HLAVNÍ TRENDY ČESKÉ POEZIE 1.POLOVINY 20.STOLETÍ
Hlavní umělecké směry
Proletářské umění – vytváří se na počátku 20.let. autory píšící v tomto duchu spojuje nenávist k válce, boj proti sociálnímu útlaku. Toto umění propaguje politické cíle proletariátu (nejchudší společenské vrstvy). Proletářská poezie hledí do budoucna optimisticky, řešení otázky sociální nerovnosti vidí v revolučním převratu. Manifestem skupiny se stala stať Jiřího Wolkera Proletářské umění otištěna v časopise Var v roce 1922. Jiří Wolker byl nejvýznamnějším představitelem tohoto proudu. Dalšími autory byli J.Seifert a K.Biebl.
Poetismus – ryze český, mezinárodně uznávaný směr vznikl jako reakce na proletářské umění, inspirován hravostí dadaismu. Poetismus je hra se slovy a s asociacemi, s formou a obsahem básně. Autoři se sdružili do uměleckého svazu Devětsil (1922) – zprvu psali ještě poezii proletářskou, pak jen ryze poetistickou. K poetistům patřil V.Nezval, J.Seifert a K.Biebl. V Brně vycházel poetistický časopis Pásmo a občanský ReD (Revue Devětsil). Poetismus také ovlivnil pozdější divadelní a písňovou formu (J.Suchý, J.Šlitr, I.Mládek).
Surrealismus – moderní literární a umělecký směr 30.let. Základem tohoto směru je volný tok myšlenek na základě snu. Toto se projevuje automatizovaným psaním. Roku 1934 založili Vítězslav a Karel Teige Surrealistickou skupinu v ČSR. Vycházeli ze surrealismu francouzského, především z autorů A.Bretona a P.Eluarda. U nás surrealismus reprezentují V.Nezval a K.Biebl.
Protiválečná poezie – reaguje na fašistické nebezpečí, mnichovské události a 2.sv.válku. verše se vracely k velkým osobnostem české literatury s cílem zachovat si národní identitu (J.Seifert – Vějíř Boženy Němcové).
Nejvýznamnější představitelé:
Jiří Wolker
Nejvýznamnější představitel proletářské poezie (1900 – 1924). Narodil se v Prostějově v měšťanské rodině. Zažíval nepokoje prostějovských textiláků, což velmi ovlivnilo jeho tvorbu. Vystudoval gymnázium a odešel studovat práva do Prahy. Na jaře roku 1923 u něj propukla tuberkulóza, léčil se v Tatranské Poliance, léčba však nebyla úspěšná a Wolker nemoci podlehl. Před svou smrtí si napsal vlastní epitaf: „Zde leží Jiří Wolker – básník, jenž miloval svět a pro spravedlivost jeho šel se být, dříve než mohl srdce v boji vytasit, zemřel mlád – 24 let.“
Napsal básnickou skladbu Svatý kopeček, která zachycuje proletářský typ a revoluční perspektivu. Sbírka Host do domu popisuje krásnu všedních věcí (básně Poštovní schránka, Hodiny). Ve sbírce Těžká hodina je patrné názorové a umělecké dozrání autora, jde o sociální balady (Balada o očích topičových, Balada o nenarozeném dítěti, Balada o snu). Wolker se věnoval tak= próze, známé jsou jeho moderní pohádky.
Jaroslav Seifert
Pocházel z prostředí dělnického Žižkova. Gymnázium nedostudoval, začínal jako redaktor v Rudém právu.
- Proletářská tvorba – sbírka Město v slzách, které je věnováno S.K. Neumanovi, vyslovuje zde představu o smyslu revoluce. Ve sbírce Samá láska se projevuje vliv nového programu Devětsilu, přechod od proletářské poezie k poetismu.
- Poetistická tvorba – sbírka Na vlnách TSF (Telegraf sans fíl) = bezdrátová telegrafie – rádio. Ovlivnila ho návštěva Paříže, velkoměstský ruch a technická civilizace. Další sbírkou tohoto období je Slaví zpívá špatně.
- Protiválečná poezie – ve sbírkách Zhasněte světla, Vějíř Boženy Němcové a Přilba hlíny vyslovuje obavu o osud republiky.
Vítězslav Nezval
Narodil se v Biskoupkách na Moravě, vystudoval gymnázium v Třebíči, pak nedokončil studium práv a filosofickou fakultu UK v Praze, krátce působil v Osvobozeném divadle.
Jeho tvorbu dělíme na několik období:
- Poetistické období – napsal cyklus Básně noci (báseň Pantomima tvoří manifest symbolismu), Abeceda, Akrobat (zabývá se otázkou osudu poezie v moderním světě) a Edison.
- Surrealistické období – Skleněný Havelok, Zpáteční lístek a vrchol surrealistické tvorby jsou sbírky Žena v množném čísle a Praha s prsty deště.
- Protiválečné období – obavu z ohrožení republiky vyjadřuje ve sbírkách Pražský chodec, Matka naděje a Pět minut za městem.
Konstantin Biebl
Narodil se ve Slavětíně u Loun, studoval reálku v Lounek a v Praze, bojoval na balkánské frontě, po návratu studoval lékařskou fakultu v Praze, nedokončil ji. Byl velkým cestovatelem, navštívil Sumatru, Ceylon, Jávu, Alžír a Tunis. Odtud také čerpal inspiraci pro svou tvorbu.
- Poetistické období – v básních tohoto období můžeme zaznamenat hravou a humornou obraznost, obrazy exotické přírody, ale také prožitek války a sociální tragiku. Tak je tomu např. ve sbírce S lodí, jež dováží čaj a kávu a ve sbírce Nový Ikaros, která je považována za nejlepší poetickou sbírku vůbec. Jedná se o polytematické pásmo, které se vyrovná s autorovým dosavadním životem a soudovým světem.
- Surrealistické období – Biebl se nechal částečně ovlivnit surrealismem. Je to patrné ve sbírce Zrcadlo noci.