Tržní mechanismus

EKONOMICKÉ SUBJEKTY

1. Domácnost

• Nakupují statky a služby
• Nabízejí práci

2. Firmy

• Poptávají práci
• Nabízejí statky a služby

3. Stát

• Vytváří zákony, předpisy, normy
• Významný zaměstnavatel
• Investuje, nakupuje statky a služby

 

Subjekty se setkávají na trhu:

• Trh statků a služeb
• Trh práce
• Trh finanční¨

 

DĚLBA PRÁCE

• Specializace účastníků výroby na jednotlivé pracovní činnosti nebo operace

 

1. Přirozená dělba práce

• historicky první, rozdělení pracovních činností mezi muže a ženy

2. Společenská dělba práce

• Lidé se rozdělili na pastevce, zemědělce a později se oddělila řemesla

3. Dělba práce u pracovních operací

• Vznikla z manufaktur výrobou, založena na technickém rozvoji

4. Mezinárodní dělba práce

• Dělbu práce můžeme posuzovat také z hlediska územního, ovlivňují ji nejen schopnosti lidí, ale i přírodní a klimatické podmínky

 

EKONOMICKÉ PROBLÉMY

1. Co a kolik vyrábět
2. Pro koho vyrábět
3. Jak vyrábět

 

EKONOMICKÉ SYSTÉMY

1. Zvykový – na základě zvyku
2. Plánovaná ekonomika/ centrálně řízená ekonomika

• Všichni měli přirozenou práci, všichni práci měli
• Bylo státní vlastnictví, státní ceny v celé republice, omezené počty výrobků na osobu
• Nedostatek zboží, nebyla žádná konkurence, vše bylo plánované na 5 let dopředu – pětiletky
• Celkové zaostávání za vyspělými ekonomikami, nesvoboda slova, uzavřeno trhu na východní blok

 

 

3. Tržní ekonomika

• Po roce 1989 zásadní přelom – privatizace – ze státního vlastnictví přechod na soukromé
• Přísun technologie a výrobků z ostatních zemí
• Liberalizace cen – uvolnění, ceny se tvořily na základě nabídky a poptávky
• Růst nezaměstnanosti

 

4. Smíšená ekonomika

• Kombinace 2. a 3.
• Prvky plánu a prvky trhu

 

TRH

• Společenské uspořádání směny zboží
• Střetává se na něm nabídka a poptávka
• Vystupují na něm jednotlivé ekonomické subjekty
• Trh můžeme chápat jako funkčně nebo prostorově
• Trh se člení na trh: statků a služeb, práce a finanční

 

Na trhu se sjednává cena, cena je informace:

• O nákladech na získaní daného statku – spotřebitel se na základě ceny rozhoduje

                                                                          o koupi

• Informace o zisku – podnikatelé na základě ceny počítají své výnosy, a rozhodují se,

co vyrábět, aby měli vyšší zisky

Funkce trhu

1. Přenášejí informace prostřednictvím cen
2. Podněcují ekonomické činnosti
3. Rozdělují důchody – příjmy jednotlivých subjektů

 

POPTÁVKA

• Je vztah mezi různými cenami zboží a množstvím, které spotřebitelé chtějí a jsou schopni koupit v určitém časovém období

 

 

 

 

 

 

Zákon poptávky

• Za jinak neměnných okolností se bude s růstem ceny poptávané množství snižovat, a opačně

 

Proč je poptávková křivka klesající?

1. Je-li důchod daný, mohou za něj spotřebitelé při nižších cenách koupit větší množství zboží a naopak. V této příčině klesající poptávky s rostoucí cenou a naopak říkáme DŮCHODOVÝ EFEKT
2. Při zvýšení cen lidé mění strukturu spotřeby – sníží podíl zdraženého výrobku a zvýší podíl jiných ( levnějších) výrobků. Tomuto jevu říkáme SUBSTITUČNÍ EFEKT

 

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVANÉ MNOŽSTVÍ

• Klíčovým faktorem je cena ( pouze po křivce) – ovlivňuje posun křivky poptávky

Další faktory:

1. Komplementy

• Takové zboží, které doprovází spotřebu ekonomického zboží, kupuje se součastně s ním
• Např: Auto – benzín, Tiskárna –tonery
• Jeden bez druhého nemůže fungovat

2. Substituty

• Zboží, které může nahradit zkoumané zboží, náhrada jedno za druhé
• Např: Máslo – margarín, počítač – notebook

3. Změny úrovně důchodů

• Zvýšení průměrných mezd -> vyšší poptávka

4. Počet kupujících

• Více důchodů -> vyšší poptávka ( léky)
• Více dětí

5. Očekávání kupujících

• Růst ceny benzinu – součastná vyšší poptávka
• Růst cen – lidé si dělají zásoby

6. Změny v preferenci lidí

• Móda, reklamy, styl, bioprodukty

 

POPTÁVKOVÁ KŘIVKA

• Vyjadřuje závislost poptávaného množství na ceně, při ostatních faktorech neměnných
• Změní-li se některý z výše uvedených faktorů, původní křivka ztrácí platnost a vzniká – POSUN POPTÁVKOVÉ KŘIVKY

 

 

 

Zakreslete posun křivky poptávky :

1. Dojde k výraznému zlevnění hovězího masa, jak se změní poptávková křivka u substitutů, což je vepřové maso?………..Poptávka se snížila

 

 

2. Dojde k výraznému zlevnění aut, jak se změní poptávka u komplementů, což je benzín?

Poptávka se zvýší

 

 

3. Poptávku po ovoci ovlivní zvýšení mezd………….Poptávka se zvýší
4. Poptávku ovlivní zvýšený zájem v důsledku reklamy či mody………..Poptávka se zvýší

 

 

NABÍDKA

• Co nejvíce, za co nejmenší cenu

 

 

• Nabídka je vztah mezi různými cenami a množstvím zboží, které je nabízeno prodávajícími kupujícímu v určitém časovém období

Zákon nabídky

• Za jinak neměnných okolností s růstem ceny roste nabízené množství a naopak

 

Proč má nabídková křivka stoupající tvar?

1. Výrobci mohou s danými zdroji měnit strukturu výroby ( při zvýšení ceny sledovaného výrobku, zvýší jeho podíl a sníží podíl jiných)
2. Do odvětví vstupují noví výrobci – ti, kteří mají vyšší N a při nižší ceně nemohli daný výrobek vyrábět

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NABÍZENÉ MNOŽSTVÍ

• Klíčovým faktorem je cena.

Další faktory:

1. Náklady na výrobu

• Ty se mění vlivem – ceny vstupu (energie, materiál

– technologický pokrok ( mel by slevnovat výrobu)

2. Ceny alternativních výrobků

• výrobky, které může výrobce vyrábět s danými zdroji (mléko-šlehačka, jogurty-kysané výrobky)

3. Změny výrobních podmínek

• V zemědělství výkyvy počasí, sezónnost produkce

4. Počet kupujících –

• Čím větší počet, tím nabídka půjde nahoru

 

NABÍDKOVÁ KŘIVKA

• Vyjadřuje závislost nabízeného množství na ceně za předpokladu, že ostatní faktory jsou neměnné. Změní-li se některý z dalších faktorů, ztrácí původní křivka platnost a vzniká nová.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vzájemné působení nabídky, poptávky, ceny

Rovnováha = že množství, které jsou výrobci ochotni při dané ceně prodat, se rovná množství, které jsou kupující ochotní při dané ceně koupit

 

Přizpůsobování trhu nerovnováze (tržní mechanismus)

Může nastat:

1. Nedostatek zboží

 

 

 

 

• Výrobci zvyšují cenu, zvyšovat nabízené množství a noví výrobci vstupují na trh
• Kupující budou odstupovat, protože se bude cena zvyšovat

 

2. Přebytek zboží

 

 

 

 

• Výrobci sníží cenu a množství a někteří odejdou z výroby
• Kupující budou zvyšovat svoji poptávku kvůli snižování cen

 

Změny rovnováhy

Ke změně rovnovážné ceny a množství dochází, když jiné faktory posunou poptávkovou nebo nabídkovou křivku, případně obě.

 

Příklad: Zakreslete posuny křivky nabídky a poptávky a najděte novou rovnováhu

1. Křivka poptávky po bramborách je neměnná, neúrodný rok ovlivní nabídku

 

 

 

 

 

 

2. Nabídka se nemění, výrazné zdražení aut ovlivní poptávku po benzínu

 

 

 

 

 

 

3. Nabídku ovlivní vyšší ceny vstupu, poptávku snížení důchodů

 

 

 

 

 

 

4. poptávku po tabletech ovlivní zvýšený zájem kupujících, nabídku technický pokrok

 

 

 

 

 

 

 

 

Struktura trhů

• Souhrn podmínek, které charakterizují daný trh

Sledujeme:

• Počet firem operujících na daném trhu
• Velikost firem
• Povaha výrobku
• Podmínky vstupu do odvětví

 

1. Dokonalá konkurence

• Kdy na trhu působí velké množství malých firem, z nichž žádná nemá výrazný podíl na trhu à nemůže ovlivnit cenu à firmy dokonalé konkurence jsou příjemcem ceny
• Výrobek je stejnorodý – spotřebiteli je jedno, od které firmy výrobek pochází
• Vstup do odvětví je snadný

 

2. Nedokonalá konkurence

 

1. Úplný monopol

• Jediná firma dodává na trh celou produkci odvětví, výrobek je jedinečný (jiné firmy jej nevyrábí), vstup do odvětví je nesnadný (firma je chránena před konkurenty např. státem, má patent, vysoké vstupní náklady)
• Firma může ovlivňovat cenu – hledá takový objem produkce a cenu při niž by maxim zisk
• Cena je mnohdy regulována státem

 

1. Oligopol

• Malý počet firem, z nichž některé mají významný podíl na trhu à mohou ovlivnit
• Výrobek může být stejnorodý i různorodý (pivo, pečivo)
• Vstup do odvětví bývá volný, i když se někdy mohou vyskytnout bariéry
• V praxi firmy někdy postupují ve shodě (domluví se)..z toho je poškozován spotřebitel (konkurence, firmy nechtějí snížit ceny) nebo si firmy konkurují snižováním cen, což může přerůst v tzv. cenovou válku (=> zničení malých firem)

 

1. Monopolistická konkurence

• Větší množství malých a středních firem
• Vstup i výstup z odvětví je snadný, ale v jednom se liší od dokonalé konkurence à výrobek je diferencovaný (výrobek každé firmy má odlišné vlastnosti – elektronika, spotřebiče)
• Situace na trhu:
  • Výrobky do jisté míry zaměnitelné, ale taky si výrobci vytváří své oddělené trhy (když zákazních střídá značky- značky jsou zaměnitelné…když si kupuje od stejné značky, oddělený trh)

 

Efektivnost trhu (pro ty 4 struktury)

Seřazení struktur z hlediska efektivnosti:

• na 1. místě dokonalá konkurence
• na 2. místě monopolistická konkurence
• na 3. místě oligopol
• monopol

 

Zvyšování účinnosti trhu, protimonopolní zákony

Co zakazují protimonopolní zákony?

1. Otevřenou či tajnou dohodu na určitém území, když se jedna firma zaváže neprodávat své výrobky na určité území, aby zde druhá firma mohla vytvořit monopol
2. Zákony zakazují majetkové slučování firem, pokud by vedlo k omezení konkurence a poškození spotřebitelů.

Slučování může být:

1. Horizontální (2 pekárny, 2 mlékárny – stejné odvětví
2. Vertikální (dodavatel s odběratelem)
3. Konglomerátní (činnost firem spolu nesouvisí)

 

3. Nedovolují dohody o cenách mezi konkurujícími formami – tzv. kartelové dohody
4. Dohody o omezení množství produkce (kdyby se firmy domluvily na omezení produkce, zvyšovaly by se ceny)
5. Uzavírat smlouvy, kde se zákazník zavazuje neodebírat zboží od konkurenční firmy
6. Snižování cen pro určitý okruh zákazníků za účelem jejich odlákání

 

Selhání trhu

• Situace, kdy trh neplní dost účinně a spravedlivě své funkce (přenos inf., inf. O cenách)

 

1. Externality

Trh selhává tím, že neinformuje dostatečně v cenách o vzácnosti výrobku

Nastávají případy, kdy prodávající a kupující se dohodnou na ceně, avšak daný výrobek nebo služba má vedlejší účinky na někoho třetího, kdo se transakce neúčastní

Účinky na třetí osobu mohou být kladné (pozitivní externalita) nebo záporné (negativní externalita)

 

1. Pozitivní externalita:

Mezi 2 lidmi probíhá obchod, má však účinek na 3. osobu, aniž by za to platila

 

Včelař – sadař

• Na 1.str. zákazník, na druhé chovatel včel
• Sadař má více opilované stromy díky včelám, včelař má více medu, kvůli těm stromům
• Stát dává dotace na chov včel, včelaři by se jinak neuživili – stát tu napravuje selhání trhu

 

 Majitel lesa – zákazník

• (někdo, kdo si od nás kupuje dřevo)…jsou ale další osoby, které z toho mají prospěch (lesy jsou zdrojem eroze půdy), ale nám nic nedají..
• Lidé z vesnice nebudou platit, zase tu musí zakročit stát
• My můžeme jen zabránit, aby do lesa chodili

 

       Na ulici banka

• Ta si najde někoho, kdo ji bude hlídat
• Obchody vedle banky jsou také chráněny, aniž by to platily

 

 

2. Negativní externalita:

Neprospěch pro okolní lidi, záporný vliv na 3.os.

 

Průmyslová firma vyrábí ocel

• Je tam zákazník, který plech kupuje – probíhá obchod
• V okolí jsou ale další osoby, na které působí výroba nepříznivě (např. zdrav.problémy, alergie
• Lidé přichází o peníze v důsledku toho, že jsou furt nemocní
• V N na plech by měly být zahrnuty i N jako: náklady na léčbu, nemocenské
• Stát stanovuje vyhlášky o znečištění ovzduší

 

Vlastním dům blízko domu je průmyslová zóna nebo letiště

• Letiště + cestovatel = obchod
• My co bydlíme v okolí, znepříjemňuje nám to život, už to není klidná zóna
• Dům pak chceme prodat, dostaneme ale o dost méně peněž, než bychom mohli dostat, ale letiště nám to neproplatí

 

2. Veřejné statky

• Statky nebo služby, které nemohou být poskytnuty jedné osobě, aniž by byly poskytnuty „bezplatně“ jiným osobám a to současně nebo následně. (např. povodně)
• Financovány ze státního rozpočtu
• Patří zde – armáda, hasiči

    -Veřejné osvětlení  – Město bude chtít po občanech, aby přispěli..

                                          někdo nechce  přispět, a to neznamená, že zhasnou

světla, když projdou ti, co nezaplatili, obec to

zaplatí z obecního rozpočtu

 

Nedostatečná konkurence

• V některých oblastech bude situace, kdy nějaký produkt nebo službu bude zajišťovat jedna firma (dodavatel vody, čistička vody)
• Nikdo jiný tu službu už nebude poskytovat à situace bude taková, že firma bude zvyšovat ceny a lidé se budou chovat neefektivně
• Náprava:
  1. Vytvořit podmínky pro konkurenci
  2. Regulace cen ze strany místního orgánu (státu)
  3. Aby tu službu provozoval sám stát – odkoupení do státního vlastnictví