Nejstarší památky světového písemnictví
Dílo: Epos o Gilgamešovi nebo autor Publius Vergilius Maro – Aeneis
Mezopotámie
Epos o Gilgamešovi – nejstarší literární památka (5000 let př. n. l.), nalezen v Egyptě, napsán klínovým písmem na dvanáct hliněných tabulek (sumerským jazykem)
Obsah: (Urucký král) Gilgameš vládl 126 let městu Uruk, ze dvou třetin potomek boha a z jedné člověk (po matce), vládl tyransky, s přítelem Euklidem usiluje o nesmrtelnosti, ten však urazí bohyni Ištar a tak přivolá na sebe kletbu a umírá. Gilgameš se snaží získat od starce tajemství nesmrtelnosti. Nesmrtelnost však nezíská, protože nedokáže šest dní a sedm nocí bdít.
Egypt
Egyptská naučení – ( 4600 let př. n. l.) autor: Ptahhotep, vysoký úředník
Obsah: vezír ukládá svému synovi rady do života (připravuje ho na téměř každou životní situaci) – mnohé jsou platné dodnes
Starý Izrael
Bible – (stáří 4600 let) autor neznámý = z nejrůznějších zdrojů, nejrozšířenější kniha na zeměkouli, je psána hebrejsky, příběhy z Bible byli a jsou inspirací veškerého umění, nejznámější česká Bible je Kralická
Bible se skládá:
Starý Zákon – Tóra, Pentateuch, Pět knih Mojžíšových, Dvě knihy Samuelovy, Spisy- 150 žalmů, Píseň Šalamounova
Nový Zákon – nejdůležitější literární památka z 1. až 2. století, byl napsán v řečtině, 4 evangelia – soubory textů o životě a učení Ježíše Krista – autory jsou apoštolové: Marek, Matouš, Lukáš a Jan
Řecko
Jedno z vrcholných období – ohromný rozkvět architektury – sloupy, kopule, věda (filozofie), matematika, fyzika, výtvarná umění, politika, astronomie
- doba archaická – 8. -5. stol. př. n. l. – HOMÉR – slepý básník, považován za autora dvou nejstarších památek evropského písemnictví
Dílo: Illias a Odysea – (báseň) tématem je Trojská válka, boj mezi Řeky a Trojany vzplanul poté, co syn trojského krále Paris unesl Helenu manželku spartanského bojovníka – boj trval 9 let,
Další autoři: Sapfó – básnířka, lyrická poezie
Ezop – bajky, byl mrzák a otrok, ale svou moudrostí předčil kdejakého učence
- doba attická – 5. -4. stol. př. n. l. – rozvoj divadla Koloseum – Pula (Chorvatsko), Amfiteátr- Řím (Itálie)
dominuje próza a drama
Drama – vzniklo z kultovních her zasvěcených bohu vína a veselí Dionýsovi (bůh), slavnosti obsahovali zpěv, tanec, hlavní postava byl sbor (chór), hráli pouze muži pomocí masek – hráli všechny role, náměty z mytologie
Tragedie – z obřadních zpěvů, zpívali v kozích kůžích, staví hrdinu do konfliktu se silami, které jsou silnější než on, hrdina s nimi zápasí, podléhá jim a hyne
Autoři: Aischilos – účastník řecko-perských válek, v díle řeší otázky mravní povahy (trilogie Oresteia)
Sofokles – vysoký státní úředník a Athénách napsal: Antigona, Elektra, král Oidipus (drama, zavraždí svého otce Thébského krále a ožení se s vlastní matkou, ve městě vypukne mor, zjišťuje, že je vrahem svého otce, oslepí, aby neviděl hrůzu svého osudu)
Euripides – malíř, filosof dílo: Médea – poté co Jáson opustí Médeu (chtěl se znovu oženit), Médea zbíjí své dva chlapce jako pomstu (původně se chce zabít sama)
Aristofanés – veselohry
Platón, jeho žák Aristoteles (vychovatel Alexandra Velikého) – filosofické spisy
- doba helénistická – rozvoj přírodních věd, literatura upadá
Řím
Latinská literatura, rozvíjí se od 3 stol. př. kr., nebyla tak bohatá jako řecká, významný latinský jazyk, v Evropě se stal náboženským, vědeckým a mezinárodním jazykem
čtyři doby: archaická- Titus Plautus – komedie Lišák Pseudolus, Vychloubačný voják
Klasická (zlatá Cicerova)- Markus Tullius Cicero – filozof, řečník, autor soudních a politckých spisů, spisů, filozofických děl (Dopisy přátelům)
Postklasická (stříbrná) – začíná smrtí císaře Augusta a končí smrtí Trojana
Autoři: Lucius Annaeus Seneca – básník, dramatik, filosof, řečník, byl donucen k sebevraždě (O blaženém životě, O duševním klidu)
úpadková – opisy starších děl, filosofické spisy – Markus Aurelius (Hovory k sobě)