Národní obrození (od 70let 18stol do 50let 19stol. )
Je uměle a dodatečně vytvořený pojem, který jej dělí do 4 etap. Na našem území vládne monarchie Habsburků. Marie Terezie a její syn Josef II. provedli v duchu osvícenství řadu reforem – reforma školství, zrušení nevolnictví….. Roku 1781 je vyhlášena za jediný úřední jazyk němčina. Češtinu užívá jen venkovský lid a nejchudší městské vrstvy.
Archytektura: klasicistní stavba – Stavovské divadlo.
Malíři: Antonín a Josef Mánesovy
Hudba: Jakub Jan Ryba – česká mše vánoční, František Škroup – opera Dráteník
I etapa nazývaná jako obraná – (1770 – 1900 )
Je spjato s osvícenstvím a má vědecký charakter. Cíl je zachování samotné existence českého jazyka
Josef Dobrovský (1754 – 1829) , historik, jazykovědec, uměl 12 jazyků, první světový Čech své doby, nevěřil na budoucnost českého jazyka, ale oceňoval jeho roveň v minulosti.
Gesschichte der Böhmischen Sprache und literatur – Dejiny české řeči a literatury
Ausführliches Lehrdebäude der Böhmischen Sprache – Mluvnice českého jazyka
Deutsch – Böhmischen Wörterbuch – Německo – český slovník
František Martin Pelcl (1734 –1801) profesor českého jazyka a literatury na pražské univerzitě
Nová kronika česká
Gelasius Dobner (1719 – 1790) historik a národní buditel. Dokázal historickou nespolehlivost Hájkovy kroniky české
Václav Matěj Kramerius (753 – 1808) novinář, vydavatel vlasteneckých novin
Dobré rady v potřebě
Václav Thám (1765 – 1816) dramatik, herec, vůdčí postava počátků osvobozeneckého divadla
Břetislav a Jitka aneb Únos z kláštera; Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj u Prahy; Švédská vojna v Čechách
Antonín Jaroslav Puchmajer (1769 – 1820) Óda na Jana Žižku z Trocnova; Óda na jazyk Český
Šebestián Hněvkovský (1770 – 1847) Vnisla a Běla – sentimentální balada; Děvín – parodie o dívčí válce
- etapa nár. obrození nazývaná etapou ofenzivní – (Počátek 19stol.až rok 1830)
Cílem je tvořit základy české vědy a umělecky náročné literatury. Inspiračním zdrojem byla lidová poezie
Josef Jungman (1773 -1847) – jazykovědec, děkan filozofické fakulty a rektor univerzity. Překládal do češtiny a pokoušel se dokázat, že čeština je schopná se vyrovnat i s náročným uměleckým textem.
O jazyku českém; Historie literatury české; Slovník Česko německý
Rukopis Zelenohorský a Královédvorský – Jedná se o podvrh, měl posílit národní sebevědomí. Za padělatele jsou považováni Václav Hanka a Josef Linda
František Palacký (1798 – 1876) historik a politik, založil časopis Českého muzea
Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě – Jsou psány německy a česky, Palacký spatřoval smysl našich dějin ve stálém vztahu s Němci, Za nejvýznamnější dobu českých dějin považoval husitství
Pavel Josef Šafařík (1795 – 1861) Dějiny slovanské řeči a literatury podle všech nářečí; Slovanské starožitnosti
Ján Kollár (1793 – 1852) – evangelický kněz a kazatel – Slávy dcera
Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859) – dramatik – Divotvorný klobouk; Veselohra na mostě; Hadrián z Římsů
Jan Nepomuk Štěpánek (1783 – 1844) – Břetislav I. Český Achilles aneb Vítězství u Domažlic; Čech a Němec; Berounské koláče
František Ladislav Čelakovský (1799 – 1852) – Slovanské národní písně; Mudrosloví národu slovanského v příslovích; Ohlas písní ruských; Ohlas písní českých – Čelakovský vytvořil nový typ verše, který má blízko k lidové písni a dobovému zpěvu.