Literatura doby husitské
– konec 14. stol. – 1434
– prohlubují se rozpory ve společnosti
– odpor proti náboženskému a mravnímu úpadku katolické církve a je snaha o reformaci
– odpor proti pronikání Němců a touha po plném uplatnění češtiny
– literatura je nástrojem politiky
– převládá čeština
– mezi duchovní a rytířská epika a epos
– nové literární útvary: satira, kronika, polemika (spor s nepřítelem), traktát (učená úvaha), duchovní píseň (funkce motlitby, reakce na některé otázky, sborové zpěvy)
– nejvýznamnější období našich dějin
– předchůdci Husovi
- Konrád Waldhauser -> němec, ve svých kázáních vyjadřoval zájmy bohatých německých patricijů
- Matěj z Janova -> kázal latinsky
- Jan Milíč z Kroměříže -> český kazatel v kapli Betlémské, velmi revoluční, myslel na zájmy chudých
- Tomáš Štítný ze Štítného -> snažil se srozumitelně česky tlumočit myšlenky kazatelů prostým lidem
-> jeho díla mají formu volných překladů, tzv. knížky
-> Knížky šestery o obecných věcech křesťanských
-> Řeči besední, Řeči nedělní a sváteční, Knížky o šašiech
– Jan Hus
- 1371 – 1415
- kněz, učitel, kazatel v kapli Betlémské
- byl nucen opustit Prahu a žít ve vyhnanství na Kozím Hrádku a později na hradu Krakovec
- odsouzen k upálení 6. 7. 1415
- české spisy -> Výklad Viery, Desatera a Páteře: výklad 3 základních motliteb
-> Dcerka: poučení křesťanským dívkám a ženám jak mají žít
-> Knížky o svatokupectví: ukazuje na prodejnost církve
-> Postila (soubor jeho kázání)
- latinské spisy -> určeny mimo území Čech
-> De ecclesia : vycházel z Wiklefova učení, příčina jeho upálení
- Listy -> napsal je v době svého uvěznění, povýšil dopis na literární útvar
- O českém pravopisu -> latinský spis, není jisté Husovo autorství, přispěl ke změně pravopisu spřežkového na diakritický
– význam Jana Husa
- jeho dílo je základem pro celé hnutí husitství, je pokrokové, kritické a srozumitelné
- Hus byl celou dobu silně věřící člověk, snažil se dovést církev k čistotě
- byl velkým ctitelem pravdy, morálním vzorem pro českou historii, vlastenec
– typy literatury
- a) písně -> Jistebnický kancionál: soubor z r. 1450
: obsahuje i píseň Ktož sú boží bojovníci
- b) kroniky -> nejdůležitějším kronikářem je Vavřinec z Březové, události z let 1414 – 1422 zachytil v Latinské kronice
-> Eneáš Silvius Piccolomini: účastník bojů u Domažlic
: Kronika protihusitská (oceňuje některé stránky husitství, například vzdělanost)
- c) satiry -> Budišínský rukopis: sborník hl. satirických skladeb Žaloba koruny české, Porok Koruny české, Hádání Prahy s Kutnou Horou
- d) traktáty -> středověké učené pojednání původně náboženského, později i filozofického, popřípadě i jiného obsahu
-> autorem byl například Petr Chelčický
– doznívání husitství
- Petr Chelčický -> jihočeský zeman, nějaký čas žil v Praze, své názory sepsal hlavně ve formě traktátů
-> O trojím lidu: odmítá dělení společnosti
-> O boji duchovním: odmítá násilí a boj, kritizuje a odmítá husitské války
-> O církvi svaté: kritika církve jako středověké instituce
-> Síť víry pravé: alegorické spisy, jsou zarámovány příběhem o Petrovi
-> 2. Čech světového významu, hlásila se k němu spousta filozofů
- jednota bratrská -> z myšlenek Chelčického se vytvořila skupina věřících, kteří v r. 1457-1458 vytvořili pod vedením Řehoře Krajčího náboženskou skupinu, která se o 20 let později stala samostatnou církví
-> rysy: rovnost lidí, mírnost, brzy po svém vzniku se začali věnovat vzdělání, v průběhu 16. století se stali nejdůležitější kulturní silou v Čechách