozhodnutí a vrátí věc soudu 1. stupně (jsou nutné další důkazy, které nemohou být provedeny v odvolacím řízení

1. obnova řízení

• opravný prostředek proti rozsudku, který už JE V PRÁVNÍ MOCI
• je přípustná pouze z důvodu uvedených v OSŘ (vyjdou najevo nové skutečnosti a důkazy)
• nejpozději do 3 let od právní moci rozsudku

1. dovolání

• opravný prostředek proti rozhodnutí odvolacího soudu
• je přípustné pouze v případech uvedených v OSŘ
• nejpozději do 2 měsíců od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu
• rozhodne o něm Nejvyšší soud ČR
• jestliže odvolatel nemá právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem

 

2+3 jsou mimořádné opravné prostředky

 

Výkon rozhodnutí

• pokud povinná osoba (= povinný) nesplní dobrovolně povinnost, kterou jí uložil soud, může oprávněná osoba (= oprávněný) podat návrh na soudní výkon rozhodnutí = exekuci
• soudní rozhodnutí, která ukládá zaplacení peněžité částky, se vykonává:
  • srážkami ze mzdy (povinnému musí zůstat životní minimum)
  • přikázáním pohledávky
  • prodejem věci (movitých i nemovitých)
• soudní rozhodnutí, které ukládá jinou povinnost, se vykonává:
  • vyklizením (bytu)
  • odebíráním věci
  • rozdělením společné věci
  • provedením prací

Provedením může soud pověřit exekutora.

 

Pojem a prameny trestního práva procesního

Trestní právo procesní (= formální) – obsahuje právní normy o:

• zjišťování trestních činů a jejich pachatelů
• soudním trestním řízení

• hlavní pramen:
  • Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád) s účinností od 1.1.1962 (novelizovaný)

 

Základní zásady trestního práva procesního

• celkem je jich 14, některé z nich jsou:
  • stíhání jen ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví trestní řád
  • zásada obžalovací = trestní řízení před soudy je možné jen na základě obžaloby podané státním zástupcem
  • zásada vyhledávací = orgány činné v trestním řízení jsou povinny zjistit v trestní věci objektivní pravdu
  • zásada presumpce neviny = dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vyslovena vina, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen
  • zásada veřejnosti = trestní věci se před soudem projednávají veřejně (veřejnost lze vyloučit jen v zákonem stanovených případech – např. mravnost)
  • zásada ústnosti

 

Průběh trestního řízení

5 stádií trestního řízení (trestní řízení nemusí projít všemi stadii):

1. přípravné řízení

• úkolem je zjistit, zda je podezření z trestného činu natolik odůvodněné, že je možné podat žalobu soudu
• shromažďují se důkazy
• obviněný = osoba považovaná za pachatele (toto označení se používá jen v tomto stadiu) -> má právo mít obhájce (někdy jej mít musí: je-li ve vazbě) -> není povinen při výslechu odpovídat

 

 

další stadium – před soudem:

• věcně příslušný je okresní soud (výjimka: u závažných trestných činů – dolní hranice trestu odnětí svobody nejméně 5 let, je to krajský soud)
• místně příslušný je soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán

 

1. předběžné projednání žaloby

• jen v případech uvedených v zákoně
• neveřejné
• úkolem je posoudit, zda obžaloba podaná soudu poskytuje spolehlivý podklad pro další stadium

 

1. hlavní líčení

• soud rozhoduje o vině obžalovaného (po podání žaloby: obviněný => obžalovaný) a o trestu za spáchaný trestný čin
• státní zástupce jménem státu přednese obžalobu, navrhuje druh a výši trestu
• končí:
  • rozsudkem (odsuzujícím nebo zprošťujícím)
  • vrácením věci státnímu zástupci
  • zastavením trestního stíhání
  • přerušením trestního stínání

 

1. odvolací řízení

• pokud je rozsudek napaden odvoláním
• 8 dní od doručení rozsudku (proti rozsudku se může odvolat obžalovaný nebo státní zástupce nebo oba)
• je možná obnova řízení

 

1. vykonávací řízení

• za účelem vykonání trestu, když odsuzující rozsudek nabyl právní moci (odsouzený)