Čechura Jaroslav – Lucemburkové na českém trůně
Jaroslav Čechura – České země v letech 1310-1278
Přemyslovské dědictví
- v období posledních Přemyslovců došlo v Čechách k zásadním změnám, zejména v druhé polovině 13. století, ačkoli krutou porážku utržil král železný a zlatý– Přemysl Otakar II na Moravském poli roku 1278
- právě za Otakara II se mluví o dovršení městského zřízení v Čechách
- mocenský dualismus byl jak za Přemyslovců, tak za Lucemburků běžným jevem- v principu ale panovníci nebyli ochotni rozdělit se o moc se šlechtou- tak docházelo ke konfliktům mezi šlechtou a panovníkem
Václav II
- syn Otakara II- Václav II se dokázal usmířit s hlavním nepřítelem: Rudolfem Habsburským a obratně uměl překonat averzi mezi panovníkem a předními šlechtickými rody
- v Evropě ve 14. Století:
- vymření polského rodu Piastovců a v Uhrách Arpádovců
- Václav II slavil úspěchy v domácí politice
- Neúspěšně se třeba pokoušel založit v Praze již na sklonku 13. Století univerzitu, ale šlechta nesouhlasila, tak od toho upustil
- Neměl pochopení pro rozvoj městské samosprávy
- Vydal Horní zákoník a od roku 1300 dal razit novou kvalitní stříbrnou minci- pražský groš (český groš). Zanedlouho byl tento podnik přesunut do Kutné Hory, Vlašského dvora.
- Václav II měl titul českého krále a vedle něho získal i hodnost v Polsku a pro svého
- 1300 Václav II se podruhé žení s 12tiletou dcerou Přemysla Velkopolského, nesoucí jméno po své polské matce Richenza (Eliška Rejčka), dědička starobylého královského polského rodu = to bylo velmi lákavé dědictví, kterému ale chyběly některé podstatné rysy, aby mohlo být připojeno k Českému království:
- Polské království nemělo ústřední fungující moc
- Rivalita mezi Krakovem a Hnězdnem
- Václav II si ponechal polskou královskou korunu, uherskou svěřil synu Václavovi III
- Václav II byl velmi ctižádostivý po svém otci a začal se přibližovat svými zájmy ku francouzskému vladaři Filipovi IV. Sličnému (1285-1314), kterému poslal prostřednictvím biskupa Petra z Aspeltu návrh spojenecké smlouvy
- Václav II se musel bránit vpádu vojsk římského krále Albrechta, který se bez úspěchu pokusil ukrást stříbrné srdce českého království- Kutnou Horu.
- Dříve než mohl dát Václav II celou situaci do pořádku ozval se jeho polský rival Vladislav Lokýtek
- Český král byl v té době velmi nemocný, ale přesto se usilovně připravoval k boji
(zemřel na tuberkulozu roku 1305 ve věku 34 let)
- Vlády se ujal 16tiletý Václav III, který se hodně odlišoval od otce- postrádal životní zkušenosti otce a byl vychováván v rozmaru, žil bujným životem, vyplněným velmi častými sexuálními dobrodružstvími
- Byl držitelem všech 3 královských korun
- Za manželku mu vybrali Violu, dceru knížete ze slezského Těšínska, ačkoli mohl mít partnerku z nejvyšších kruhů
- Rezignoval na uherskou královskou korunu a překvapivě rychle se i usmířil s Habsburky, nicméně chtěl zachránit moc v Polsku, proto musel udělat následující:
- Přímý vojenský zásah a při přestávce v Olomouci byl Václav III zákeřně 4.10. 1306 zabit- pachatele ani motiv se nepodařilo nikdy vypátrat (mohl to být Albrecht a nebo domácí konkurenti krále- jihočeští Vítkovci
- Tak v roce 1306 vymřeli Přemyslovci po meči- rod Přemyslovců vládl téměř 311 let v Čechách
- Nebylo jasné, kdo bude vládnout po nich, ačkoli Václav II zanechal velmi početné potomstvo:
- S Jitkou (Gutou) vedle syna Václava III žily Anna Přemyslovna, Eliška a Markéta
- S Eliškou Rejčkou měl dceru Anežku
- Z nemanželských dětí byl nejznámější Jan Volek, pozdější kancléř českého království, biskup olomoucký
- Levobočkové Přemysla Otakara II
- Mikuláš Opavský, který však nemohl počítat, že by usedl na osiřelý pražský trůn
- v době Václavovi násilně smrti žilo několik jeho dospělých sester, pro které se hledal vhodný manžel, který by usedl na trůn
- manžel Anny Přemyslovny, Jindřich Korutanský, neuspěl jako panovník a byl ze země vyhnán
- římský král Albrecht Habsburský se pokusil označit Čechy za vyhynulé léno- Albrecht prosazoval na trůn svého syna Rudolfa, který se oženil s vdovou po Václavu II- Eliškou Rejčkou