Občanské právo

Pojem, zásady a prameny občanského práva

Pojem

• občanské právo je souhrn právních norem, které upravují:
  • osobní stav
  • právní postavení povinnosti FO a PO
• občanské právo je nejvýznamnějším, nejstarším a nejrozsáhlejším odvětvím soukromého práva
• většina jeho norem jsou podpůrné (= dispozitivní)
• kogentní (= donucující) právní normy jsou typická pro práva věcná

 

Nejdůležitější zásady

• právo na ochranu života, zdraví, svobody, cti, důstojnosti a soukromí
• ochrana rodiny, rodičovství a manželství
• ochrana vlastnického práva
• důsledná péče o plnění uzavřených smluv

 

Další zásady

• nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět neodůvodněnou újmu
• daný slib zavazuje
• nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží

ochranu při porušení práva:

• poskytuje soud (elektronická žaloba musí mít elektronický podpis) nebo jiný orgán veřejné moci
• lze zajistit i svépomocí (přiměřenou) – pouze hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně

 

Pramen

• občanský zákoník (účinnost od 1.1.2014)
• zákoník = obsáhlý zákon
• části:

1. Obecná část úprava osobních práv
2. Rodinné právo
3. Absolutní majetková práva úprava majetkových práv
4. Relativní majetková práva
5. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

 

Osoby

Fyzické (lidé)               mají právní osobnost

Právnické

 

Fyzické osoby

Člověk:

• má právní osobnost (vznik – narozením, zánik – smrtí)
• smrt člověka se dokazuje:
  • běžně – veřejnou listinou (úmrtní list)
  • mimořádné případy – soud jej může prohlásit za mrtvého
• je svéprávný = způsobilost vlastním jednáním (= z vlastní vůle) nabývat práv a zavazovat se k povinnostem (právně jednat) = „duševní zdraví“
• může zakládat, měnit a zrušovat své právní vztahy

1. plná svéprávnost (získává se zletilostí)
   • většinou – dosažením 18ti let věku
   • výjimečně – uzavřením manželství nezletilce staršího 16ti let, nebo přiznáním svéprávnosti, je-li nezletilý starší 16ti let a schopen sám se živit obstarávat si své záležitosti
   • ve svéprávnosti lze člověka omezit, ale jen z vážných zdravotních důvodů a jen rozhodnutím soudu
   • svéprávnost se rozvíjí postupně ->
2. částečná
   • nezletilí jsou způsobilí jen k právním jednáním, přiměřeným rozumové a volné vyspělosti odpovídající jejich věku, v ostatních záležitostech za ně jednají jejich zákonní zástupci

 

Osobnost člověka

• je chráněna
• ochrana se vtahuje na:
  • život a důstojnost člověka
  • zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí
  • jméno
  • čest
  • soukromí
  • projevy osobní povahy
• bez svolení FO nelze pořídit a zveřejnit písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové a zvukové záznamy
• svolení není třeba, je-li takových věcí osobní povahy použito
  1. k výkonu nebo k ochraně jiných práv
  2. na základě zákona k úředním účelům
  3. k vědeckým a uměleckým účelům, pro zpravodajství (tiskové, filmové, televizní, rozhlasové), pokud je to přiměřeným způsobem
• při porušení práva na ochranu osobnosti lze žádat zadostiučinění
• peněžité zadostiučinění musí být poskytnuto vždy, nestačí-li jiný způsob (např. omluva) skutečnému a dostatečně účinnému odčinění způsobené újmy

 

Právo na duševní a tělesnou integritu

• integrita = celistvost, neporušenost
• zásahy do tělesné integrity – kosmetické operace, interrupce, sterilizace, asistovaná reprodukce, …
• ten, kdo chce provést na jiném člověku zákrok, mu musí srozumitelně vysvětlit povahu zákroku, včetně očekávaných následků a možného nebezpečí
• nezletilý nemůže sám udělit souhlas k zákroku, není plně svéprávný, uděluje souhlas jen v obvyklých záležitostech, které jsou přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti, po zákroku nesmí zůstat trvalé nebo závažné následky
• písemný souhlas musí být, má-li být oddělena část těla, která se již neobnoví, má-li být proveden lékařský pokus na člověku nebo jedná-li se o kosmetické zákroky zanechávající trvalé nebo závažné následky
• bez souhlasu lze zakročit, je-li život v náhlém a patrném nebezpečí a nelze-li souhlas ve stavu nouze získat

 

Právnické osoby

• umělé útvary
• mají právní osobnost od svého vzniku do svého zániku

 

Ustavení PO

• zakladatelským právním jednáním – písemně (např. společenská smlouva)
• působením veřejné moci – zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci (např. zákonem o ČNB)
• jiným způsobem (např. schválení stanov)
• určuje se: název, sídlo, předmět činnosti, statutární orgán

 

Vznik PO

• dnem zápisu do veřejného rejstříku

 

Členění PO (podle postavení a činnosti)

1. právnické osoby soukromého práva – slouží soukromým zájmům (např. obchodní banka)
2. právnické osoby veřejného práva – slouží veřejnému zájmu (např. ČNB)

• jsou ustaveny zákonem nebo rozhodnutím orgánem veřejné moci -> proto se řídí hlavně zvláštními zákony (např. zákonem o ČNB, zákonem o vysokých školách, …)
• ustavením OZ se řídí jen, pokud se to slučuje s jejich posláním
• stát

 

Jednání za PO

• PO jsou při právních jednání zastupovány FO – jednají za ně přímo jako jejich orgány (individuální – 1 člen nebo kolektivní – více členů) nebo jde o nepřímé zastoupení smluvní (např. smlouva o zastoupení)

 

Zrušení PO

• právním jednáním
• uplynutím doby
• rozhodnutím orgánu veřejné moci (např. soud)
• dosažením účelu, pro který byla ustanovena
• z jiných důvodů stanovených zákonem

1. s likvidací
   • likvidátor zpeněžuje majetek PO, vymáhá pohledávky, uhrazuje dluhy (uplynutí doby, dosažením účelu)
2. bez likvidace
   • celé jmění PO nabývá právní nástupce (přeměna = fůze, rozdělení, změna právní formy)

Zánik PO

• dnem výmazu z veřejného rejstříku

 

Typy PO podle OZ (podle svého základu)

1. korporace

• tvoří je členové nebo společníci -> osobní složka (corpus = tělo)
• nejčastěji se vyskytující korporace: spolky (alespoň 3 osoby, které mají společný zájem, nelze je zakládat za účelem podnikání nebo jiné výdělečné činnosti)

1. fundace

• jejich základ tvoří majetek (fundus) určený k určitému účelu
• ustanovení: zakladatelským právním jednáním nebo zákonem
• druhy: nadace a nadační fond (platí k oběma)
  • založený k užitečnému účelu (veřejně prospěšný nebo dobročinný)
  • založení: nadační listinou (zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti) ->forma veřejné listiny
• nadace
  • je zakázáno založit za účelem podpory politických stran nebo k výdělečným cílům
  • výše vkladů musí odpovídat alespoň částce 500 000,- Kč
• nadační fond
  • není trvalý
  • majetek (vklady, dary) nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu, může být spotřebován k účelu, pro který byl založen
  • minimální výše majetku není dána

1. ústavy

• v nich je osobní i majetková složka propojena, ústav nemá členy jako korporace, ale zaměstnance, a majetek ústavu není tak ochráněn jako u fundací

 

Dědické právo

• právo na pozůstalost (= celé jmění zůstavitele)
• dědit mohou FO i PO
• dědic nabývá vlastnické právo smrtí zůstavitele
• dědické tituly (= způsoby nabytí dědictví:
  • ze závěti
  • dědickou smlouvou
  • ze zákona
  • kombinovaně

 

1. Dědění ze závěti

• má přednost před děděním ze zákona
• podstatou závěti je fakt, že člověk (= pořizovatel) ještě za svého života pořizuje rozhodnutí o svém majetku pro případ své smrti
• závěť = odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti (psát co nejsrozumitelněji, přesně označit dědice, určit podíly)

 

• formy závěti:

1. vlastnoruční napsání a podepsání
2. jiná písemná forma – 3 podpisy (pořizovatel + 2 svědci)
3. notářský zápis (obtížně se zpochybňuje, vždy se „najde“)
4. závěť s úlevami (= privilegovaná závěť)

• je určena pro osoby, které se díky nějaké události nacházejí v situaci, kdy jsou v ohrožení života a nemohou využít tradiční formy pro pořízení závěti
• druhy:
  • závěť ústní před třemi svědky (platnost 2 týdny)
  • závěť zaznamenaná starostou obce, na jejímž území se zůstavitel nalézá
  • závěť pořízená na palubě námořního plavidla, letadla, ve válce před velitelem vojenské jednotky ČR
• zůstavitel může v závěti uvést podmínku nebo příkaz – pokud dědic podmínku nebo příkaz nesplní, ztrácí právo na dědictví
• nepřihlédne se k vedlejší doložce, kterou zůstavitel ukládá dědici

 

zrušení závěti:

• jejím zničením
• odvoláním
• pořízením závěti nové

• závětí popřít nelze OZ – potomci jsou nepominutelní dědici = potomci musí dědit!!!
  • nezletilý musí dostat alespoň ¾ svého zákonného dědického podílu
  • zletilý musí dostat alespoň ¼ svého zákonného dědického podílu
  • pokud této zásadě závěť odporuje, je v této části neplatná
  • výjimka – pokud potomci nebyli podle zákona vyděděni
• vydědění = projev vůle zůstavitele
  • vydědit lze jen ze zákonných důvodů (vede trvale nezřízený život)
  • prohlášení o vydědění – podobné podmínky jako závěť

1. Dědická smlouva

• nejsilnější dědický titul
• vyžaduje formu veřejné listiny
• lze povolat jak dědice, tak odkazovníka
• nelze ji jednostranně zrušit
• nijak neomezuje zůstavitele v nakládání s majetkem za jeho života
• dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti – ¼ pozůstalosti musí zůstat volná, aby se o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle

odkaz

• odkazem se odkazníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci, nebo na zřízení určitého práva
• odkazovník není dědicem, neodpovídá za zůstavitelovy dluhy

1. Dědění ze zákona

• příbuzní a blízké osoby (jen FO), které OZ rozděluje do 6 tříd

1. třída
   • zůstavitelovy děti, manžel, každý z nich stejným dílem
   • nedědí-li děti, dědí jeho podíl vnuci
   • v této třídě nemůže dědit manžel sám

 

2. třída
   • manžel, zůstavitelovi rodiče a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně 1 rok před jeho smrtí ve společné domácnosti, každý z nich stejným dílem, manžel vždy nejméně ½
   • v této třídě nemohou dědit osoby spolužijící samostatně
3. třída
   • zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně 1 rok před jeho smrtí ve společné domácnosti, každý z nich stejným dílem
4. třída
   • stejným dílem prarodiče zůstavitele
5. třída
   • prarodiče rodičů zůstavitele
6. třída
   • děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem

• nedědí-li žádný dědic, připadá pozůstalost státu – odúmrť
• u dědictví platí zásada „buď anebo“ = lze přijmout, nebo odmítnout, nic mezi tím
• prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat
• dluhy zůstavitele přechází na dědice
• dědici je zákonem poskytnuta ochrana, může ohraničit rozsah povinnosti k úhradě zůstavitelových dluhů prostřednictvím soupisu pozůstalosti
• dědicky nezpůsobilý je ten, kdo spáchal úmyslný trestný čin proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo jeho rodičům nebo proti poslední vůli zůstavitele

 

rozdíly mezi vyděděním a dědickou nezpůsobilostí

 

– týká se jen potomků                                                                         – týká se kterékoli FO

– je projevem zůstavitelovy vůle                                                          – dědic je zbaven dědického

nároku přímo ze zákona