Mezinárodní obchod

Vznik mezinárodního obchodu

Potřebnost mezinárodního obchodu je dána:

1. surovinovým bohatstvím státu
2. klimatickými a přírodními podmínkami – moře, půda, teplo
3. vhodnými domácími podmínkami pro rozvoj určité produkce – tradice, kvalifikovaná pracovní síla

 

Opatření států v mezinárodním obchodě

1. jednostranná
2. Cla (nejběžnější dovozní)

• zvyšují ceny dováženého zboží, tím chrání tuzemské podnik před zahraniční konkurencí
• je příjmem státního rozpočtu (25%), rozpočtu EU (75%)

2. Množstevní nebo hodnotové kvóty

• množstevní omezení pro dovoz nebo vývoz určitého zboží určuje komise EU

3. Normy, předpisy

• shoda zboží s normami

4. Podpora vývozu

• informace o zahraničních trzích
• pojištění proti riziku neplacení
• poskytování úvěru na vývoz
• z vyváženého zboží se neplatí DPH

1. obchodní smlouvy a dohody

• mezi 2 státy

1. mnohostranné dohody mezi státy

PÁSMO VOLNÉHO OBCHODU

• stupeň mezinárodní ekonomické integrace
• mezi členy jsou odstraněna nebo omezena cla
• členové postupně odstraňují překážky obchodu (ruší se množstevní a hodnotové kvóty)
• členové postupují vůči nečlenům samostatně (neuplatňuje se společná obchodní politika)

CELNÍ UNIE

• stupeň mezinárodní ekonomické integrace
• státy vytvářejí jednotné celní území
• mezi členy jsou cla odstraněna
• členové postupují vůči nečlenům jednotně (uplatňuje se společná obchodní politika)

SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE

• World Trade Organization (WTO)
• sídlo: Ženeva
• založena 1.1.1995 jako nástupnická organizace Všeobecné dohody o clech a obchodu
• má 153 členů
• základní cíl: odstraňování překážek v mezinárodním obchodu (odstraňují se cla a množstevní kvóty)
• základní zásada: členové si vzájemně poskytují doložku nejvyšších výhod – tzn. že celní výhody sjednané mezi 2 účastníky se vztahuje i na ostatní členy

 

 

 

Formy mezinárodního obchodu

1. vývoz = export

1. přímý (český výrobce prodá obuv německému obchodníkovi)
2. nepřímý (český výrobce prodá obuv českému obchodnímu podniku, který je prodá do zahraničí)

• největší světoví exportéři:

1. Čína
2. Německo

1. dovoz = import

1. přímý (český výrobce obuvi nakoupí obuvnické stroje z Itálie)
2. nepřímý (český výrobce limonád nakoupí potravinářské barvivo od českého velkoobchodu, který jej nakoupil od zahraničního podniku)

1. reexport = vývoz dovozu

1. přímý (zboží nakoupené v zahraničí je prodáno a dovezeno do jiné země – neprojde naším územím)
2. nepřímý (zboží nakoupené v zahraničí je dovezeno do ČR, potom je opět prodáno a vyvezeno do zahraničí – projde naším územím)

 

Důvody reexportu:

1. obchodně politické překážky

• mezi státem, ve kterém se zboží nakoupí a státem, kam se prodá, mohou být vysoká cla, množstevní omezení (= kvóty) nebo zákaz vývozu a dovozu

1. kompletace vývozu exportéra

• reexportem může podnik kompletovat sortiment svých výrobků s výrobky dovezenými, tím rozšiřuje svou nabídku

1. ekonomický důvod

• reexportér nakupuje ve velkém množství za nízké ceny, do dalších zemí prodává za vyšší ceny

 

Struktura mezinárodního obchodu

= složení, skladba

1. územní (=teritoriální) struktura sleduje složení:

1. vývozu – podle toho, do kterých zemí zboží směřuje
2. dovozu – podle toho, ze kterých zemí zboží pochází

• ČR nejvíce obchoduje se státy s vyspělou ekonomikou, převažují státy EU (náš největší obchodní partner je Německo)

1. zbožová (= komoditní) struktura sleduje složení:

1. vývozu – podle jednotlivých skupin zboží
2. dovozu – podle jednotlivých skupin zboží

• ČR nejvíce dováží i vyváží stroje a dopravní prostředky

 

Optimální komoditní struktura ZO:

Vývoz – převaha výrobků s vysokým stupněm zpracování, s vysokým podílem kvalifikované práce

Dovoz – technika a technologie

 

Bilance mezinárodního obchodu

1. obchodní bilance

• porovnává hodnotu vývozu a dovozu zboží (nezachycuje platby!)
• může být:

1. aktivní V>D (= přebytková obchodní bilance)
2. pasivní V<D (= schodková obchodní bilance)
3. vyrovnaná V=D

{žádoucí je c) případně a)}

• saldo (= rozdíl mezi vývozem a dovozem) obchodní bilance ukazuje na konkurenceschopnost našeho zboží v zahraničí – pokud je obchodní bilance přebytková, znamená to, že o naše zboží je větší zájem, než je náš zájem o zahraniční zboží

1. platební bilance

• zachycuje příjmy a výdaje státu ve vztahu k zahraničí
• má 2 části:

1. běžný účet
   • zahrnuje:
     • obchodní bilanci (vývoz a dovoz zboží)
     • bilanci služeb (např. cestovní ruch, doprava)
     • bilanci důchodů a převodů (dary, dědictví ze zahraniční)

1. finanční účet
   • sleduje pohyb kapitálu – investice ze/do zahraničí
   • rozdíl mezi příjmy a výdaji jednotlivých položek = saldo

• jestliže má platební bilance přebytek (P>V), devizové rezervy rostou
• jestliže má platební bilance schodek (P<V), devizové rezervy klesají
• je sestavována na bilančním principu, musí tedy vyjít vyrovnaná
• to, co chybí nebo přebývá se odráží ve změně devizových rezerv

 

Vývozní obchodní operace

1. A) MARKETINGOVÁ PŘÍPRAVA

1. průzkum trhu

• je podobný jako při prodeji v ČR, navíc je třeba získat informace o:
  1. zemi – jaká je hospodářská a politická situace, popř. podmínky pro proclení, v některých zemích mohou být silné nelegální struktury, s nimiž je třeba počítat
  2. místních obyvatelích – složení podle povolání, věku, národnosti, kupní síly, … tyto charakteristiky umožní odhadnout velikost prodeje (je dobré znát i národní zvláštnosti)
  3. zboží – parametry produktů na místním trhu, jestli náš výrobek nebude potřebovat úpravy, aby vyhovoval místním podmínkám, ceny srovnatelných produktů

1. výrobní marketing

• podle výsledků průzkumu upravíme nástroje marketingu

1. produkt
   • produkt přizpůsobíme zahraničním zvyklostem a potřebám, zvážíme zda jsou naše produkty na místním trhu prodejné
   • ověříme si požadavky na vzhled, chuť, kvalitativní požadavky, složení, označování
   • zvážíme, zda jsme schopni poskytovat srovnatelné prodejní služby
2. cena
   • při stanovení ceny aplikujeme marketingový a nákladový přístup

• distribuce
  • při obchodu mimo EU i v rámci EU existují 2 možnosti:

1. přímý prodej – domácí výrobní podnik sám prodává (vyváží) své výrobky do jiné země či je sám nakupuje (dováží) – k tomu jsou třeba jazykové znalosti a znalosti techniky obchodování
2. nepřímý prodej – domácí výrobní podnik využívá služby obchodního podniku; své výrobky mu prodá a obchodní podnik je sám prodá do jiné země – domácí podnik nakupuje, využije obchodní podnik, který výrobky v jiné zemi nakoupí (doveze) a v ČR pak prodává
   • v této oblasti se také rozvíjí obchod pomocí internetu, při obchodu přímo si zřídíme vlastní internetový obchod, při nepřímém prodeji můžeme uzavřít dohodu se zahraničním provozovatelem internetového obchodu
3. propagace
   • je nejlépe ji svěřit zahraniční propagační agentuře, která zná místní podmínky

 

Rizika při prodeji do zahraničí

• větší vzdálenosti
• odlišné právní předpisy
• nezaplacení
• nepřevzetí zboží
• kurzovní – 2 případy
• politická

 

1. B) UZAVŘENÍ KUPNÍ SMLOUVY

• kalkulace ceny při prodeji do zahraničí
• prodejní cena (cena dosažitelná v zahraničí)
• přímé obchodní N (doprava, pojistné, provize, skladné, …)
• marže

=   nákupní cena

• při prodeji mimo ČR jsou součástí KS dodací podmínky – udávají:
  • místo, kde přechází rizika při poškození a ztrátě zboží z prodávajícího na kupujícího
  • místo, kde přechází hrazení nákladů na dodání z prodávajícího na kupujícího
  • místo, kde přechází vlastnické právo ke zboží
  • povinnosti prodávajícího a kupujícího při zajištění dopravy a dokumentů
• při prodeji do jiných zemí se často používají dodací podmínky INCOTERMS = International Commercial Terms
  • v mezinárodním obchodě jsou používané více než 80 let
  • vydala je Mezinárodní obchodní komora v Paříži
  • nejnovější 8. vydání z roku 2010 zahrnuje celkem 11 dodacích podmínek
  • jsou rozděleny do 4 skupin podle počátečního písmene zkratky

skupina E – kupující zajišťuje vše (1 podmínka EXW)

skupina F – kupující zajišťuje dopravu a nese rizika při dodání, nezajišťuje proclení v zemi nákupu (3 podmínky)

skupina C – prodávající zajišťuje dopravu a nenese rizika při dodání (4 podmínky)

skupina D – prodávající zajišťuje skoro všechno (3 podmínky)

• některé jsou použitelné univerzálně (= pro jakýkoliv druh dopravy), některé jen pro vodní dopravu

 

Vliv dodací podmínky na cenu

příklad:

Jaká bude výše N hrazených českým prodávajícím při vývozu českých skleniček do Švýcarska za podmínky EXW, FCA, CPT, CIP, jestliže nakládka činí 100, dopravné Praha – Bern činí 1 500, pojistné Praha – Bern činí 100 a dovozné clo do Švýcarska činí 200?

 

EXW Praha                 0,–

FCA Praha                  100,–

CPT Bern                    1 600,–

CIP Bern                     1 700,–

 

Jaká bude výše N hrazených švýcarským kupujícím?

 

EXW Praha                 1 900,–

FCA Praha                  1 800,–

CPT Bern                    300,–

CIP Bern                     200,–

 

Ve všech případech zaplatí kupující 11 900,– (10 000,– vývozní cena bez dalších položek). Tato částka je různě rozdělena mezi vývozní N a N kupujícího.

 

1. C) REALIZACE DODÁVKY

Dodání zboží do EU

• obchody jsme sjednali a obdobně jako v tuzemsku proběhne
  • příprava dodání, expedice
  • zabezpečení dopravy
  • dodání zboží
  • případné reklamace
  • zaplacení
• rozdíly jsou v tom, že jde o větší vzdálenost a tedy větší riziko, a v tom, že dodání zboží do EU je osvobozeno od DPH

 

Vývoz

• zboží překračuje hranice EU => je nutné je proclít
• proběhne:

1. sjednání kupní smlouvy – včetně dodacích a platebních podmínek
2. realizace dodávky
   • příprava dodání, expedice
   • vnitřní celní prohlídka a proclení ve vnitrozemí ČR
   • zabezpečení dopravy
   • dodání na hranici EU
   • vnější celní prohlídka na hranici EU
   • dodání zboží
   • vnitřní celní prohlídka a proclení v zemi kupujícího
   • případné reklamace
   • zaplacení

• vývoz je také osvobozen od DPH

 

• proclení začíná tím, že vývozce (deklarant) podá dodávku k proclení. Může ho zastupovat jiná osoba – dopravce, speditér (celní deklarant), který zajistí vyplnění celních dokladů a proclení. K tomu využije JSD (jednotný správní doklad), kde uvede druh a množství zboží a celní hodnotu.
• při vývozu se clo neplatí, zboží je od něj osvobozeno (stejně jako od DPH)
• clo se neplatí, protože stát má zájem na zvyšování exportu – díky němu mají totiž domácí firmy příjmy, stoupá zaměstnanost a zvyšují se odvody daní do SR
• při proclení probíhají 2 druhy prohlídky vyváženého zboží:

1. vnitřní prohlídka – probíhá ve výrobním závodě nebo ve sběrném středisku, či v jiném místě, kde se zásilka nakládá na dopravní prostředek. Jde o důkladnou kontrolu zboží a dokladů. Poté se zásilka opatří celní uzávěrou (plombou, pečetí)
2. vnější kontrola – probíhá na hranici a většinou představuje kontrolu celních závěr, u individuální turistiky zahrnuje případně i prohlídku vyvážených věcí

• tím zboží opustí naše území a přichází na území druhého státu. Zde probíhá opět proclení, které pro cizí zemi vlastně představuje dovoz. To znamená, že až na této vstupní hranici se bude vybírat clo

 

Dovozní obchodní operace

Probíhají opačně vůči vývozním operacím:

1. příprava

• znamená zjištění potřeby dovozu (pokud zjistíme, že potřebné zboží není na domácím trhu a to v požadované kvalitě a ceně) – průzkumem trhu
• kalkulace ceny při pořízení zboží (ze zemí EU):

nákupní cena + přímé obchodní N (doprava, pojistné, provize, skladné, …) + marže =

= prodejní cena bez DPH

• kalkulace ceny při dovozu (ze zemí mimo EU):

nákupní cena

+ přímé obchodní N k hranici EU

celní hodnota

+ clo

+ marže

+přímé obchodní N na území EU

= prodejní cena bez DPH

 

1. uzavření kupní smlouvy
2. realizace dodávky

 

Pořízení zboží ze zemí EU

Proběhne:

• oznámení o odeslání dodávky
• expedice
• vlastní dodání zboží
• případné reklamace
• zaplacení

 

Dovoz zboží ze zemí mimo EU

Proběhne:

1. sjednání kupní smlouvy
2. realizace dodávky – expedice, proclení ve vnitrozemí, doprava, proclení, vlastní dodání, případné reklamace a placení

 

Proclení probíhá obvykle takto:

1. v zahraničí provede celní úřad vnitřní prohlídku zásilky. Zásilka se uzavře a opatří celní uzávěrou (plombou)
2. po cestě se na hranicích kontroluje neporušenost plomby (vnější kontrola) a ověřují se doklady
3. na hranicích EU mohou nastat 2 situace:

1. provede se vnitřní prohlídka a vypočte se clo (popř. spotřební daň). Zboží se poté může volně pohybovat po celém území EU
2. proběhne pouze vnější kontrola a zásilka se dopraví do země určení, kde proběhne vnitřní prohlídka a vypočte se clo. Teprve pak se zboží může volně pohybovat po území EU

 

Mezinárodní platební styk

O výběru platebních podmínek rozhoduje:

1. mezinárodní situace – v období míru a ekonomické a měnové stability se používají jednodušší a výhodnější platební podmínky než v období konfliktů a krizí
2. situace na trhu – při převaze poptávky může dosáhnout výhodnějších podmínek prodávající, při převaze nabídky, může dosáhnout výhodnějších podmínek kupující
3. vztahy obchodních partnerů – dlouhodobí a spolehliví obchodní partneři používají jednoduché a levné platební nástroje

 

Obsah platebních podmínek

1. subjekty placení

• kdo komu bude platit (zpravidla platí kupující prodávajícímu, někdy může prodávající určit příjemcem platby i třetí osobu, např. osobu, které sám dluží)

1. místo placení

• jakékoli místo dohodnuté smluvními stranami, např. sídlo věřitele, sídlo dlužníka, …

1. měna, ve které se bude platit

• je sjednána v KS, např. měna jedné ze smluvních stran, ale může to být i měna jiné země (v této měně se hradí nejen závazek, ale i případné úroky, pokuty a náhrady škod)

1. doba platnosti

• stanoví dobu, ve které probíhá placení

• PLACENÍ PŘED DODÁNÍM
  • pro prodávajícího je velmi výhodné, protože má jistotu zaplacení, získané prostředky může použít pro další činnost nebo jimi uhradit své závazky
  • pro kupujícího je placení předem naopak nevýhodné, protože vydá peníze, ale nemá jistotu, že zboží obdrží, a nemůže tyto prostředky používat k docílení výnosů nebo k úhradě závazků
  • placení předem je obvykle praktikováno u neznámého partnera (kdy je lépe riskovat ztrátu zákazníka, než zaplacení); dále může prodávající požadovat platbu předem pokud obchoduje s nedostatkovým zbožím, …
  • může se dohodnout i částečné placení předem (záloha) – dává prodávajícímu větší jistotu, že si zákazník nákup nerozmyslí
• PLACENÍ PŘI DODÁNÍ
  • rozumíme tím placení při převzetí

1. zboží – typické při placení na dobírku
2. dokladů opravňujících nakládat se zbožím

 

• PLACENÍ PO DODÁNÍ
  • pod tím rozumíme:

1. běžný odklad zaplacení faktury (obvyklá je úhrada do 10-14 dnů)
2. poskytnutí dodavatelského úvěru – půjde o dobu delší než 30 dní a může být sjednán úrok
   • protože při placení po dodání přicházíme za dobu do zaplacení o úrok, prodávající N na úvěru často započítává do ceny

1. platební nástroj

• = způsob placení

1. nedokumentární nástroje:
   • platba v hotovosti – málo používaný způsob placení v MO; použití: při nákupu na výstavách, veletrzích, aukcích; nevýhoda: kurz valut je vyšší než kurz deviz
   • bankovní převod – kupující dá příkaz k úhradě – často používaný, jednoduchý a levný způsob placení v MO
   • šek
   • směnka
2. dokumentární nástroje:
   • typické pro placení do zahraničí
   • složitější a náročnější způsoby placení, ale představují větší jistotu zaplacení, převzetí nebo dodání
   • častěji se používají mezi partnery, kteří se neznají nebo spolu nemají dlouhodobější zkušenosti
   • dokumentární se nazývají proto, že zaplacení je spojeno s předkládáním sjednaných dokumentů (faktura, balící list, doklady o pojištění, přepravní doklady, osvědčení o původu zboží, o jakosti, …)
   • DOKUMENTÁRNÍ INKASO
     • placení proti dokumentům (Documents Against Payment – CAD nebo D/D
     • při tomto způsobu placení se banka kupujícího zavazuje, že kupujícímu vydá doklady opravňující k nakládání se zbožím až po zaplacení; jde vlastně o princip dobírky
     • prodávající má jistotu, že zboží nebude vydáno dříve, než bude zaplaceno, a kupující má jistotu, že zboží obdrží
     • prodávající však podstupuje riziko, že kupující zboží nepřevezme (je dočasně platebně neschopný nebo má výhrady k dodávce), a poté vzniká problém, co s dodávkou, která může být tisíce km daleko
   • DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV
     • Letter of Credit – L/C
     • placení akreditivem má 2 fáze:

1. otevření (vystavení) akreditivu – akreditiv se otevírá v určenou dobu před odesláním zboží; tzn. Že kupující požádá svou banku, aby zajistila, že bude k dispozici potřebná částka, jednou z možností je, že zablokuje příslušnou částku na účtu kupujícího
2. použití akreditivu – dochází k němu v době, kdy je realizována dodávka, prodávající odešle zboží a doklady o tom předloží své bance (faktura, přepravní doklad, doklad o pojištění, certifikát o kvalitě, specifikace, balicí listy, …)

 

Financování vývozu

• z vlastních zdrojů vývozce
• bankovní úvěr – finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru může poskytnout vývozci kterákoliv banka, v ČR Česká exportní banka
• faktoring = odkup krátkodobých pohledávek
  • postup:

1. vývozce poskytne kupujícímu krátkodobý úvěr
2. vývozce prodá svou pohledávku faktoringové společnosti
3. faktoringová společnost vyplatí ihned 80-90% ceny, zbytek až kupující zaplatí

• forfaiting = odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek
  • postup:

1. banka nebo finanční společnost (= forfaiter) odkupuje od vývozce vývozní pohledávku
2. forfaiter po odečtení svých nákladů proplácí pohledávku vývozci

 

Financování dovozu

• z vlastních zdrojů dovozce
• bankovní úvěr
• obchodní úvěr
• finanční leasing