Změny skupenství látek
Fázový diagram, změna skupenství – má-li molekulová soustava v rovnovážném stavu ve všech částech sejné fyzikální a chemické vlastnosti, nazýváme ji fáze. Fázemi jsou např. jednotlivá skupenství látek H2O. fázová změna je přechod z jedné fáze do druhé – užší pojem je potom změna skupenství.
Tání – změna z pevného na kapalné skupenství.
Krystalické látky tají při teplotě tání t1. Ta závisí na vnějším tlaku. V tabulkách se uvádí teplota tání 0º C za normálního tlaku (1,013 · 105 Pa). Amorfní látky tají postupně. Nemají teplotu tání.
Mezní skupenské teplo je množství tepla, které potřebuje 1 kg pevné látky, aby se změnilo na kapalinu.
Tuhnutí – kapalina se mění na krystalickou látku při teplotě tuhnutí. Teplota tuhnutí u čistých látek stejná jako teplota tání.
Při tuhnutí látka odevzdává skupenské teplo tuhnutí a v tabulkách je uvedeno měrné skupenské teplo tuhnutí.
Sublimace – pevná látka se mění v plynné skupenství. Měrné skupenské teplo sublimace [J / kg] Velikost ls závisí na teplotě, při které sublimace probíhá.
Desublimace – přeměna plynné látky na pevnou látku.
Vypařování – přeměna z kapalné fáze na fázi plynnou.
Var – kapalina se vypařuje nejen na povrchu, ale v celém objemu. Teplota varu s rostoucím tlakem roste.
Kapalnění (kondenzace) – děj obrácený k vypařování. Látka odevzdává svému okolí kondenzační teplo Lk.
Křivka syté páry – při vypařování je zpočátku počet molekul, které vystupují z kapaliny do prostoru nad ní větší než počet molekul, které se ve stejném čase vracejí zpět do kapaliny. V důsledku toho se objem kapaliny zmenšuje a hustota a tlak páry nad kapalinou roste. Po jisté době vznikne stav, kdy se již objem kapaliny a páry nemění a teplota soustavy kapaliny – páry. Počet molekul vystupujících z kapaliny a vracejících se zpět je vyrovnán. Tomuto rovnovážnému stavu říkáme dynamická rovnováha a mluvíme o syté páře. Sytá pára je pára, jež je v rovnovážném stavu s kapalinou, graf závislosti tlaku syté páry na teplotě se nazývá křivka syté páry. Je lineární.
K A – počáteční bod, určuje nejmenší hodnoty tlaku
pk a teploty, při tomto stavu kapaliny látka tuhne
Tk – kritická teplota, hustoty jsou vyrovnány, látka
je stejnorodá, homogenní, hustota syté páry
pA A roste, ale kapaliny klesá
pk – kritický tlak
TA Tk K – kritický bod křivky
Tlak syté páry nezávisí při stálé teplotě na objemu páry. Tlak syté páry s rostoucí teplotou roste.
Kalorimetrická rovnice
c – mezní tepelná kapacita látky
m1 – hmotnost teplejšího tělesa, c1, t1
m2 – hmotnost kapaliny, t2 < t1
t – výsledná teplota
Vodní pára v atmosféře – vzniká vypařováním moří, jezer, řek a vody z půdy, rostlin a živých organizmů.
Absolutní vlhkost vzduchu [kg · m-3] Фm – maximum absolutní vlhkosti
Relativní vlhkost vzduchu
udává se v % ρ – tlak vodní páry
ρs – tlak syté páry
Suchý vzduch 0%, pro člověka ideální 50 – 70%.
Při poklesu teploty vzduchu, v němž je pára přehřátá a při konstantní teplotě Ф se při jisté teplotě tr stane pára sytou. Této teplotě se říká rosný bod. Při dalším poklesu teploty pára zkapalní. Na chladných předmětech vznikne rosa, na zemském povrchu mlha, ve velkých výškách mraky. Pod teplotou 0 ˚C dojde k vytvoření jinovatky, sněhu.