Literatura předhusitská a husitská, osobnost Mistra Jana Husa
– konec 14. stol – pol. 15. stol.
– z literatury mizí duchovní a rytířská epika, středověké drama, světská lyrika a do popředí se dostává satira, duchovní píseň, traktát (středověká náboženská úvaha), kronika a kázání
– vrcholí proces počešťování, demokratizace literatury a laicizace
1)Předchůdci Husovi
– většinou kazatelé, usilují o nápravu společnosti Na náboženském podkladě
– Jan Matěj z Janova – učenec, psal latinské spisy, jeho spisy ovlivnily Mistra Jana Husa
– Konrád Waldhauser – kazatel německého patriciátu a univerzitních studentů (pozván Karlem IV)
– Jan Milíč z Kroměříže – český kazatel (v kapli Betlémské), nejradikálnější, největší vliv měl na chudinu, měl vliv na T. Štítného a později na Husa
– Tomáš Štítný ze Štítného – bez teologického vzdělání, zchudlý šlechtic, píše česky, zpřístupnil nejvyšší soudobou vzdělanost širšímu okruhu čtenářů, psal sborníky a traktáty:
– Knížky šestery o obecných věcech křesťanských – tento spis se týkal nejen věcí křesťanských, ale i praktického života
– Řeči besední – o základech věrouky
– Řeči sváteční a nedělní – výklad části evangelia
2) Mistr Jan Hus (asi 1370 – 6.7.1415)
– narodil se v Husinci u Prachatic, pocházel z chudé rodiny, studoval na pražské univerzitě, pak univerzitní mistr, vysvěcen na kněze a pak rektor univerzity, kázal v Betlémské kapli – česky
– v jeho dílech vyvrcholily reformační snahy, ovlivněn názory Milíče, Johny Wickliffa (mistra oxfordské univerzity)
– měl spory s církví kvůli obhajobě Wicliffa, kritice církve (prodávání odpustků, bohatství církve, mravní zkaženost církve, proto vypovězen z Prahy a dán do klatby (nemohl vykonávat církevní úkony), proto žil na jihu Čech a kázal na Kozím hrádku a na Krakovci
– r. 1414 ho vyzval císař Zikmund, aby se ospravedlnil před církevním koncilem k tomu ale nakonec nedošlo, byl tam ale uvězněn a 6.7.1415 upálen v Kostnici
– díla: latinsky a česky
-latinsky – pro učence
– O církvi – popírá papežovo postavení (není třeba poslouchat ani papeže pokud nežije v souladu se zásadami křesťanství), hlavou církve je Kristus a příslušníkem ten, kdo nemá hřích,
– česky – pro lid
– Výklad Viery, Desatera a Páteře – vyklad 3 modliteb, úvahy o mravním životě a kritika společnosti
– Knížky o svatokupectví – ostrá kritika církve – prodávání odpustků, braní poplatků za náboženské úkony – křtiny, svatby, pohřby, obohacování církve, rozmařilý život kněží
– Postila –kázání, která následovala při nedělních mších po přečtení části evangelia jako výklad evangelia (post illa verba = po oněch slovech)
– O šesti bludech – o vztahu církve a normálního života
– listy z Kostnice = Husovy listy – dopisy, které psal svým přátelům, univerzitním mistrům a žákům z Kostnice, v nich se stále zasazoval o pravdu a spravedlnost, ale zároveň přiznává, že není neomylný
– zásluhy o český jazyk:
– O pravopise českém – pravopis spřežkový, (spřežkami se vyjadřovala délka samohlásek (aa, zz) nahradil diakritickým ( rozlišující se znaménky – dlouhé samohlásky označoval čárkou, měkké souhlásky tečkou, např.: (žádá – zzaadaa => zádá), odstranil archaismy, nahrazoval německá slova českými
– význam:
– urychlil vyvrcholení odporu proti církvi, odhaloval příčiny společenských nedostatků
3) Literatura v době husitských bojů
– rozvoj lidového zpěvu – husitské chorály – v Jistebnickém kancionálu (zpěvníku), např. písně Ktož sú boží bojovníci – píseň nejen náboženská, ale i vojenská a bojová, Povstaň, povstaň veliké město pražské – píseň Prahy s výzvou k boji proti Zikmundovi, autorem patrně Jan želivský,
– Husitská kronika – autorem mistr vavřinec z březové, podrobné vylíčení husitského hnutí do r.1422, napsal také Píseň o vítězství u Domažlic
– Žižkův vojenský řád- autorem Jan Žižka z Trocnova, jsou v něm vyjádřeny práva a povinnosti, které mají být stejné pro všechny
– Budyšínský rukopis – 3 veršované polemické skladby proti Zikmundovi :
– Žaloba koruny české
– Porok (výtka) Koruny české
– Hádání Prahy s Kutnou Horou – Praha – krásná žena, husitské ideály, Kutná Hora – ošklivá žena, zastává stanovisko kostnického koncilu – střetnutí přívrženců husitství s nepřáteli
4) Literatura doby polipanské (po porážce husitů u Lipan 1344)
-v popředí literární polemika (spor, vzájemné vyvracení názorů protivníků)
– Petr chelčický – zeman, kritik společnosti, na rozdíl od Husa obhajuje pasivitu, pokoru , chudobu, odmítal potřebu vyššího vzdělání, na základě jeho myšlenek vznikla v r.1457 Jednota bratrská
– O trojím lidu – odsuzuje středověké dělení společnosti na tři stavy (kněžský, vojenský a robotský)
– Sieť viery pravé – kritika církve, víra je záchranná síť a odpustky a prohřešky církve do ní dělají díry, touha po spravedlivé společnosti, představa ideální církve
– Postila – kázání s úvahami
-O boji duchovním – odmítá i spravedlivou válku, jediný možný boj je boj sám se sebou
zábavná literatura – zvláště za doby Jiřího z Poděbrad, oživení kulturních a politickách styků
– Deník Václava Šaška z Bířkova – o cestě Lva z Rožmitálu s družinou po západní a jižní Evropě
– vynález knihtisku => 1470 – 1. tištěná kniha u nás – Trajánská kronika