Literatura doby Husitské
Dílo: Mistr Jan Hus – Knížky o svatokupectví
Počátkem 15. stol. se vyhrocuje krize feudálního zřízení, hlavní příčiny krize jsou vidět v chybách církve, vzniká literatura nábožensko vzdělavatelská, rozvíjí se kazatelství a roste zájem o Bibli, ve které je hledán důvod pro uspořádání společenských stavů.
1, doba předhusitská
Autoři:
Matěj z Janova – autor učených latinských spisů
Konrád Waldhauser – kazatel, psal latinsky a německy pro bohaté publikum
Jan Milíč z Kroměříže – kázal česky pro chudé
Jan Štítný za Štítného ( 1335- 1409 ) – patřil k chudému rodu Benešoviců, pocházel z Jihu Čech, studoval v Praze, kde se usadil, vytvořil theologické a filosofické názvosloví
Díla: Knížky šestery o obecných věcech křesťanských – sborník traktátů
Pánóm – radí pánům, že mají panovat pro obecné blaho podle práva, nikoliv pro svůj prospěch podle své vůle
Řeči besední, sváteční a nedělní
2, doba husitská – literatura je spjata s husitským revolučním hnutím, je dovršeno počeštění a demokratizace, v literárních žánrech se upouští od legendy, rytířského eposu, dramatu, i lyriky, rozvíjí se píseň, traktát, satira i kronika
Díla: Jistebnický kancionál (Jistebnice u Tábora – místo nálezu, v pol. 15. stol.) sborník duchovních písní, většina má bojovné téma
- Ktož jsú boží bojovníci – úkolem bylo povzbudit husity a připomenout jim jejich povinnost v boji
- Povstaň, povstaň, veliké město pražské – vyzívá k boji proti císaři Zikmundovi
- Budyšínský rukopis – husitská poezie, tři skladby
- Hádání Prahy s Kutnou Horou – alegorický spor, v niž Praha představuje husitství a Kutná Hora Řím
Mistr Jan Hus (1371 – 1415) – pocházel z Husnice u Prachatic, jako učitel psal latinsky, od roku 1402 kázal v Betlémské kapli, kritizoval bohaté církevní hodnostáře, kázání poslouchali lidé, měšťané a nižší šlechta, kazatelna byla pro něj veřejnou tribunou, vystudoval univerzitu, kde později působil jako profesor a rektor, zjednodušil pravopis tzv. diakritický pravopis, odstranil zpřešky, zavedl tečky (nabodeníčka), pro učence psal latinsky, pro publikum domácí česky, roku 1412 vystoupil proti kramaření s odpustky a proto byl papežem dán do klatby, Václav IV ho přestává podporovat, roku 1414 byl pozván císařem Zikmundem do německé Kostnice ke koncilu, kde byl nařčen z kacířství a následně uvězněn. Dna 6. 7. 1415 byl upálen.
1409 – Kutnohorský dekret – zajišťoval převahu Čechů na univerzitě
Díla: O církvi – latinský spis, v němž kritizuje církev
Výklad Viery, Desatera a Páteře – základní křesťanské modlitby, „ Otče náš “
Postila, to jest výklad svatých čtení nedělních – sborník kázání, nejčtenější dílo
Dcerka – spis o vzdělávání dívek, nejen chlapců
Listy z Kostnice – dopisy (mimo jiné závěť)
Jan Želivský – roku 1422 upálen za kacířství
Jan Žižka – napsal roku 1423 Vojenský řád
3, doba polipanská – po porážce u Lipan (1434) sílí pozice šlechty a měšťanů, měšťané jsou hlavními tvůrci literatury, krize feudálního zřízení, hlavní příčiny krize jsou vidět v chybách církve, vzniká literatura nábožensko vzdělavatelská
Autoři:
Petr Chelčický – byl nástupcem Jana Husa, svobodným sedlákem z Chelčic, pobýval v Praze, ve svém díle kritizuje středověkou společnost, Jednota bratrská chtěla uvést jeho myšlenky do praxe
Díla: Sieť viery pravé – největší a nejpropracovanější, za škůdce označuje papeže a panovníky
O boji duchovním – ve spise odmítá i spravedlivou válku, je možný odpor pouze proti ďáblu
O trojím lidu – zamýšlí se nad společností, směřuje proti dělení na stav rytířský, kněžský a robotný
Otázky: Podstatná jména – konkrétní (oko, ucho), abstraktní (láska), pomnožná (kalhoty), hromadná (dříví), látková (masa)