Zoologie jako věda
Říše: Živočichové (animalia)
Charakteristika
- Primárně pohyblivé eukaryotické organismy
- Živí se chemoheterotrofně
- zdrojem E není světlo- fotony, ale oxidace redukované látky
- zdrojem C není CO2, ale org. Látka
- Dráždí, aktivně pohybliví, ukončený růst
Zoologie jako věda
- Zálkl. Taxon. Jednotkou je DRUH à skupina organismů podobného vzhledu a fyziologických nároků, pohlavně se množící za vzniku potomků, rovněž schopný pohlavní reprodukce
- Rod je skupina blízce příbuzných druhů, majících společného předka
- Hierarchie zoologického systému:
- Říšeàkmenàtřídaàřádàčeleďàrodàdruh
Střevlík zlatolesklý
- Říše- živočichové
- Kmen-členovci
- Třída-hmyz
- Řád-brouci
- Čeleď-střevlíkovití
- Rod-střevlík
- Druh-zlatolesklý
Vrabec domácí
- Říše- živočichové
- Kmen-strunatci
- Třída-ptáci
- Řád-pěvci
- Čeleď-snovačovití
- Rod-vrabec
- Druh-domácí
Zoologický systém
- Říše: živočichové
- Podříše
- Jednobuněční=Prvoci=protoza
- Kmen
- Praprvoci
- Výtrusovci
- Hmyzomorky
- Výtrusenky
- nálevníci
- Mnohobuněční=Metaoza
- Dvolistí=diablastika
- Kmen
- Vloškovci
- Houby
- Žahavci
- Žabernatky
- Trojlistí=triablastika
- Řada
- Prvoústí=protostomia
- skupina
- schizocoelní
- pseudoceolní
- coelomata schizocoelní
- Druhoústí=deuterostomia
- Skupina
- Coelomata
- Enterocoelní
- Skupina
- skupina
- Prvoústí=protostomia
- Řada
- Kmen
- Dvolistí=diablastika
- Kmen
- Jednobuněční=Prvoci=protoza
Typy tělních dutin
- Diblastica
- 2 zárodečné listy- ektoderm, entoderm (gastrula)
- Vločkovci, houby- chybí prvky souměrnosti
- Žahavci, žabernatky- paprsčité souměrnosti (radialia)
- Triblastika
- 3zárodečné listy- ektoderm, mezoderm, entoderm
- Mezoderm vystýlá druhotná tělní dutina, dvoustranně souměrní (bilateralia)
- Dle typů tělních dutin rozlišujeme tři skupiny
- Schizocoelia
- Schizocoel
- Soustava dutinek= ostře neohraničená, nepravá, druhotná dutina tělní, mezi ektodermem a entodermem je vrstva mezenchymatických buněk, mezibuněčné prostory mezenchymu tvoří tuto dutinu
- Ploštěnci, pásnice
- Schizocoel
- Pseudocoelia
- Pseudocoel
- Ostře neohraničená, nepravá, druhotná, dutina tělní, je souvislejší, mezi ektodermem a entodermem vzniká z části prostorná dutina, vyplněná tekutinou a zčásti mezenchymatickými buňkami
- Mechovnatci, hlísti, vrtější, hlavatci
- Pseudocoel
- Coelomata
- Coelom
- Ohraničená, pravá a druhotná tělní dutina, vzniká u vyššíchtriblastik, je ohraničena mezodermem, coelom vzniká 2 způsoby
- Coelomata schizocoelní
- Mezodermálníbuňky z entodermu původně jako jediná buňka (mesentoblast)
- Měkkýši, sumýšovci, rypohlavci, kroužkovci, drápkovci, ževlušky, členovci
- Coelomata enterocoelní
- Mezodermální buňky se vychlipují jako váček z prvostřeva
- Chapadlovci, plpoutvenky, bradatice, ostnokožci, polostrunatci, strunatci
- Coelomata schizocoelní
- Ohraničená, pravá a druhotná tělní dutina, vzniká u vyššíchtriblastik, je ohraničena mezodermem, coelom vzniká 2 způsoby
- Coelom
- Zoologie taxonomická (systematická)
- Členěna na obory věnované jednotlivým systematickým skupinám
- Entomologie – hmyz
- Ichtyologie- ryby
- Herpetologie- plazi
- Ornitologie- ptáci
- Mammaliologie- savci
- Zoologie aplikovaná (užitá)
- Využití poznatků k řešení praktických problémů
- Zemědělská zootechnika
- Lékařství
- Veterinární lékařství
- Využití poznatků k řešení praktických problémů
- Členěna na obory věnované jednotlivým systematickým skupinám
Živočišná buňka
Eukaryotická buňka
- Ve srovnání s prokaryotickou buňku je podstatně větší, má jinou strukturu jádra a jaderných chromozomů
- Obsahuje mnoho biomembránových organel
Rozdíl mezi rostl. A živ. Buňkou
- Živočišné buňky jsou menší a nemají: celulózní buň. Stěnu, plastidy a vakuoly
Živočišná buňka
- Robert Hooke
- 1665 poprvé použil pojem CELULA= komůrka= buňka
- Jan Evangelista Purkyně
- Použil pojem PROTOPLAZMA
- Jacobs Schleidn + Theodor Schwann
- Autoři buněčné teorie= základem všeho je buňka
Živ. Buňka
- Velikost – 1020 mikrom (rostlinná 10-100mikrom)
- Tvar– velmi rozmanitý (nejjednodušší je tvar ovoidní- b. vaječná a nesložitější bývjí nervové buňky, jejichž výběžky ovšem dosahují délky až 120cm)
- Funkce- velmi specializované
- Počet jader– obvykle 1 jádro, výjimečně 2 (b. jaterní nebo chrupavek, trepky), až sto jader mají b. odbourávající kostní tkáň (osteoklasty), naopak červené krvinky= erytrocyty jsou bezpečné
- Mají více ribozomů
- Mají lysozomy s trávicími enzymy
- Cytoplazmatická membrána má schopnost vchlipovat se à fagocytoza