Rozmnožovací soustava (3)

• V lidském těle 2 typy buněk:

o   Somatické = tělní

• Diploidní 2n, konkrétně 46 chromozomů
• Soubor všech chromozomů = lidský karyotyp – v něm rozlišujeme: 22 párů autozomů (chromozomy dvojic si odpovídají) + 1 pár heterochromozomů = pohlavních chromozomů = gonosomů (muži XY, ženy XX)

o   Pohlavní = gamety

• Haploidní počet chromozomů, konkrétně 23 chromozomů
• Vznikají redukčním dělením = meiózou buněk oocytů a spermatocytů
• Vajíčko a spermie – obsahují 1 pohlavní chromozom
• Vajíčko – pouze X
• Spermie – X nebo Y → pohlaví člověka určuje spermie a je rozhodnuto v okamžiku spojení s vajíčkem → nositelem pohlaví je muž!!!
• Pravděpodobnost: děvče : chlapec = 1 : 1
• Spermie = hlavička + krček + bičík
• Při pohlavním styku se uvolňuje asi 300 – 350 milionů spermií
• K oplození je nutná pouze jediná spermie

–         Genotyp

• Soubor všech genů jedince
• Určuje například barvu srsti, očí, druh srsti, povahu nebo také stavbu těla
• Tyto informace jsou uložené v chromozomech, které se vyskytují v každé buňce

–         Fenotyp

• Soubor všech znaků jedince, je soubor všech dědičných znaků jedince
• Více či méně pozorovatelný projev genotypu
• Laicky řečeno je fenotyp to, jak zvíře vypadá
• Platí: fenotyp (F) = genotyp (G) + prostředí (P)

Pohlavní soustava

• Zajišťuje vznik nového života
• Zabezpečuje existenci biologického druhu
• Zajišťuje přenos genetických informací
• Je tvořena:
  • Pohlavními žlázami (tvoří spermie)
  • Pohlavními cestami

Pohlavní orgány

• Primární pohlavní znak
• Formuje se u zárodku dle genetické informace (všechny zárodky původně společný základ ženský → od 6 týdne se začínají diferencovat vaječníky a varlata)
• Vývoj končí v pubertě
• Činnost je pod kontrolou nervové a endokrinní soustavy (hypotalamus, adenohypofýza – folitropin FSH a lutropin LH) + hormony pohlavních žláz

Pohlavní orgány muže

• 3 funkce:
• 1) Tvorba spermií = spermiogeneze
• 2) Tvorba hormonů – testosteron
• 3) Uskutečnění pohlavního spojení – koitus
• Dělí se na:
• 1) vnitřní (varlata, nadvarlata, chámovody, semenné váčky, předstojná žláza)
• 2) zevní (pyj a šourek)

Varlata = testes

• Zakládají se v břišní dutině
• Do porodu sestoupí do šourku
• Párová pohlavní žláza vejčitého tvaru
• Uložené mimo dutinu břišní v šourku (nízká teplota nutná pro vývoj spermií)
• Povrch – vazivová blána
• Uvnitř – vazivové přepážky vyplněné stočenými semenotvornými kanálky (jejich délka 250 – 350 m)
• Leydigovy buňky – endokrinní tkáň varlete, produkují mužský pohlavní hormon (testosteron)
• Semenotvorné kanálky – 2 typy buněk ve stěně (semenné pohlavní buňky – spermie a Sertoliho buňky – tvoří výživné prostředí pro dozrávání spermií)
• Spermiogeneze → tvorba spermií (probíhá od puberty po celý život muže)
• Zrání spermií → trvá zhruba 75 dní
• Spermie → 50 – 60 µm
• Rychlost pohybu spermie 2 – 4 mm / min.

Nadvarlata = epididys

• Horní zadní pól varlete, zde se zadržují zralé spermie
• Získávají zde pohyblivost
• Životnost zde 40 dní

Chámovody = ductus deferens

• 40 cm – spojení nadvarlete s močovou trubicí v oblasti prostaty
• Při dráždění dochází ke kontrakci svaloviny chámovodu a k nasávání spermií z nadvarlete
• Vazektomie – přerušení chámovodu

Měchýřkovité žlázy = glandulae vesiculosae

• Uloženy na zadní straně močového měchýře
• Vytváří alkalické prostředí a sekret pro výživu a pohyb spermií

Prostata= předstojná žláza

• Tvar a velikost kaštanu
• Uložená pod dnem močového měchýře
• Středem prochází močová trubice
• Produkuje řídký, mléčně zkalený sekret
• Hmatná při vyšetření per rectum
• Vazivové pouzdro – rozděluje ji na jednotlivé laloky – je to svalový a žláznatý orgán
• Tekutina = ejakulát = chám – zásaditý charakter
• Ejakulace + poluce (samovolná ejakulace ve spánku)

Šourek = scrotum

• Kožní vak pod pyjem (stěnu tvoří kůže s vrstvou hladké svaloviny a obaly varlete)
• Schopnost smrštění
• Ochlupený
• Rozdělen na dva samostatné prostory
• Obsahuje varle, obaly varlete, nadvarle, začátek chámovodu
• Ochlupení přechází nad stydkou sponu a vybíhá směrem k pupku

Pyj = penis

• Mužský kopulační orgán, komplementární orgán k pochvě
• V ochablém stavu dlouhý 10 – 13 cm
• Ve ztopoření umožňuje koitus
• Podklad 3 topořivá tělesa – houbovitá tkáň – párová (corpora cavernosa) a nepárová (corpos spongiosum) – obsahují síť žilních prostorů, jejichž naplnění krví dochází ke ztopoření – erekci
• Nepárovým topořivým tělesem prochází močová trubice
• Žalud = glans penis – kónický útvar zakončující penis
• Předkožka = praeputium – volně posunlivý kožní kryt žaludu – nutná hygiena

Pohlavní spojení

• Erekce – řízená z erekčního centra v prodloužené míše – je vyvolána bud mechanickým drážděním kožních receptorů nebo psychickými podněty
• Orgasmus = vrchol sexuálního vzrušení
• Chám = ejakulát – obsahuje spermie spolu se sekrety prostaty a měchýřkovitých žláz – 1 ml obsahuje 50 – 150 milionů spermií
• Ejakulace = vypuzení ejakulátu – 2 – 6ml do močové trubice a ven
• Spermiogram – vyšetření ejakulátu – hodnotíme celkové množství, pH, množství spermií v 1 ml, jejich pohyblivost a procento patologických forem (patogenní spermie = spermie bez bičíku, bez hlavičky…)
• Astenozoospermie – nepohyblivé spermie, onemocnění

Pohlavní orgány ženy

• Funkce:
  • Tvorba ženských pohlavních hormonů (estrogeny a progesterony)
  • Tvorba a zrání pohlavních buněk (vajíček)
  • Pohlavní spojení k oplození vajíčka, prenatální vývoj jedince + porod
• Dělí se na:
  • 1) vnitřní (vaječníky, vejcovody, děloha, pochva)
  • 2) zevní (velké a malé stydké pysky, poštěváček)

Vaječníky = ovarium

• Párová ženská pohlavní žláza velikosti švestky (velikost souvisí s věkem)
• Uložen v malé pánvi

–          Funkce vaječníků:

• Produkuje zralá vajíčka
• Syntetizuje a uvolňuje ženské pohlavní hormony

–          Stavba vaječníků:

• Jednovrstevný epitel
• Kůra – dozrávají zde vajíčka v Graafových folikulech, tvoří ženské pohlavní hormony – estrogeny a progesteron)
• Dřeň – výživa vaječníku, bohatě zásobena krví

• U novorozené dívky cca 400 tisíc nezralých vajíček ve vaječnících → do puberty je jejich počet redukován na 4 tisíce
• Během pohlavní zralosti od puberty do přechodu (cca mezi 15 – 45 lety) → dozraje asi 400 vajíček
• Oogeneze = vývoj vajíček – vajíčko 120 – 160 µm
• Na rozdíl od muže je počet buněk zárodečného epitelu konečný
• Vývoj vajíčka je v prenatálním období zastaven v první fázi redukčního dělení
• Další vývoj pokračuje až v pubertě pod vlivem gonadotropních hormonů z hypofýzy
• Během reprodukčního života ženy se uvolní 300 – 400

Vejcovody = tubae uterinae

• Párový orgán
• Asi 13 cm dlouhé trubice nálevkovitě otevřené do dutiny břišní, zavěšené na peritoneální (pobřišnicové) řase
• Slouží k zachycení zralého vajíčka a transportu oplodněného vajíčka do dutiny děložní
• Vnitřní ústí – řasy (fimbrie), které se při ovulaci přimykají k povrchu vaječníku
• Druhý konec – ústí do děložních rohů
• Stěna vejcovodů – spirálovitě stočená hladká svalovina – smršťuje se a posouvá vajíčko
• Sliznice je tvořena buňkami s řasami – pohyb vajíčka do dělohy
• Funkce: transport vajíčka, často zde dochází k oplodnění vajíčka (mimoděložní těhotenství)

Děloha = uterus

• Dutý svalový orgán hruškovitého tvaru
• Uložena mezi močovým měchýřem a konečníkem
• Fyziologicky je skloněna dopředu a zároveň ohnutá – AVF (ante-versio-flexe)
• Horní část je krytá peritoneem = pobřišnicí
• Uvnitř se nachází dutina

–          Stavba dělohy:

• Corpus uteri – tělo
• Fundus uteri – dno dělohy s rohy
• Cervix uteri – krček – na něj se upíná pochva

–          Stavba stěny dělohy:

• Endometrium – sliznice – obsahuje množství žlázek – probíhá u ní menstruační cyklus
• Myometrium – svalovina – hladká, uložena do spirál, tři vrstvy – vypuzování plodu při porodu
• Parametrium – vazivo – zevní vrstva – vazivové pruhy – drží dělohu ve stálé poloze

Pochva = vagina

• Trubicovitý orgán spojující dělohu se zevními pohlavními orgány
• Svalový orgán
• Připíná se k děložnímu krčku – tvoří klenby poševní
• Okolí pochvy je tvořeno řídkým vazivem – roztažitelnost v době porodu
• Sliznice je tvořena vrstevnatým dlaždicovým epitelem – na čípku přechází v epitel vystýlající dělohu – místo přechodu je často místem nádorového bujení = kontrola, prevence
• V pochvě se nachází Lactobacilus Dodrleini – zkvašuje glukózu na kyselinu mléčnou a tím zajišťuje kyselé pH pochvy
• Při menstruačním cyklu dochází ke změnám i na pochvě – zvýšená produkce hlenu čípkem, který pokrývá stěnu pochvy
• Vchod do pochvy je kryt řasou – hymen – panenská blána – do prvního pohlavního styku, pak tvoří její zbytky lem v poševním vchodu (různá velikost, tvar, síla)

Velké a malé stydké pysky

–          Velké stydké pysky

• Podlouhlé kožní valy vyplněné tukovým vazivem, pigmentovány
• Uzavírají stydkou štěrbinu
• Od puberty jsou pokryty chlupy

–          Malé stydké pysky

• Slizniční řasy ohraničující poševní předsíň

Vestibulární žlázy

• A) Drobné žlázy ve sliznici poševní předsíně
• B) Bartholiniho žláza – párová, vyúsťuje na dolní vnitřní straně malých stydkých pysků
• Žlázy produkují sekret, který zvlhčuje poševní vchod – důležité při pohlavním styku

Topořivé tkáně

–          Clitoris = poštěváček

• Nad ústím močové trubice
• Stavbou odpovídá topořivým tělesům penisu
• Je velmi citlivý na mechanické dráždění

• Po obou stranách poševního vchodu se nachází další topořivá tělesa kapkovitého tvaru – obsahují hojné žilní pleteně – při pohlavním dráždění se plní krví a zvětšují svůj objem – zvyšují pohlavní vzrušení

Sexualita, ovulační a menstruační cyklus

Ovulační cyklus

• Zrání a uvolňování vajíček – cyklické
• Začíná v pubertě
• Končí mezi 40 – 50 lety – menopauza
• V průběhu ovulačního cyklu dochází ke zrání vajíček – ke změnám na vajíčku a jeho obalech
• Vajíčko při zrání dokončí meiózu – 23 chromozómů – 22 somatických a 1 pohlavní X
• Každý měsíc dozraje jedno vajíčko
• Vaječníky se střídají

Folikulární fáze

• – 14. den od prvního dne poslední menstruace
• Stoupa tvorba estrogenů – je vybráno jedno vajíčko, které je obklopeno tenkou vrstvou plochých buněk – vznikne malý váček – folikul
• Působením FSH a LH – dochází ke zvětšování folikulu a přibližování k povrchu vaječníku – vzniká drobná dutinka s tekutinou = Graafův folikul – 10 – 15 mm

Ovulační fáze

• Zhruba 14. den cyklu
• Dojde ke zvýšení tlaku na Graafův folikul, ten praská a vajíčko je vyplaveno do dutiny břišní, kde jej zachytí fimbrie vejcovodu = OVULACE

Luteální fáze

• Prasklý folikul se uzavírá, stěny váčku se slepují, uvnitř se ukládá tuk a žluté barvivo = corpus luteum – žluté tělísko
• Stoupá tvorba progesteronu
• Pokud nedojde k oplodnění, tak žluté tělísko po 10 dnech zaniká a zůstává vazivová jizvička = corpus albicans – bílé tělísko

Corpus luteum

• Pokud dojde k oplodnění vajíčka, tak si zachová svou funkci – produkuje progesteron až do 6 měsíce těhotenství = corpus gravidarum – těhotenské tělísko, pak jeho funkci přebírá placenta
• Pokud nedojde k oplodnění vajíčka, tak produkuje progesteron 10 dnů a pak se změní v corpus albicans
• Začátek ovulačního cyklu – zrání folikulu – pak ovulace – tvorba tělíska a pak jeho zánik = děje se to cyklicky
• Cyklus trvá asi 28 dní
• Souběžně ještě dochází ke změnám na děloze (menstruační cyklus), pochvě a mléčné žláze

Pohlavní hormony

• Buňky obalu Graafova folikulu tvoří estrogeny
• Žluté tělísko tvoří progesteron

Estrogeny

• Steroidní hormony
• 3 druhy – estradiol, estron, estriol
• Růst a diferenciace buněk – folikulárních buněk, sliznice vejcovodů, dělohy a pochvy
• Vývoj zevních pohlavních orgánů, rozvoj sekundárních pohlavních znaků
• Stimulace sekrece hlenu ve žlázách děložního hrdla
• Navozuje proliferační fázi menstruačního cyklu
• Tlumivý vliv na tvorbu erytropoetinu
• Řídí vývoj sexuálního chování

Progesteron

• Steroidní hormon
• Navozuje sekreční fázi menstruačního cyklu
• Snižuje kontraktilitu těhotné dělohy
• Snižuje produkci a zvyšuje viskozitu hlenu ve žlázách děložního hrdla
• Stimuluje růst, vývoj a sekreční aktivitu mléčné žlázy, zvyšuje bazální teplotu

Menstruační cyklus

• V závislosti na ovulačním cyklu
• Změna stavby děložní sliznice – endometria
• Vliv hormonů – estrogeny a progesteron
• Příprava děložní sliznice na uhnízdění oplodněného vajíčka a jeho další vývoj
• Množství menstruační krve je 60 – 150 ml
• Hodnotí se – frekvence (28 +-3 dny), intenzita (množství krve), trvání (přibližně 3-5 dnů)

Menstruační fáze

• – 5. den cyklu
• Odloučení a odstranění zničené sliznice spolu s krví z porušených arteriol
• Je to začátek menstruačního cyklu

Proliferační fáze – růstová

• – 14. den cyklu
• Dělení buněk sliznice, růst žlázek, je silně prokrvena
• Řídí ji estrogeny

Sekreční fáze

• – 27. den cyklu
• Sliznice se zvyšuje až na 5 mm
• Převážně rostou žlázky – produkce hlenu
• Sliznice je hojně prokrvena
• Působí zde progesteron
• Ovulace – uvolnění vajíčka 12. – 14. den cyklu – přibližně v polovině cyklu
• Pokud nedojde k oplodnění vajíčka, tak se snižuje produkce progesteronu ve žlutém tělísku a nastává rozpad sliznice

Ischemická fáze

• Krátká – trvá jen 24 hodin – 27. – 28. den cyklu
• Dojde ke snížení produkce progesteronu, uvolní se oxytocin z neurohypofýzy – křečovité stažení cév sliznice – nedokrevnost = ischemie – sníží se výživa – dojde k rozpadu a krvácení

Pohlavní spojení

• Pohlavní cítění – libido – je ovlivněno pohlavními hormony
• Erotogenní zóny – místa, jejichž drážděním můžeme navodit sexuální vzrušení, které u ženy doznívá déle než u muže
• Vyvrcholení – orgasmus – není podmínkou oplodnění

Antikoncepce

Kondom

• Mechanická ochrana
• Pohlavní choroby

Pesar

Přerušovaná soulož

Hormonální antikoncepce

• Zabraňuje ovulaci, oplození a zahnízdění
• Nežádoucí průvodní jevy (trombóza, nádory, játra, metabolismus)

Spermicidní látky

Nitroděložní tělísko

• Cizí předmět→ bílé krvinky (+ hormony)

Plodné a neplodné dny

• Ovulace (12. – 14. den) + 3d + 2d = plodné dny

Těhotenství a porod

• Prenatální vývoj
• Dítě od oplození do porodu
• Trvá asi 280 dní (10 lunárních měsíců po 28 dnech)
• Začíná oplozením a končí porodem
• Dítě je uloženo v plodových obalech v plodové vodě (vhodné prostředí pro vývoj)
• Výměna látek (výživa, vylučování, dýchání) mezi krví dítěte a krví matky probíhá přes placentu
• Krev matky a dítěte se však nemísí (cévy matky a dítěte jsou v placentě vedle sebe a látky se filtrují přes jejich tenkou stěnu)
• S placentou je dítě spojeno pupeční šňůrou

Nitroděložní vývin

Preembryonální období

• Období od oplození do vzniku zárodku – trvá do 14. dne těhotenství

Embryonální období (období vývoje zárodku = embryo)

• Trvá od konce 2. týdne do konce 8. týdne
• V tomto období se zakládají všechny orgány
• Zárodek je velmi zranitelný
• Jakékoliv narušení jeho vývoje (nemocí matky, užívanými léky, špatným psychickým stavem matky) může vést k poškození orgánů plodu a k těžkým nenapravitelným vadám

Fetální období (období vývoje plodu = fetus)

• Začíná 9. týdnem a končí porodem

První měsíc

• Oplozené vajíčko se během zhruba 24 hodin rozdělí a další dělení potom následují v několika hodinových intervalech
• Embryo, zatím jen malá skupina buněk, postupuje vejcovodem k děloze
• Děložní sliznice je připravena na zahnízdění embrya
• Embryo doputuje do dělohy ve stáří 7 – 8 dní a v té době je tvoří asi 100 buněk
• Zde dojde k zahnízdění = NIDACI embrya
• Koncem měsíce zárodek měří 8 mm
• Vytváří se hlava, základy končetin, ocas, žaberní oblouky, nervová soustava a somity (váčky mezodermu, z nichž vzniknou útrobní orgány)
• Zárodek je obklopen dutinou, která je ohraničena amnionem (vnitřním zárodečným obalem) a vyplněna amniovou tekutinou (neboli plodovou vodou)
• S placentou je spojen pupečním stvolem (později nazývaným pupeční šňůra)
• den – základy mozku
• den – začíná fungovat srdce
• den – základy kostí, svalů, očí, uší, rukou a nohou

Druhý měsíc

• Srůstem žaberních oblouků vzniká obličejová část hlavy, počátek nervové činnosti
• Při vyšetření jsou zjistitelné srdeční ozvy, koncem měsíce jsou vytvořeny základy všech tělních orgánů – končí období embrya
• V osmi týdnech se vyvíjejícímu dítěti začíná říkat plod = fetus
• 3 cm, 5 g

Třetí měsíc

• Obličej získává zřetelně lidské rysy, je dokončeno rozlišení prstů
• Při vyšetření lze u plodu zjistit aktivní pohyb (matka ho zatím nepociťuje)
• Jedinečné otisky prstů
• Oční víčka srůstají, otevřou se znovu koncem 7. měsíce
• Pohyby
• Uchopovací reflex
• Fungují všechny orgány
• 9 cm, 15 g

Čtvrtý měsíc

• Mohutný růst kostry a svaloviny
• Plod vnímá zvuky
• Koncem měsíce se začíná vytvářet lanugo
• Slyší, vnímá matčin hlas a tlukot jejího srdce i vnější zvuky
• Matka začíná vnímat pohyby svého dítěte
• 16 cm, 120 g

Pátý měsíc

• Vrcholí rozvoj lanuga (primárního ochlupení)
• Počátek růstu vlasů a nehtů
• Při ultrazvukovém vyšetření lze rozeznat pohlaví
• Ve 20. týdnu matka poprvé pocítí pohyby dítěte (tento okamžik je signálem ukončení první poloviny těhotenství a pomáhá určit alespoň přibližné datum porodu
• Na silný zvuk reaguje rychlým pohybem
• Je již možné přežití při předčasném porodu
• 25 cm, 300 g

Šestý měsíc

• Začíná ukládání podkožního tuku
• Lanugo začíná vypadávat
• Fungují potní a mazové žlázy
• Jemnou kůži dítěte chrání tukový povlak – mázek
• 30 cm, 650 g

Sedmý měsíc

• Plod se čile pohybuje, polyká plodovou vodu (nácvik potravních reflexů)
• Dokončuje se vývoj plic – plod získává schopnost přežít i mimo tělo matky (od konce 28. týdne není možné provést interrupci ani na doporučení lékaře)
• Dítě využívá zrak, sluch, chuť a hmat
• Je schopno rozeznat matčin hlas
• 35 cm, 1200 g

Osmý měsíc

• Vypadávají poslední zbytky lanuga
• U chlapců varlata začínají sestupovat do šourku
• U děvčat se zvedají velké stydké pysky a překrývají malé stydké pysky
• Často má škytavku
• Ve střevech je primitivní stolice (smolka)
• 40 cm, 1700 g

Devátý měsíc

• Pokračuje intenzivní ukládání podkožního tuku
• Plod zaujímá definitivní polohu (v 96 % hlavičkou dolů, 3 % zadečkem dolů, 1 % příčně)
• Ke konci měsíce je dítě připraveno na porod
• Devět měsíců po porodu se ještě dělí mozkové buňky a dozrávají smyslové orgány
• 45 cm, 2600 g

Desátý měsíc

• Průměrná porodní délka 50 cm, průměrná porodní hmotnost 3,3 kg
• Ukládá se podkožní tuk, rostou vlasy a nehty (u donošeného plodu by měly přerůstat konečky prstů)

Porod

• Porod před 37. týdnem je považován za předčasný
• Předčasně narozené děti mohou mít dýchací potíže, problémy s trávením, vývojem a růstem
• Pokud těhotenství trvá více než 42 týdnů, hovoří se o přenášení plodu
• Dochází k vypuzení plodu, jeho obalů a placenty z mateřského organizmu
• První impulz k vyvolání porodu dává pravděpodobně sám plod
• Porod provázejí porodní bolesti, které jsou způsobeny stahy děložního svalstva
• Vlastní porod má tři fáze, které se označují jako doby porodní:
  • Otvírací doba
  • Vypuzovací doba
  • Lůžková doba

První doba porodní

• Trvá přibližně 8 – 20 hodin (u prvorodiček déle)
• Na rozdíl od předcházejících „planých poplachů“ jsou kontrakce dělohy
• Pravidelné, jsou čím dál silnější a postupně se zkracuje interval mezi nimi
• Koncem otvírací doby trvají kontrakce přibližně 1 minutu a mezi nimi je přibližně 2 minuty přestávka
• Otvírací doba končí otevřením děložního hrdla, prasknutím plodových obalů a odtokem plodové vody (přibližně 0,5 až 0,7 l)

Druhá doba porodní

• Trvá několik minut až 2 hodiny
• Díky kontrakcím hladké svaloviny (lze uměle posílit oxytocinem) dojde k vypuzení dítěte

Třetí doba porodní

• Během 15 minut až 2 hodin po porodu dítěte je vypuzena placenta (plochý orgán o průměru 15 až 20 cm a hmotnosti 0,5 kg) nazývaná též „plodové lůžko“ (proto „lůžková doba“)
• Během 3 hodin po porodu ustane krvácení a dozní kontrakce dělohy

Šestinedělí

• Šest týdnů po porodu
• Tělo se pozvolna vrací do původního stavu
• Probíhající změny lze zařadit do tří skupin
  • Hojí se poranění vzniklá během porodu
  • Pohlavní orgány a celý organismus se vrací do stavu před otěhotněním
  • Zahajuje činnost mléčná žláza, nastává kojení
  • Sexuální abstinence
• Některé změny ovšem přetrvají navždy a podle nich lze prokázat předcházející těhotenství, např. kožní změny, zejména strie neboli pajizévky, trhlinky na děložním hrdle

Vícečetná těhotenství

• V souvislosti s umělým oplozením jsou stále častější
• Počet porodů jednovaječných dvojčat je poměrně stálý a pohybuje se v poměru 1:250 porodů
• Trojčata se rodí přibližně jednou na 6 400 porodů

Dvojvaječná dvojčata

• Vznikají oplozením dvou vajíček dvěma spermiemi
• Každé z dvojčat má vlastní placentu
• Každý plod vzniká z jiného vajíčka a spermie, proto si plody nemusí být podobné a mohou být i rozdílného pohlaví

Jednovaječná dvojčata

• Jsou po genetické stránce identická, vždy stejného pohlaví a vznikají rozdělením oplozeného vajíčko v různých fázích jeho časného vývoje
• Jsou stejného pohlaví, mají společnou placentu a stejný dědičný základ
• Mají obdobné tělesné znaky – barvu očí, vlasů, rysy obličeje, výšku, stejnou krevní skupinu
• Lze jim bez jakýchkoliv problémů vzájemně jednomu od druhého transplantovat orgány

Trojčata

• Vznikají oplodněním tří vajíček nebo rozdělením jednoho vajíčka na tři části nebo oplozením dvou vajíček, z nichž se jedno rozdělí na dvě části