Už v posledních letech normalizace se na knižních pultech objevují knihy autorů, kteří před lety nesměli publikovat. Například Ivan Klíma.

Po listopadu 1989 došlo k explozi nakladatelské činnosti, jen v prvních měsících se zaregistrovalo více jak 2000 nakladatelů. Čtenářský hlad po zakázaných se ale nasytil rychleji, než se předpokládalo a podařilo se zaplnit bílá místa- vydalo se to nejpodstatnější ze samizdatových a exilových nakladatelství.

Nejprodávanějšími tituly se stalo komerční čtivo (Rodokapsy) Skutečná umělecká literatura, překladová a hlavně původní česká, zajímá menší okruh čtenářů než dříve. Je několik důvodů:

• Už nesupluje publicistiku
• Není třeba číst mezi řádky
• Existují i jiné možnosti jak trávit volný čas

Nová situace, šok z nabyté svobody zasahuje do života i tvorby stávajících spisovatelů všech generací. Nejvýrazněji se uplatňují ti, kteří se věnují publicistice například Lenka Procházková.

Součastná literatura se rozdělila na dva proudy:

• NOVOKLASICISTICKÁ- realističtější, tradičnější
• EXPERIMENTÁLNÍ- neboli postmoderní.

Experimentální neboli postmoderní literatura spojuje uměleckou svobodu a imaginaci. Touha zachránit svět, skepticismus, individualismus. Rozbíjí lineárně vyprávěný příběh, převrací jej, zastavuje, vrací a vypráví znovu jinak. Pro další vývoj literatury mají význam literární časopisy.

K experimentální literatuře patří především Daniela Hodrová, která popisuje imaginativní atmosféru Prahy.

Postmodernismus

Postmoderní literaturou zpravidla označujeme literaturu, která je svým způsobem podmíněna dobou, ve které žijeme. Odmítá koncepci jediné pravdy a jediného cíle, ale usiluje o alternativní přístup ke světu.

Literatuře konkuruje televize, kina, a v moderní době stále více i počítač a internet.

Pojem postmodernismus se poprvé objevil v USA v souvislosti s architekturou, která sice plní mnoho funkci, ale stále více se vzdaluje tomu, komu má sloužit- člověku.

PRO DALŠÍ VÝVOJ LITERATURY MAJÍ VÝZNAM LITERÁRNÍ ČASOPISY:

LITERÁRNÍ NOVINY: kultivovaný týdeník pro náročné čtenáře

TVAR: vyhrocenější, ostřejší týdeník

INICIÁLY: mezi tématy jsou i židovství, feminismus, svět dětství, intuice, smrtelnost, deníky, korespondence.

VÝRAZNĚ SE PROSAZUJÍ TZV. PÍSNIČKÁŘI: Jaromír Nohavica, Karel Plíchal, několik let před svou smrtí I Karel Kryl.

Současnou prozu můžeme rozdělit na tři skupiny:

• proza postavená na příběhu
• experimentální proza
• deníky, dopisy, memoáry

Deníky a memoárová tvorba jsou v současné době velmi populární. Například posmrtně vydané Jana Zábrany Celý život I, II.

Michal Viewegh

Původním povoláním je učitelem češtiny, pak pracoval jako knižní redaktor, posléze se stal spisovatelem z povolání. Umí velice rafinovaně prolínat dramatické situace s komickými. Vypráví velice lehce, svěže a má ironicko-grotestkní ton.

Díla: Báječná léta pod psa, Výchova dívek v čechách, účastníci zájezdu, román pro ženy

Petr Šabach: Humoristické romány a povídky- Hovno hoří

Květa Legátová: ucelený cyklus devíti povídek, které jsou navzájem propojeny jednotlivými postavami- Želary

Petra Hůlová: Paměť mojí babičce

Jáchym Topol: součastný básník, prozaik, hudebník a žurnalista. Zaznamenává zdánlivě banální události.