Od antické literatury po českou poezii 30. let 20. století
- antická literatura, vznik a význam bible
ŘECKO: období archaické (8. – 6. stol.p.n.l.) Homér-Ilias a Odyssea, Anakreón- víno ženy zpěv, Ezop-bajky
Obd.Attické- (5. – 4.st.p.n.l) Aischilos-zakladatel řecké tragédie, Oresteia
Sofokles- Antigona, Král Oidipus, Elektra; Euripides: Medea; Aristofanes: Žáby, jezdci, mír; Platón: symposium, ústava
Obd.Helénistické(4.-1.p.n.l.) : Menandrotos: tvůrce nové komedie, tipizace postav: Ćí je to dítě? Škarohlíd
ŘÍM: obd. Archaické (3.-1.st.p.n.l.) Plautus – Komedie o hrnci
Zlatý věk (1.p.n.l.-n-l-) G.I.Cesar – zápisky o válce galské, zápisky o válce občanské; Cicero – O řečnictví
Publius Virgilus Maro- Zpěvy pastýřské, Zpěvy rolnické; Ovidius-Umění milovat, Proměny, Listy Heroin
Stříbrný věk (1.-6.st.) Seneca – fatra; Marcus Aurelius Antonius – Hovory k sobě
Vznik a význam bible- Bible-písmo svaté- Starý zákon (5knih mojžíšových – Tóra, hebrejsky) Nový zákon (4 evangelia – Matouš, Marek, Lukáš a Jan, řecky)
- Stedověká česká literatura
STAROSLOVĚNSKÁ-863 příchod C a M na VM ze Soluně (význam: politický, literární, kulturní a náboženský); Proglas (veršovaná předmluva k evangeliu – Konstantin), Zákon sjudnyj ljudem, kyjsevské listy, legenda o svatém Václavu
LATINSKY PSANÁ– 10. stol. Zánik VM, nájezdy ma´darů, K moci jsou Přemyslovci, přejímají latinu; Kosmas (kronika česká do r. 1125),
ČESKY PSANÁ LIT.- Hospodine pomiluj ny(původně staroslověnská 2.pol 10.st), Svatý Václave vévodo České země (12/13.st.), Alexandreis(náš jediný rytířský epos, O Alexandru velikém), Dalimilova kronika(veršovaná 13/14. stol), Vita Carovi, Podkoní s žák, Hradecký rukopis (satiry o řemeslnících a konšelích), Mastičkář (1.čedké světské drama)
LIT. HUSIT.DOBY– Tomáš Štítný ze Štítného (Knížky šestery o obecných věcech křesťanských)>; Jan Hus U1415 (latinsky: O církvi, O šesti bludech, O českém pravopise; česky:Výklad viery desatera a páteře, knížky o svatokupectví, Dcerka, Postila, Věrným čechom
Vrchol. Husitství– Jistebnický kancionál-Ktož jsů boží bojovníci, Budyšínský rukopis, žižkův vojenský řád, Husiská kronika – Vavřinec z březové, Petr Chelčický(z jeho ideií vzniká jednota bratská) – o trojem lidu, sieť viery pravé
- Renesanční literatura, latinský a český humanismus 14. – 16. století
renesance– umělecký směr, znovuzrození antických myšlenek, návrat k světskému životu, individualismus
humanismus– myšlenkový směr; zaměřený na člověka, víra v jeho schopnosti, touha po nezávislosti
Itálie– Dante Aligieri (Božská komedie), Francesco Petrarca (Sonety Lauře), Giovanni Boccacio (dekameron)
Francie – Francois Villon (malý a velký testament), Francois Rebelais (Gargantua a pantagruel)
Španělsko– Miguel de Cervantes y Saavedra (Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha – parodie na ryť.rom.)
Anglie – William Shakespeare- největší světový dramatik, 37 her; Historické: Richard III., Jindřich IV: Jindřich VI., Julius César; komedie: Zkrocení zlé ženy, Komedie plná omylů, Sen noci svatojánské, Mnoho povyku pro nic; tragedie: Hamlet kralevic dánský, Othello, Král Lear, Mecbeth; romantické: Zimní pohádka, Bouře, Romeo a Julie
- česká literatura v době pobělohorské, barokní literatura
Baroko-umělecký směr v 17. st., absolutizace víry, monumentální stavby, snaží se ohromit člověka, má vést k oddanosti k bohu Doba plná kontrastů: nedůvěra v rozum a příklon k víře X J.A.Kom. Posouvá vědu zásadním směrem
Agitace jezuitů aby se lidé dali na katolickou víru
DOMÁCÍ LIT. – Bedřich Bridel (jezuita) – Co bůh? Člověk? -kontrasty: všemohoucí bůh X nicotný člověk
Bohuslav Balbín – Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého
Antonín Koniáš- napsal soupis zakázaných „kacířských“ knih- hromadné pálení knih
EXULTANTSKÁ – Jan Amos Komenský – překladatel, básník, teoretik, učitel – filosofická: Listové do nebe, Labyrint Světa a ráj srdce, Kšaft umírající matky jednoty bratrské; pedagogické: Velká didaktika, Orbis Pictus, Informatorium školy mateřské, brána jazyků otevřena, Škola hrou, Poklad jazyka českého
LIDOVÁ tvorba: Interludia: mezihry, frašky; Kramářská píseň – na trhu, obrázky, písně; Loutkové divadlo
- Klasicismus, osvícenství a preromantismus
KLASICISMUS-umělecký směr; * 17. st. ve Francii, rozumová kázeň, lze stanovit principy krásna
Francie– MOLIÉRE – Lakomec (drama, komedie, klasicismus, nízký žánr), Škola žen, Tartuffe, Zdravý nemocný
Piere Corneile – CID(námět ze Španělska, klasicismus, tragédie)
Itálie– Comedia dell´Arte– staroitalská veselohra, v maskách, improvizace, tanec, zpěv, vulgarismy, opakují se náměty
Carlo Goldoni – Poprask na Laguně, Sluha dvou pánů
OSVÍCENSTVÍ-(18. stol.) umělecký směr, klade důraz na vědu, rozum, pokroky, odstup od náboženství
Denis Diderot – Encyklopedie (osvícenství), Jeptiška; Voltaire – Candide; Daniel Dofoe – Robinson Crusoe,
Johnatan Swift-Gulliverovy cesty
PREROMANTISMUS – uměl. Směr 2.pol.18. a 1.pol.19.stol, příklon k citům,odvrat od rozumovosti, vzor v prostém člověku, návrat k přírodě a přirozenosti; témata: nešťastná láska, netradiční postavy utíkají do přírody, do ciziny, za exotikou; J.J.Rousseau- Nová Heliosa, Emil čili o výchově, A.F.Prevost – Manon Lescaut, I.A.Krylov -Bajky
Sturm und Drang– bouře a vzdor, německé lit. Hnutí
J.W.Goethe– utrpení mladého Werthera, Faust-veršovaná tragédie; Friedrich Schiller-Loupežníci, Óda na radost – Beethoven ji zhudebnil
Styly-vysoké: tragédie óda, epos Nízké: komedie, bajka, satira
Jednota MISTA,ČASU A DĚJE
- Romantismus v evropské a české literatuře
Romantismus = myšlenkový, umělecký směr 19.st.,*reakce na klasicismus a osvícenství; svoboda projevu, vášně a city; osud jedince, který stojí proti společnosti, líčení dramatické přírody; typic. Žánry:balada, poema, román, povídka.
hrdina = výjimečná osobnost, stojící na okraji společnosti nebo bojující proti ní;oblíbené postavy: žebráci, tuláci, kati; láska je vždy nešťastná, hrdina miluje vysněný ideál a tuší, že jeho ztělesnění nezíská; společnost je svázaná konvencemi a odmítá silné city a vášně, proto hrdina utíká do přírody nebo se vrací v myšlenkách do minulosti a historie.
Byronismus– odrůda romantismu, opovrhování společností Poema.- básnická povídka, často veršovaná, lyricko-epický útvar, je zde děj, reflexe i popis; boj individua proti přírodním nebo společenským silám; př. Byron, Puškin
USA- EDGAR ALLAIN POE – nové žánry-detektivka, horor; Jáma, Kyvadlo – detektivky, Havran-báseň symbol smrti, Černý Kocour– téma zlo pomsta, Zánik domu Uscherů – psychohoror
Čechy-K.H.Mácha- Máj, Kat, Cikáni, Marinka
Rusko- A.S.Puškin- Evžen Oněgin
Francie- Victor Hugo – Chrám matky boží v Paříži(nenaplněná láska, oba umírají), Bídníci, Legenda věku
Stendhal- Červený a černý
Německo- Bratři Gramové -sběratelé lidové slovesnosti, sbírka pohádek se špatným koncem; Heinrich Heine – Kniha písní (o ideálu ženy, hrdina je nešťastně zamilovaný, na konci smrt)
Anglie- George Gordon Byron – Childe Heroldova pouť- moderní epos, autobiografické rysy, Džaur, korzár, Lara
Perci Bysshe Shelley- odpoutaný Prométheus; Walter Scott – Ivanhoe
- Lit. Národního obrození (1., 2. fáze), myšlenka slovanské vzájemnosti v české literatuře
NO je národní emancipační hnutí za národní uvědomování lidu, za obrodu jazyka a vyzvednutí české kultury
Myšlenka slovanské vzájemnosti – hlásí se k tomu, že jsou Slované, kolem nás žijí jiní Slované, mohou nám pomoci v emancipaci
1.fáze- obranná 70. Léta 18.st-poč.19. st. CÍL: čelit germanizaci, zachránit a obnovit ČJ
Jazykověda – vydána Albínova obrana jazyka českého a obrana jazyka od K.I.Tháma
Josef Dobrovský– Podrobná mluvnice češtiny, Německo-český slovník, Dějiny české řeči a literatury, Základy jazyka slovanského
- fáze-ofenzivní:poč. 19. st. až konec 20. let 19.st) vliv napoleonských válek, národně-osvobozeneckého hnutí v evropě
Josef Jungmann – Rozmlouvání i jazyku českém (obraz nízké úrovně češtiny); slovník česko-německý – 5. dílů, Slovesnost, Historie literatury české
František Palacký- Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě
František Ladislav Čelakovský – Slovanské národní písně, Mudrosloví národu slovanského v příslovích, Ohlasy písní ruských, Ohlasy písní českých
Rukopisné padělky– rukopis Zelenohorský (jako z 10. stol.) a Královédvorský (jako z 13. stol) –měly dokázat starobylou kulturu, posílit národní sebevědomí; pravděpodobní autoři: Václav Hanka a Josef Linda
- Česká literatura vrcholného období národního obrození
3.fáze (30.-50.léta 19.století)- doba mezi dvěma revolucemi 1830 a 1848 (odpor k útisku, absolutismu)
Vznik 1. politického obrozeneckého programu – austroslavismus (Palacký), rozkvět divadla, publicistiky, poezie, satiry, venkovské prózy
Josef Kajetán Tyl – povídky: chudí lidé, Rozervanec, Dekret kutnohorský
Dramata: Fidlovačka – Kde domov můj ( hudba F.Škroup), Kutnohorští havíři, Jan Hus, Strakonický dudák –báchorka
K.J.Erben– Prostonárodní české písně a říkadla, Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (dlouhý,široký..,Zlatovláska,..), Kytice – sbírka balad Zltý kolovrat, Polednice, Vodník, Holoubek, Věštkyně…
K.H.Borovský – satirik, Epigramy (krátké satirické,útočné básně s pointou) –E. Demokratky, Selský…
Satiry – Tyrolské elegie, Křest sv. Vladimíra, král Lávra
Božena Němcová – venkovská próza, do literatury vstoupila vlasteneckými verši (př. Ženám českým)
Pohádky: Národní báchorky a pověsti, slovenské pohádky a pověsti; Povídky: Divá Bára, Chudí lidé, Pan učitel
Babička-román, V zámku a podzámčí
- Evropský kritický realismus (19:stol)
znaky: autor stojí nad příběhem a nezaujatě ho popisuje, rezignují na morálku, spodina společnosti, hrdina prochází vývojem, odehrává se v současnosti (19.stol)
Honoré de Balzac (Francie) – zakladatel realismu, Otec Goriot, Evženie Grandetová
Gustav Flaubert- Paní Bovaryová, Citová výchova; Emile Zola- Zabiják (naturalismus), Lidská bestie
Charles Dickens (Anglie) – Oliver Twist, David Copperfield, Kronika Pickwikova klubu
Lev Nikolajevič Tolstoj – Anna Karenina, Vojna a mír; F.M. Dostojevskij – Zločin a trest, Bratři Karamazovi, Idiot
Henryk Sienkiewicz (Polsko) – křižáci, Quo Vadis
- Generace Májovců
Příslušníci mladé generace básníků, kteří vstoupili do literatury v 2. pol. 19. stol., sdružily se kolem almanachu Máj (1858)
Snaha o zobrazení skutečnosti, zaměřeno na člověka samotného, byli první, kdo se vyjádřil kladně k Máchovu Máji
-bojovali proti soc. i národ. Útisku, lidovost, realismus, úsilí povznést čes.lit. na světovou úroveň
Jan Neruda – redaktor Národních listů, psal fejetony, lit.kritik
Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a Romance
Povídky Malostranské, Fejetony: Různí lidé, studie krátké a kratší
Jakub Arbes – autor romanet: Newtonův mozek, Svatý Xaverius, román: Kandidáti existence
Karolina Světlá – emancipované, morálně silné hrdinky: Kantůrčica, Frantina, Vesnický román, kříž u potoka, Černý Petříček
Vítězslav Hálek – organizáto kult. Života, básník; b.sb.: Pohádky z naší vesnice, Večerní písně, V přírodě
Próza: Na vejminku, Muzikantská Liduška, Poldík Rumař, Král Vukašín
- Ruchovci a Lumírovci (70.-80.léta 20.stol)
Ruchovci – Národní škola, velký důraz na vlastenectví, 1868 almanach Ruch na počest položení zákl. kamane k ND
Svatopluk Čech – próza: broučkiáda Pravý výlet pana Broučka do Měsíce, Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15. století
Epika: Hanuman, Evropa, Ve stínu lípy. Reflexní politická lyrika: Jitřní písně, Písně otroka
Josef Václav Sládek (ruch i lumír) Zvony a Zvonky –detská poezie, Básně, Jiskry na moři
Eliška Krásnohorská-lit.kritik,básnířka, libretistka, překladatelka
Lumírovci- Kosmopolitní škola, povznést na svět. Úroveň, nová témata – překladatelství
Jaroslav Vrchlický– Překládal z 18 jazyků, Bás. Tvorba: Okna v bouři (Za trochu lásky šel bych světa kraj)
Drama: Noc na Karlštejně
- česká realistická próza 2.pol.19.stol
Městská r.p.:navazuje na Nerudu, Ignác Herman- U snědeného krámu
Historický realismus: Alois Jirásek: Staré pověsti české, mezi proudy, proti všem, bratrstvo, Jan Hus, Psohlavci, Temno (doba pobělohorská), F. L. Věk, Lucerna
Venkovská r.p.: Karel Václav Reis- Kalibův zločin, Výminkám, Západ
Antal Stašek – Blouznivci našich hor,
Naturalismus: kritika společnosti, hrdinové z okraje společnosti (př. Prostituce)
Vilém Mrštík- Santa Lucia; Karel Josef Šlejhar- Kuře melancholik;; Karel Čapek Matěj Chod – Kašpar lén mstitel
Realistické drama– Gabriela Preisová – Její pastorkyňa, Gazdina roba; Alois a Vilém Mrštíkové – Maryša
- Moderní umělecké směry ve světové literatuře, česká moderna
konec 19. století, Nové umělecké směry:
IMPRESIONISMUS– sdělení bezprostředního dojmu, okamžité nálady, potlačení rozumu v obsahu, volná asociace dojmů, lyrika (přírodní), uvolnění kompozice, oslabení příběhu, fragmentárnost(A.Sova,K.Hlaváček, F.Šrámek
A.Sova- Květy intimních nálad (b. U řek), Ještě jednou se vrátíme (b.kdo vám taj zacuchal tmavé vlasy)
K.Hlaváček- b.sb.Mstivá kantiléna,b.hrál kdosi na hoboj, b.svou violu jsem naladil co možná nejhlouběji
SYMBOLISMUS– vyjádření pomocí náznaků, symbolů, obrazových pojmenováni, důraz na hudebnost verše, podmanivá působivost,volný verš(CH.Bouldaire,J.Rimbaud, O.Březina, A. Sova, K. Hlaváček)
Ch.Bouldaire – Květy zla (b. Zdechlina); J.A.Rimbaud– Mé bohémství, Opilý koráb Večerní modlitba;
- Verlaine-Podzimní píseň, O. Březina – Tajemné dálky,Ruce, Stavitelé chrámů
DEKADENCE-zalíbení ve smutku, skepse, nudy, marnosti, opovržení životem, pocit rozkladu a smrti, únik z reálného života do snů, k mystice, víra v nadpřirozeno, v boha
Úsilí o čisté umění- umění pro umění (P.Varlaine, O.Wilde,K. Hlaváček)
Oscar Wilde – rom. Obraz Doriana Greye, komed.: Jak je důležité míti Filipa, Ideální manžel
K.Hlaváček- sb. Mstivá kantiléna, b.Svou violu jsem naladil co možná nejhlouběji, b. Hrál kdosi na hoboj
ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI– Viktor Dyk- Sb. Satiry a sarkasmy (na politický a spol.život v čechách); novela: Krysař(symbolismus); drama: Zmoudření Dona Quiota – tragický
František Gellner – žurnalistický satirik, básník, prozaik, bohém – Sb. Po nás a´t přijde potopa, Radosti života
Fráňa Šrámek – Života bído přec tě mám rád (b. Píšou mi psaní), Modrý a rudý (b. raport)
- Obraz první světové války v literatuře
2 proudy – humorné, satirické zpracování a legionářská literatura
Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za 1. Světové Války– satirický román
Legionářská literatura: legionáři byli zajatci nebo přeběhlíci, asi 100 000 vojáků, bojovali hlavně v Rusku, ve Francii a Itálii. Masaryk a Štefánik se zasloužili o vznik legií a samostatného česko-slovenského státu. Autoři této lit. byli členy legií. Medek, Kopta,Langer – Legionářské povídky – vydány souborně
R.Medek – Anabáze, Zborov, Plukovník Švec – příliš poetické vidění legií
F.Šrámek- Sb.Modrý a rudý –b.Raport –antimilitaristický postoj, umírají nevinní (kůň)
Erich Maria Remarque – Na západní frontě klid
Romain Rolland – Petr a Lucie (o lásce dvou mladých lidí za války
Henry Barbousse – Oheň (shnilá mrtvola ženy vypadne na vojáka v zákopu, naturalistické)
Ernest Hemingway- Komu zvoní hrana, Sbohem Armádo, Stařec a moře
- česká poezie 20. a 30.let 20.století
- Proletářské umění – 20. léta. Kolektivismus, agitace – revoluce je správná cesta. „Třídnost“ svět rozdělen na vrstvy, pracující dělník nemá nic, bohatý vykořisťující kapitalista; Devětsil – vznik a zápis programu proletářského umění, vydávali časopis. Členi: Jiří Wolker, Konstantin Biebl, Jaroslav Seifert, S. K. Neumann, Josef Hora; 1920 – 24 lidé nadšeně přijímali proletářské sbírky.
Znaky:: komunistické ideologie , agitace, kolektivismus , sociální angažovanost , tendenčnost – straní komunistům
- Poetismus – opak proletářství je příliš politické. Důraz na hravost, snaha vytvoří krásný svět, jednoduchý, lehký. Radostná témata, zábavné básně, k pobavení. Volná asociace představ, grafika textu. Popírá vše rozumné, zobrazuje krásný svět, Říká se mu také český dadaismus. 30. léta. Nezval, Teige.
- Surrealismus – z Francie ve 30. letech, Nezval a Teige ovlivněni franc. básníky, chtějí psát jako oni. Odkazují se na Freuda. Vliv podvědomí na chování člověka, tvorba působí jako záznam snů, vypnutí rozumu, pouhé působení nitra, díla působí fantasticky, volná asociace představ.Po ohrožení našeho národa fašismem a válkou odstup od surrealismu – básně se stávají konkrétními a reálnými.
Vítězslav Nezval „Abeceda“ poetismus,„Manifesty poetismu“statě o poetismu, vysvětlují ho
„Moderní umělecké směry“ ; „Pantomima“ poetistická sbírka, hravost.
„Žena v množném čísle“ + „Praha s prsty deště“ + „Absolutní hrobař“ surrealismus
„Matka Naděje“- je cítit nebezpečí
„Manon Lescaut“ převzal od Prévosta a zdramatizoval
Jaroslav Seifert – poetismus
jeden čas zakázán a vycházel pouze v samizdatu = skupina lidí, která si opisuje texty a rozšiřuje je mezi sebou. V 80. letech dostal Nobelovu cenu za literaturu. „Město v slzách“ proletářská sbírka; „Samá láska“ radostnější, zábava, poetismus, odlehčená témata, hravost, optimusmus. „Poštovní holub“ poetismus, intimní lyrika, okrajově nostalgie.
„Na vlnách TSF“ radostná a hravá témata, přidává hru s grafickou stránkou, spolupráce s Karlem Teigem.
„Zhasněte světla“ nesouhlas s událostmi v Mnichově, ohrožení země, protest nevyřknut přímo, ztráta optimismu, téma domova a zrady, výzva k bojovnosti.
„Vějíř Boženy Němcové“ protiválečná, alegorická sbírka, oslava Němcové jako symbolu hrdinství, jazyka a vlastenectví.
avantgarda = předvoj, něco nového a jiného. Umělci chtějí být napřed a obohatit literaturu.
Jiří Wolker Napsal si epitaf, jeho smrtí končí i období proletářství. 1900 – 1925
„Těžká hodina“ zpracovává sociální tématy, píše z pohledu kolektivu – my. Snaží se vytvořit prostředí pro vzpouru, agitace, sociální balady – zpracovává v nich utrpení pracující třídy. Host do domu- poválečná poezie. B. Poštovní schránka
Básně z pozůstalosti- vydány posmrtně
Josef Hora jeden ze zakládajících členů komunistické strany, psal proletářskou poezii. Vystupoval proti Klementu Gottwaldovi, tak byl ze strany vyloučen. „Pracující den“ proletářská sbírka, apeluje na morálku. ;
„Struny ve větru“ intimní a přírodní lyrika;Ve 30. letech píše o ohrožení vlasti a suverenity, potřeba bránit vlast „Domov“
Následující autoři vstoupili do literatury ve 30. letech. verše jsou pesimistické, působí kostrbatě, básněmi se zamýšleli.
František Halas – autor tragického životního pocitu, sklon k pesimismu, nebezpečí ze strany nacistů. Předčasně mu zamřela matka, z toho plynou jeho tragické pocity. Kohout plaší smrt; Tvář; Dokořán – zde nejpesimičtější báseň v literatuře vůbec; Torzo naděje – reaguje na Mnichovskou dohodu v roce 38
Vladimír Holan – ještě temnější, přemýšlivější a praštěnější autor než Halas, obdivoval O. Březinu. Měl rád filosofickou poezii. „Vanutí“ meditativnost, spousta nedořešených věcí
Vilém Závada „Siréna“ sociální problémy 30. let, hospodářská krize, z toho vyplý