Kožní soustava

• Při látkové přeměně vznikají odpadní látky, kterých se musí organismus zbavit
• Vylučování = exkrece se děje různými orgány: plícemi (vodní páry, CO₂), ledvinami (moč), kůží (pot)

Kůže (cutis, derma)

• Zaujímá celkem plochu 1,6 – 1,8 m² a váží s podkožím cca 20 kg i více (hmotnost kůže 4 – 4,5 kg bez podkoží), průměrná tloušťka 1 – 4 mm
• Hlava + krk – 11 %, trup – 30 %, horní končetiny – 23%, dolní končetiny – 36 %
• Nejtenčí je na očních víčkách, rtech a nejsilnější na ploskách nohou a dlaních až 3,6 – 4 mm
• Změny kůže jsou celkovým zdravotním stavem jedince
• Obnova trvá cca 28 dní
• Netvoří jen povrch těla, ale v pozměněné formě se vyskytuje v tělních dutinách jako sliznice (vystýlá dutinu nosní, ústní, trávicí trubici, močové a pohlavní orgány a konečník)
• V dětství a dospělosti je kůže pružná, ve stáří se pružnost zmenšuje → tvorba vrásek

Funkce kůže

1.     Ochrana těla – před škodlivými látkami, mechanickými, chemickými a tepelnými vlivy, mikroorganismy a UV zářením

2.     Udržení stálé tělesné teploty (termoregulace) – prostřednictvím kožních cév a potních žláz (v teplém prostředí se cévy rozšiřují a krev protéká rychleji, tím se zvýší výdej tepla, teplo se spotřebovává i při odpařování potu)

3.     Smyslová funkce – receptory k vnímání mechanických, tepelných, chladových a bolestivých počitků

4.     Zásobní funkce – v podkožním vazivu se ukládá tuk – funkce mechanická, zásobní, izolační, uskutečňuje vitamin D rozpustné v tucích

5.     Vylučovací – mazovými a potními žlázami – maz a pot – chrání kůži, mají kyselou reakci – omezují růst mikroorganismů – slabé dezinfekční účinky, mléčné žlázy (mateřské mléko)

6.     Resorpční = vstřebávací – resorbuje látky rozpustné v tucích (masti) → zdravá kůže – resorpce malá, → poškozená – resorpce velká (např. popálení) – organismus může být zaplaven škodlivými mikroorganismy

 

Stavba kůže

–         Pokožka (epidermis)

• Tvořena mnohovrstevným dlaždicovým epitelem
• Jsou v ní výstupy pro vlasy, chlupy, otvory pro mazové žlázky
• Má tloušťku od 0,1 – 1,5 mm
• Nemá cévy ani nervy
• Má dva typy buněk:
  • Keratocyty – syntetizují keratin (bílkovina pro stavbu vlasů, nehtů)
  • Melanocyty – produkují melanin – chrání před UV, podílí se na zabarvení vlasů, očí, nehtů
• Melanin je v hlubších vrstvách pokožky + naplnění cév + působení slunečního záření = určuje barvu kůže
• Jeho množství se mění s věkem
• Novorozenci – málo – pokožka červenorůžová od prosvitavých cév
• Postnatálně melaninu přibývá
• Místa téměř bez pigmentu – dlaně, chodidla
• V dospělosti místa silně pigmentovaná – dvorce, zevní pohlavní orgány
• Nejsvrchnější vrstvy rohovatějí, odumírají a odlupují se – přirozeným způsobem zajištěno očišťování kůže, odstraňování povrchových bakterií
• Pokud jsou místa na těle vystavovány vyššímu tlaku, mají vyšší zrohovatělou vrstvu pokožky – ploska nohy, dlaně s mozoly

o   Vrstvy pokožky

§  Rohovatějící – nejvíce na povrchu, jsou to již mrtvé odlupující se buňky – obsahují keratin

§  Světlá – obsahuje glykogen a lipidy – je zde tzv. kožní bariéra (statum lucidum) = nepropouští vodu, chemikálie, kosmetiku (pouze ty přípravky obsahující lipozomy, které jsou schopny na sebe určité látky navázat a dostat se do nižších vrstev pokožky

§  Zrnitá – je z 3 – 4 řad plochých, podlouhlých buněk – jsou zde zrníčka keratohyalinu, ze kterého se tvoří keratin (rohovina)

§  Ostnitá – je složena z 5 – 10 vrstev buněk – jsou mezi sebou propojeny jemnými ostny

§  Základní (bazální) – je nejspodnější, jsou v ní uloženy melanocyty (zhnědnutí pokožky)

o   Papilární linie

• Na vnitřní straně článků prstů, na dlaních a na prstech nohou a chodidlech jsou rýhy, které vytvářejí složité obrazce – souvislé, vyvýšené reliéfy
• Jejich výška je 0,1 – 0,4 mm a šířka 0,2 – 0,7 mm = nazýváme je papilární linie
• Využíváme je v daktyloskopii (J. E. Purkyně je objevitel) – rozložení těchto znaků (markantů = jakákoliv změna v průběhu papilární linie, kterou se odlišuje od ostatních) v obrazcích je pro každého člověka typické a nezaměnitelné

–         Škára (corium, dermis)

• Je 0,5 – 2,5 mm silná
• Jsou zde cévy
• Jsou zde mazové a potní žlázy, základy vlasů (chlupů), kořeny nehtů
• Pevná, pružná, vazivová vrstva kůže, obsahuje vazivová vlákna kolagenní a elastická

o   Kolagenní vlákna

• Důležitá pro pevnost
• Jsou uložena ve směru štěpitelnosti kůže (chirurgie)
• Jsou tvořena bílkovinou kolagenem

o   Elastická

• Důležitá pro pružnost
• Stářím nebo nemocí bývá ztenčena

• Škára k pokožce vysílá výběžky = papily, v nich vlásečnicové sítě a nervová zakončení
• Papily zvětšují výživnou plochu pokožky (ta je bezcévná)
• Jsou zde kožní receptory: na 1 cm² se nachází až 100 nervových zakončení (kůže, sliznice)

o   Receptory bolesti

• Volná nervová zakončení = nociceptory
• Povrchová – kožní
• Hluboká – vychází ze svalů a kloubů
• Orgánová – vychází z orgánu nebo orgánových soustav

o   Hmatové (Meissnerovo) tělísko

• Dotykové čití, nejvíce na bříškách prstů, v dlani, na plosce nohy, na jazyku, v horních vrstvách škáry

o   Tlakové tělísko – Vaterovo-Paciniho tělísko

• Zaznamenává tah, tlak
• Nejsou rozloženy rovnoměrně, nejvíce na prstových článcích a špičce jazyka
• Nejméně na zádech, pažích a stehnech
• V hlubších vrstvách škáry až v podkožním vazivu
• Čím složitější receptor, tím hlouběji je uložen

o   Chladový receptor – Krauseho tělísko

• Je jich asi 250 000
• Je jich víc než tepelných, pod pokožkou blíže k povrchu těla, také ve sliznici rtů, dutině ústní, nosní a oční spojivce

o   Tepelný receptor – Ruffiniho tělísko

• Je jich asi 30 000
• Jsou rozloženy v kůži nerovnoměrně
• Nejvíce na čele a hřbetu ruky, nejméně na zádech

 

• Centimetr čtvereční kůže obsahuje cca:
  • 6 milionů buněk
  • 4 m nervových vláken
  • 5 – 50 vlasů / chlupů
  • 100 potních žláz
  • 15 – 40 mazových žláz
  • 25 tlakových bodů
  • 2 body citlivé na chlad
  • 2 body citlivé na teplo
  • 200 bodů citlivých na bolest

–         Podkožní vazivo = tela subcutanea = hypodermis

• Nachází se pod škárou
• Umožňuje pohyblivost kůže nad kostmi a svaly
• Nejvíce pohyblivá na krku, nejméně na dlani
• Ukládají se zde tuky – zásoba energie a tepelná izolace
• Jsou zde žlázy
• Podkožní vazivo nenajdeme na očních víčkách, na ušních boltcích a na nose
• Podkožní tuk nejvíce na hýždích, stehnech a na břiše

Reakce kůže na změny teplot

–          Vliv tepla

• Dojde k rozšíření krevních vlásečnic, kůže je červená
• Zvýšením průtoku krve se tělo ochlazuje

–          Vliv chladu

• Cévy se zatáhnou, kůže bledne
• Efekt „husí kůže“ = smrštění hladkého svalstva – bariéra, kde se mezi chloupky drží teplo

• Organismus trénujeme otužováním = střídáním tepla a chladu → trénink pohotové reakce organismu

Přídavné kožní orgány = kožní adnexa (integumentum commune)

• Vznikají rohovatěním pokožky = keratinizací
• Vlasy, vousy, chlupy, obočí, nehty, kožní žlázy

Ochlupení

–         1)Primární

• V době nitroděložního vývoje (prenatální) – chmýří (lanugo)
• V nitroděložním vývoji 4. – 6. měsíc čelo až celé tělo mimo víčka, rty, konečky prstů, bradavky, zevní genitálie, ruce
• Nejvíce v sedmém měsíci
• Jemné světlé chloupky, bez dřeně
• Před narozením odpadává do plodové vody
• Je součástí mazu na dítěti – sekrety mazových žlázek
• Přítomno v první stolici = smolce

–         2) Sekundární

• Vlasy, chlupy na celém těle, řasy, obočí
• Vyvíjí se po narození

–         3) Terciální – po pubertě, ovlivněno hormonálně

• V axile
• Stydká krajina – genitálie
• Vousy – cca od 16 let
• V nose a zvukovodu – v dospělosti

Vlasy a chlupy

• Vlasatá část hlavy = kštice
• Vyrůstají z vlasových váčků – do nich ústí mazová žláza, jsou tvořeny keratinovými buňkami
• Jsou s nimi spojeny svalové snopečky = vzpřimovač vlasu – při strachu, zimě, rozčilení je napřimuje + stah svalu zároveň vyprazdňuje mazovou žlázu

–         Stavba vlasu

• Na příčném řezu rozlišujeme 3 vrstvy: kutikulu, kortex a mendulu

o   A) kutikula

• Vnější, bezbarvá šupinatá vrstva
• Tvoří ji 6 – 10 vrstev zrohovatělých buněk (šupinek), zaseknuté do sebe jako tašky na střeše, jsou spojené lipidy (ceramidy, mastné kyseliny), nepoškozený vlas má šupiny uzavřené, ty přiléhají ke stvolu vlasu, vlasy jsou pak hladké, proto odráží světlo a lesknou se

o   B) kortex = kůra

• Hlavní část vlasu, tvoří 90%
• Dává vlasu pevnost a pružnost
• Tvořena keratinovými vlákny (jako vlákna lana), mezi vlákny zrnka melaninu, vlákna spojují vodíkové a sirné vazby, neodbornými zásahy se může poškodit

o   C) medula = dřeň

• Měkká vláknitá tkáň
• Mezery v medule ovlivňují lesk a odstín barvy vlasu

• V dětství světlejší, postupně tmavnou = fyziologický děj
• Úplnou ztrátou melaninu dochází k šedivění a vnikání bublinek vzduchu mezi buňky vlasu – stříbřitý vzhled
• Po 85. roku života jsou vlasy téměř u všech lidí naprosto bezbarvé
• Nevytvoření melaninu vůbec ve vlasu, pokožce a duhovce = albinismus
  • = dědičné onemocnění, dědí se nejčastěji autozomálně (autozomy = chromozomy v somatických buňkách) recesivně – projeví až tehdy, je-li poškozen gen na obou chromozomech (od matky a od otce)
  • Gen pro výrobu melaninu se nalézá na určitém místě jednoho chromozomu, a pokud se tento gen poškodí jen na jednom chromozomu, jedinec je pak tzv. heterozygot a nemoc se u něj neprojeví
  • Pokud se poškodí gen na obou chromozomech, jedinec je tzv. homozygot a nemoc se u něj projeví vždy, ve chvíli, kdy spolu budou mít potomka muž a žena, oba heterozygoti (budou zdraví, ale každý bude mít jeden chromozom postižený), pravděpodobnost, že dítě bude albín, bude 25%, jelikož je ale albinismus vzácné onemocnění (výskyt je asi 1:20 000 narozených dětí)

o   Ve třech variantách:

• Generalizovaný – vyskytuje se po celém těle, postižena je celá kůže, vlasy, oči
• Okulární – forma, kdy jsou postiženy jen oči, přičemž kůže i vlasy mají normální barvu
• Parciální – projevuje se jen na ohraničených, různě rozsáhlých úsecích kůže a okrscích vlasů, oči nejsou postiženy

–         Růst vlasů

• Plynulý, v létě rychlejší
• Zdravý vlas roste 2 – 6 let, pak fáze klidu (vlas brzo vypadne a na jeho místě začne růst jiný vlas), asi 10% vlasů je vždy v klidové fázi (před vypadnutím)
• Blondýni – asi 120 000 vlasů (nejjemnější vlasy)
• Bruneti asi 100 000 vlasů
• Rusovlasí asi 80 000 vlasů (nejpevnější vlasy)
• Růst vlasů – 1,25 cm / měsíc → 0,3 – 0,45 mm / den
• 170 – 320 vlasů / cm²

–         Rutilismus = zrzavé vlasy

• Zrzavá barva vlasů je vzácná (asi 4% populace)
• Ve středověku byli tito lidé považováni za nástroj ďábla a upalování
• Zrzaví lidé vnímají bolest intenzivněji
• Jsou mnohem citlivější na škodlivé účinky slunečního UV záření

–         Vypadávání vlasů

• V těhotenství, po porodu (při kojení málo bílkovin)
• Poruchy štítné žlázy
• Stres, nedostatek Fe v potravě
• Léky – přemíra vitamínu A, léky na srdce, krevní tlak
• Chemoterapie
• Ztráta 50 – 100 vlasů za den je normální
• Při bílkovinném hladovění vlasy řídnou (vypadávají i s kořínky)
• Možná transplantace vlasů
• Proti vypadávání vlasů: dostatek vitamínů, Se, Zn, Ca, lihové extrakty z kopřivy, vtírání, prokrvení pokožky (masáže kartáči) → dostatečný přísun živin

Nehty

• Vyrůstají z lůžka
• Tělo nehtu = zrohovatělá ploténka (viditelná část nehtu) – odumřelé buňky
• Při silném poškození zárodečné vrstvy odpadává celý nehet

–          Stříhání nehtů

• Ruce stříháme do obloučku
• Nohy stříháme rovně

–          Nemoci nehtů

• Zarostlé nehty
• Nehtová plíseň = onychomykóza

 

Kožní žlázy

• Jsou uloženy ve škáře

–         Mazové

• Ústí do vlasové pochvy
• Chybí na dlaních, chodidlech a rtech
• Činnost se zintenzivňuje v pubertě
• Maz = tuk, bílkoviny, soli, 1 – 2 g/den
• Funkce mazu:
  • Zvláčňuje a mastí kůži
  • Ochrana před promáčením a vysycháním
  • Zabraňuje lámavosti vlasů, zajišťuje pružnost
  • Zadržuje vlhkost → lesklé vlasy a vousy
  • Zvyšuje izolační vlastnosti ochlupení
  • Ušní maz, ospalky

–         Potní

• Nerovnoměrně roztroušené
• Nejvíce v podpaží, na čele, dlaních, ploskách nohou, chybějí na rtech
• Stočené klubíčko, z něho vychází trubicovitý vývod, ústí pórem
• Cévy zásobují potní žlázy vodou a odpadními látkami → pot
• Funkce potu: termoregulační, vylučovací

o   Pot

• 99,5% vody + pevné látky – 0,6% NaCl, močovina, kyselina močová, mastné kyseliny, kyselina mléčná, kreatinin → pot má kyselou reakci
• Ochlazuje a zvlhčuje pokožku
• 0,5 – 10l /den
• Tvorba se zvyšuje též po nervovém vzrušení
• Vylučování potu je řízeno vegetativním nervstvem

–         Apokrinní žlázy

• Potní žlázy, které jsou uloženy v podpaží, kůže vnějších pohlavních orgánů, ve dvorci prsní bradavky, v kůži velkých stydkých pysků, šourek
• Apokrinní žlázy (sexuální, pachové)
• Produkují specifické aromatické látky
• Svou činnost zahajují v pubertě
• Pach je charakteristický pro pohlaví i rasy
• Jsou stimulovány emocemi a stresem
• Produktem jsou hlavně bílkoviny, které vytvářejí aromatické zápach, charakteristický pro určitou rasu

–         Mléčná žláza

• Největší kožní žláza v těle
• Tvoří základ prsu
• Embryonálně se zakládá u obou pohlaví
• Základ tvoří 15 – 20 paprsčitě uspořádaných žlázových laloků, obklopené tukovým vazivem
• Z lalůčků vycházejí úzké mlékovody, které sbíhají a ústí na prsní bradavce
• U dívek v pubertě vlivem hormonů je růst prsou intenzivní

Nemoci kůže

• Alergické projevy – ekzémy, kopřivka
• Parazitární choroby – blechy, vši, klíště
• Rakovina kůže
• Infekční choroby